Evropská unie dostala dopis od Dánů s výzvou: Je třeba lépe střežit vnější hranice

Ten na společné lucemburské schůzce sepsali minulý týden ministři z Německa, Švédska, Norska, Dánska a Rakouska. Jedná se o ministry vnitra a pro imigraci nebo integraci, zkrátka ty, kterých se bezprostředně týká současná migrančí vlna. A podobně jako v případě Dánska se většinou domnívají, že hraniční kontroly uvnitř Evropské unie by měly pokračovat.

Dánské hraniční kontroly by měly skončit 12. listopadu, ale jak uvádí deník Copenhagen Post a potvrzuje právě společný ministerský dopis do Bruselu, dánská ministryně pro imigraci a integraci Inger Støjbergová není jediná, kdo žádá jejich prodloužení. „Musíme nadále kontrolovat, kdo do Evropy přichází. V neposlední řadě kvůli hrozbě teroristických útoků,” uvádí koncept společného dopisu. Deník píše, že Švédsko se k jeho podpisu dlouho nemělo a žádost adresovanou Bruselu má teprve oficiálně potvrdit.

Požadavek kontroly rozpoutal Berlín

Švédský ministr vnitra Anders Ygeman totiž poukazoval na negativní dopady hraničních kontrol, například na integraci v Øresundské oblasti: „Tyhle otázky by si Švédsko a Dánsko měly nejdřív vyřídit společně, než budeme prodloužení kontrol žádat,” prohlásil ministr Ygeman. Podle zdrojů dánské televize TV 2 zřejmě prodloužení kontrol nebude vláda bránit, třebaže definitivní rozhodnutí o takovém vícenárodním tématu přísluší hlasování celé osmadvacítky.

Připomeňme jen, že když se kontroly prodlužovaly letos na jaře, posunul se termín, přestože s tím nesouhlasily Řecko a Slovinsko. Celá vlna přísnějšího postupu začala vlastně rozhodnutím Berlína kontrolovat jižní hranici Německa.

Kodaňský deník upozorňuje na perspektivu samotné dánské policie. Ta si spočítala, že od září 2015 do konce letošního srpna strávila při kontrole svých hranic 638 tisíc 779 služebních hodin. Zapojení policistů z dalších regionů se na hranici netýkalo jen metropole, kde se ve sledované době strážníci zase střídali v ostraze židovských objektů a dalších lokalit, které by mohly zajímat teroristy.

Dánsko chce snížit počty azylantů

Přestože velká část dánské veřejnosti pochybuje o jejich efektivitě, kontroly mají i preventivní význam a pomohly snížit počet žadatelů o azyl. Zatímco vláda odhadovala počet žadatelů v letošním roce až na 25 tisíc, ve skutečnosti zatím požádalo o azyl v Dánsku jen sedm a půl tisíce přistěhovalců.

V důsledku trendu mohl imigrační úřad uzavřít několik uprchlických táborů v zemi, které byly po několik uplynulých měsíců už skoro prázdné. To podle deníku Copenhagen Post (Kopnhágn Post) platí I o ubytovnách v malých městech, kde také o nocleh pro přistěhovalce přestal být takový zájem.

Dánské úřady deportovaly podle deníku ze země v loňském roce 4 300 cizinců. Podle policejních statistik jich dva tisíce sedm set bylo vyhoštěno z důvodů administrativních, zbylých zhruba patnáct set kvůli tomu, že se dopustili trestného činu. Dánské úřady registrují u cizinců více než dvanáct tisíc trestných činů ročně, nejčastěji v těchto statistickách vystupují Rumuni, Poláci a Litevci, uzavírá deník Copenhagen Post.