Jak dlouho by trval hypotetický pád tunelem vedoucím od pólu k pólu?
„Je to otázka, která tradičně vzrušuje spíše středoškoláky než seriózní vědce, právě ti se jí však také zabývají. Bezmála půlstoletí už má teoretická fyzika na stole problém, jak dlouho by trval volný pád tunelem vedoucím přes žhavé jádro země až k protinožcům,“ píše magazín American Journal of Physics.
Dosavadní výpočty uváděly, že volný pád rychlostí osm kilometrů za vteřinu by překonal nejrychlejší dopravní letadlo hned 30krát, ale za středem země by se člověk začal zpomalovat a nakonec by se úplně zastavil na druhém konci planety.
Trvalo by to prý 42 minut a 12 vteřin.
Teď ale kanadský fyzik Alexander Klotz z Montrealu pošetřil čtyři minuty: pád by prý ovlivnila nestejná hustota vrstev zemského podloží, takže úhrnná délka letu by představovala 38 minut.
„Výsledek mě velmi překvapil,“ píše v magazínu American Journal of Physics.
Zjistil totiž, že gravitace směrem ke středu země narůstá na 110 % povrchových hodnot, takže pád z Londýna do Casablanky by trval déle než pád z Londýna na Nový Zéland, což je daleko delší cesta.
„Spojíme-li bližší místa, úhel bude menší a cestovatel středem země nenabere potřebnou rychlost,“ tvrdí badatel.
Jenomže ono je to všechno ještě zapeklitější. Z hlediska teoretické fyziky by totiž padající na konci tunelu na opačném konci světa nezastavil, ale padal by zpět, a tak dále až do nekonečna.
„Neočekávám, že by podobný tunel v dohledné době vznikl, a tak má celý příklad především pedagogický význam. Gravitační tunel nádherně ilustruje jednoduchý harmonický pohyb s akcelerací a zpomalením,“ napsal závěrem vědec.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
