I přes požár a nepokoje chce EU nechat běžence na řeckých ostrovech

O střechu nad hlavou přišly kvůli požáru tři až čtyři tisíce migrantů obývajících tábor. Část z nich se v nebezpečné situaci rozprchla po ostrově, jiní našli útočiště v neoficiálních táborech vedených dobrovolníky poblíž oficiálního kempu. S cílem zadržet uprchlíky na místě a zároveň jim zajistit ubytování, vyčlenila řecká vláda dva trajekty, píše britský Guardian. Zároveň se rozhodla odvézt z ostrova přibližně sto nezaopatřených migrantů, kteří nedosáhli věku dospělosti.

Řecký ministr veřejného pořádku Nikos Toskas prohlásil, že země potřebuje také pomoc zvenčí, aby se vyrovnala s nastalou situací. „Evropané nám musí poskytnout skutečnou pomoc. Ne několik pokrývek, což nazývají mezinárodní solidaritou.“ Podle něj také neziskové organizace, které zatím obdržely ze zdrojů Evropské unie osmdesát milionů euro, nezacházejí s prostředky efektivně a dobře.

Slovenský deník SME cituje starostu ostrova Spyrose Galinose. Podle něj bylo jen otázkou času, kdy dojde v přeplněném zařízení k podobné události. Pokud se situaci nepodaří rychle uklidnit, může tam dojít k ještě horším incidentům, píše slovenský deník. Podle dosavadních zjištění vyšetřovatelů založili požár v totálně přeplněném utečeneckém táboře sami migranti. Řádění plamenů na více místech má za výsledek zničení téměř šedesáti procent jednoho z takzvaných hotspotů.

Někteří z běženců rozptýlených po ostrově byli nalezeni až ve dvacet kilometrů vzdáleném hlavním městě Mytilini. Premiér Alexis Tsipras je momentálně společně s dalšími členy vlády na Valném shromáždění Organizace Spojených národů v New Yorku. Na vyjádření řecké vlády k událostem se tak stále čeká. Starosta ostrova Spyros Galinos zatím Atény obvinil, že nereagovaly na jeho opakované žádosti a varování. „Nemůže docházet k situaci, kdy 15 obcí z celého Řecka neslo na svých ramenou celou utečeneckou problematiku," cituje jeho slova slovenský deník SME.

Napětí a nejistota

K jeho kritice se přidala také představitelka místní samosprávy celé oblasti Christiana Kalogirouvá v rozhovoru pro soukromou televizi Skai. „Už dlouho říkáme, že přeplněným ostrovům musí být pomoženo. Na ostrovech na severovýchodě Egejského moře mají oficiální zařízení kapacitu 5 450 míst. V současnosti ale ubytovávají 10 500 lidí. Je zapotřebí okamžitě začít převážet běženců z ostrovů, protože situace se může vyhrotit ještě více,“ řekla.

Řecký ostrov Kós zažívá kvůli uprchlické krizi už druhou špatnou sezónu.|foto: Robert Mikoláš

V Řecku se nyní nachází více než 60 tisíc migrantů a uprchlíků, kteří tu uvízli. Ti, kteří přišli po 20. březnu, jsou drženi na pěti ostrovech v Egejském moři v rámci dohody Evropské unie s Tureckem. Dohoda o navracení migrantů do Turecka však stále není naplňována. Na přeplněnost uprchlických zařízení na řeckých ostrovech dlouhodobě poukazují také nevládní organizace. "Moria funguje s překročenou ubytovací kapacitou již celé měsíce. Systém, který nastavila dohoda unie s Tureckem, je nejasný a nekonzistentní. Preferenční zacházení na základě národností vede k napětí v komunitě běženců,“ řekl ředitel řecké pobočky Mezinárodního záchranného výboru Panos Navrozidis.

Dohoda mezi EU a Ankarou, platná od 20. března, předpokládá, že migranti, kteří po tomto datu připlují na řecké ostrovy a nezískají v Řecku azyl, budou vráceni do Turecka. Takto bylo od března vráceno jen asi 500 migrantů. V Bruselu mezitím mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová prohlásila, že podle informací řecké vlády je situace pod kontrolou.

Musíme je zadržet na ostrovech

Přesuny běženců na pevninu by podle ní měly zůstat omezené. „Aby se zabránilo dalšímu pohybu směrem do zbytku Evropy, musíme je na ostrovech ponechat a zadržet,“ zdůvodnila postoj unijní exekutivy Bertaudová. Podle deníku Kathimerini bude pravděpodobná reakce řecké vlády následující.

Pronajme trajekty, které slouží pro přepravu cestujících a dá je k dispozici k zajištění dočasného ubytování běženců. Zvýší také přítomnost policie na ostrově Lesbos, s cílem hájit a dodržovat dohodu o deportacích zpět do Turecka, která je kritizována lidskoprávními organizacemi. Včetně uprchlické agentury Organizace spojených národů.

Britský Guardian v této souvislosti cituje zástupce Amnesty International Giorgose Kosmopoulose „Pohled na spáleniště a pozůstatky kempu Moria je šokující. Vyhrocení situace ale není nijak překvapivé. Držení tisíců zranitelných osob na Lesbu v otřesných podmínkách nejistoty, jaký je čeká osud, vytváří nevyhnutelně výbušnou atmosféru strachu a malomyslnosti. Evropská unie a Řecko nemohou pokračovat donekonečna s hromaděním uprchlíků na řeckých ostrovech. Místo toho musí političtí představitelé vůdci Evropské unie spravedlivě sdílet odpovědnost a začít s přesunem migrantů na pevninu a dále do Evropy.“