Francouzský prezident Macron vzdal boj o postavení první dámy. Jeho popularita se propadá

Francie v uplynulém týdnu svedla boj proti zavedení statusu první dámy. Skoro 280 tisíc lidí podepsalo petici proti manželce prezidenta Emmanuela Macrona a jejímu příliš oficiálnímu postavení.

„Brigitte Macronová má tým dvou až tří spolupracovníků, dvě sekretářky a dva bezpečnostní agenty,“ citoval petici server německé stanice Deutsche Welle. Francie oficiální titul „první dámy“ nemá a manželka prezidenta hraje pouze společenskou roli, převážně při státních návštěvách.

Nic proti paní Macronové

Iniciátor petice, umělec Thierry Paul Valette zdůraznil, že celá debata „ani v nejmenším nezpochybňuje schopnosti“ paní Macronové, která je o 25 let starší než její manžel. Valette také odmítl, že by byl ageista nebo misogyn.

39letý Macron vždycky sliboval, že v prezidentské funkci vytvoří pro svou 64letou ženu pozici, která by zprůhlednila její postavení, ale tvrdil, že její role nebude hrazena ze státních prostředků. Petice však také upozorňuje, že parlament schválil nový zákon, který po řadě korupčních skandálů zakazuje poslancům zaměstnávat rodinné příslušníky, píše server Deutsche Welle.

Prezident Macron nakonec od svého plánu couvnul. Jeho úřad uvedl, že roli paní Macronové ještě upřesní, ale zdůraznil, že francouzská ústava se nezmění a oficiální status první dámy vytvořen nebude, uvedla agentura AFP. Připomněla však, že Macron nikdy neměl v úmyslu platit manželku ze státních peněz.

Logo

Rekordní pád obliby

Už v březnu upřesnil, že „Brigitte bude hrát stejnou roli jako vždycky, tedy bude stát po mém boku a bude vidět, protože je součástí mého života“. Jak AFP dodává, celý spor vyvstal v době, kdy prezidentovi povážlivě klesají preference. Podle průzkumu z minulého týdne na něj pohlíží příznivě jen 36 procent respondentů.

Deutsche Welle vysvětluje, že popularita se Macronovi snížila poté, co zahájil přípravu kontroverzní pracovní reformy, zabředl do polemiky s armádou a zaujal odměřený přístup k novinářům.

Server se odvolává na sociologickou agenturu Ifop, podle které „s výjimkou Jacquese Chiraka v červenci 1995 nikdy žádnému nově zvolenému prezidentovi nespadly preference po volbách tak rychle“.

I když má ale Macron na domácí půdě potíže, povedlo se mu zvýšit diplomatickou prestiž své země, uspořádat schůzku s Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem a zorganizovat jednání o míru mezi libyjskými znesvářenými stranami v Paříži, zdůraznil server Deutsche Welle.

autor: gzb
Spustit audio