Fethullah Gülen: Kdo je muž, kterého Ankara obviňuje z puče?

„Kolik pravdy však Erdogan má?“ ptá se autor článku na serveru britského deníku Guardian.

Tradiční rivalita a antagonismy v turecké společnosti běží podél linie sekularisté/islamisté. Ti první, včetně armáda, vzhlížejí k sekulárnímu zakladateli moderního Turecka Attatürkovi, ti druzí jsou jednoznačnými stoupenci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.

Tradiční rivalita a antagonismy v turecké společnosti běží podél linie sekularisté/islamisté. Ti první, včetně armáda, vzhlížejí k sekulárnímu zakladateli moderního Turecka Attatürkovi, ti druzí jsou jednoznačnými stoupenci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.

Ta v minulosti vyprovokovala už několik pokusů o převrat. „Páteční dění tak vypadalo jako jedna z mnoha obdobných událostí,“ píše Guardian. Do sobotního rána se ale Erdogan, jak se říká, oklepal a oznámil, že sesadil desítky plukovníků a generálů. Armáda se považuje za strážce moderního sekulárního Turecka, Gülen však dokázal nalézt pro své hnutí prostor v zemi nikoho mezi sekularisty a islamisty.

Převrat řízený z USA?

Z Pensylvánie řídí hnutí Hizmet, které chvílemi vypadá jako sekta, chvílemi jako všehochuť. Zakládá think tanky, školy a věnuje se byznysu, čímž si přichází na obrovské bohatství a vliv. Podle některých průzkumů podporuje Hizmet až deset procent Turků.

Kamenem úrazu jsou pak Gülenovy útoky na zkorumpovanost turecké vládní strany a samotného Erdogana. Hizmet v roce 2013 obvinil prezidentovy nejužší stoupence i syna Bilala. Erdogan v tom ovšem nevidí nic jiného než odvetu za rušení Gülenových škol a snahy omezit vliv jeho hnutí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan|foto: www.kremlin.ru, CC BY 3.0

S tímto cílem dokonce prezident jednou pozval svého arcirivala k návratu do vlasti. To mu ovšem nebránilo v paranoidním podezřívání armády, která má podle něj Gülenovy stoupence mezi generály. Stejné výtky adresuje Erdogan médiím.

Právník turecké vlády Robert Amsterdam podle Guardianu tvrdí, že tentokrát je za pučem Gülen osobně.

Tajné služby prý mají důkazy, že se scházel s některými generály. Americká odnož hnutí Hizmet, zvaná Aliance sdílených hodnot, nicméně jakoukoli účast na puči popřela. „Jsme proti vojenským zásahům do vnitřních poměrů v Turecku,“ uvedla v prohlášení.

Kde je tedy pravda?, ptá se Guardian. Kritici upozorňují na video z roku 1999, na němž Gülen vyzývá své stoupence, aby v Turecku infiltrovali vlivné instituce. „Musíte proniknout do vlásečnic systému, aniž by si vás všimli, a dostat se na vlivná místa. Pak čekejte, dokud nebudete mít dostatek sil a moci k ovládnutí všech tureckých institucí,“ říká na záznamu Gülen. Ten ovšem tvrdí, že projev je pozměněn s cílem diskreditovat jeho osobu.

„Celé dilema dnešního Turecka tak tkví v tom, že autoritářským tendencím prezidentské kliky čelí podivné netransparentní hnutí bez politické legitimity,“ shrnuje situaci Guardian. V pátek večer každopádně panoval v ospalém pensylvánském Saylorsburgu klid a mír. Do střediska s názvem Golden Generation Worship and Retreat Center nikoho nevpouštěli s tím, že Gülen není přítomen.

Pokrokový duchovní

Zajímavá jsou i některá fakta z Gülenova života. Narodil se roku 1941 v obci Korucuk v blízkosti města Erzurum v severovýchodní části Turecka. Jeho otec byl místním imámem. V roce 1959 byla Gülenovi v Edirne udělena státní kazatelská licence a v roce 1966 byl převeden do města Izmir. Profiloval se jako pokrokový a prodemokratický duchovní.

V roce 1994 se stal spoluzakladatelem Nadace novinářů a spisovatelů a její členové ho zvolili čestným předsedou. V březnu roku 1999 se údajně kvůli lepšímu přístupu k lékařské péči přestěhoval do USA, kde roku 2001 získal zelenou kartu. V roce 2008 se umístil na prvním místě v anketě o nejvýznamnější intelektuály současnosti pořádané americkým časopisem Foreign Policy.

V roce 2014 na něj byl i se skupinou novinářů v Turecku vydán zatykač. Vydal 44 knih, mnohdy ovšem jen přepisy přednášek a kázání. Teologicky má blízko k súfismu, což je silně spiritualizovaná až mystická forma islámu.