Google vzdal poctu indickému vědci Khoranovi, který napomohl k odhalení tajemství DNA
Deník Independent, ale i další britská média zaujalo, že Google dnes v mnoha částech světa na své domovské stránce periodicky se měnícím logem neboli Doodlem tentokrát vzdává hold americkému vědci indického původu, který přispěl k rozluštění tajemství DNA. Hargobind Khorana je o něco méně známý, než další vědecké osobnosti, kteří se zabývali molekulou nesoucí naše dědičné informace. Khorana by se právě dnes dožil 96 let.
Tento biochemik se zasloužil o objev základního fungování naší DNA a také se mu podařilo poprvé vyrobit umělý gen. Vědecká komunita mu udělila řadu prestižních ocenění. Věda přitom Khoranu zajímala už od dětství.
Nobelista z chatrče
Vyrůstal jako nejmladší z pěti dětí, kterým se otec snažil vštípit lásku ke vzdělání. Díky tomu se sourozenci naučili číst a psát. V indické vesnici, kde bydleli, to zdaleka nebylo běžné. Budoucímu vědci pomohla z těchto skromných začátků stipendia a podařilo se mu postupně získat velmi prestižní vzdělání.
V roce 1948 obdržel bakalářský titul z organické chemie. A další stipendia mu pomohla v jeho zálibě pokračovat. O 20 let později, v roce 1968, získal spolu s dalšími dvěma kolegy Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. V té době Hargobind Khorana působil na univerzitě v americkém Wisconsinu, předtím bádal na vysokých školách v Kanadě, Švýcarsku a Británii.
Tajemství života
Důvodem udělení Nobelovy ceny byl objev toho, že pořadí nukleotidů v DNA určuje druh vznikajících aminokyselin. Nukleotidy jsou podjednotky nukleových kyselin, tedy DNA nebo RNA. V přírodě se vyskytují čtyři typy nukleotidů. Pořadí, v jakém se navzájem propojují, je důležité pro tvorbu bílkovin, na kterých je založena struktura i fungování všeho živého.
Deník Independent dodává, že Hargobind Khorana si už během života vysloužil ve svém oboru velké uznání a obdržel řadu dalších cen včetně Národního vyznamenání za vědu, které uděluje americký prezident.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.