Finsko debatuje o členství v NATO. Rusko nám do obrany nemá co mluvit, tvrdí europoslanec
Finsko řeší k nelibosti Ruska stále intenzivněji otázku, jestli se má stát členem Severoatlantické aliance, všímá si server německé stanice Deutsche Welle. Země má s Ruskem hranice dlouhé 1340 kilometrů, ale Finové vždycky členství v NATO odmítali, protože byli přesvědčení, že je lepší nechat věci tak, jak jsou, tedy zůstat neutrální.
Připomněl jim to nedávno i nový ruský velvyslanec v Helsinkách Pavel Kuzněcov. V rozhovoru pro místní deník Ilta-Sanomat si postěžoval, že „okolní země mají pocit, že se Ruska musí bát“. A dodal, že „všichni jistě chápou, že vstup některé z nich do NATO by Kreml donutilo adekvátně reagovat“.
Ruské varování ale neznamená, že finští politici o tématu vstupu do Aliance mlčí. Například europoslanec Nils Torvalds tvrdí, že je čas, aby země skoncovala s dobami, kdy Rusko mluvilo do finských obranných rozhodnutí. Torvalds kandiduje na prezidenta a hodlá před volbami v lednu příštího roku udělat zásadním tématem své kampaně bezpečnost Finska.
Podle něj bude tato bezpečnost lépe zajištěna v NATO. Finsko je beztak už od roku 1994 členem Partnerství pro mír Severoatlantické aliance, s organizací úzce spolupracuje při manévrech i plánování a neustále zvyšuje příspěvky.
Do roku 2020, kdy se členové NATO zavázali, že budou na obranu vydávat nejméně dvě procenta HDP, bude Finsko vynakládat ještě víc, protože už teď intenzivně investuje do námořnictva a letectva. Torvalds, který byl původně novinářem a pracoval v Moskvě i Washingtonu, vysvětluje, že dosavadní finská zdrženlivost byla pochopitelná.
Hlavně neprovokovat
Vždycky, když země začala o vstupu do NATO uvažovat, „dostala z Moskvy vzkaz, že to nejde“. A rozhovor velvyslance Kuzněcova ukázal, že tyto reakce ještě nejsou věcí minulosti. Teď se Torvalds snaží Finy přesvědčit, že „musí umět stát na vlastních nohou“, řekl europoslanec stanici Deutsche Welle.
Současné finské průzkumy ale ukazují, že vstup do NATO podporuje jen 21 procent lidí a 51 procent je jich proti. Dalších 28 procent žádný názor nemá. Podle novináře Jarma Makely z největšího finského deníku Helsingin Sanomat si je většina příslušníků jeho generace jistá, že Moskva na Finsko nezaútočí, pokud Helsinky útok nevyprovokují.
Za takovou provokaci nicméně Kreml považuje i snahu vstoupit do NATO a na tomto postoji trvá, řekl novinář serveru. Čím víc ale bude Rusko podle něj Finy strašit, tím příznivější názor budou mít na vstup do Aliance, protože podle jejího článku 5 musí NATO ochránit každého svého člena.
Finský prezident Sauli Niinistö byl před rokem první hlavou státu, která navštívila alianční ústředí. Jednoznačně ale podporuje zachování neutrálního postavení své země. Nedávno v jednom rozhovoru řekl, že místo vstupu do NATO by Finsko mělo posílit vlastní obranu a přispět ke zvýšení obranných a bezpečnostních schopností Evropské unie. Hrozba Ruska by se podle něj neměla přeceňovat. „Jestli v Pobaltí vypukne válka mezi Aliancí a Ruskem, bude to automaticky třetí světová, a proto nikdy nepřijde,“ prohlásil.
Náměstkyně ředitele oddělení obranné politiky finského ministerstva obrany Helena Partanenová zdůrazňuje, že Finové jsou v debatě o vstupu do NATO tak zdrženliví proto, že současný systém funguje. Země by ale podle ní měla mít v Alianci křeslo, protože se podílí na jejích misích v Afghánistánu a Kosovu i na vojenských cvičeních na Blízkém východě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
