Jak přesvědčit v otázce klimatu? Nemluvme o globálním oteplování, ale o lokálním znečištění

Zprávy o tom, že znečištění ovzduší má ročně za následek smrt milionů lidí mají výraznější, osobnější dopad než obecné tvrzení, že teploty v globálním měřítku rostou - Foto:  Billy Wilson Photography,  CC BY-NC 2.0

Zprávy o tom, že znečištění ovzduší má ročně za následek smrt milionů lidí mají výraznější, osobnější dopad než obecné tvrzení, že teploty v globálním měřítku rostouFoto:  Billy Wilson Photography, CC BY-NC 2.0

Americký prezident Donald Trump poškodil reputaci země mnoha způsoby, ale jeho rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody je symbolické a z mezinárodního hlediska jedno z nejškodlivějších. V prezidentovi vědci spojence nenajdou, měli by se proto obrátit na veřejnost. K tomu ale bude potřeba změna diskurzu.

Pojem globální oteplování je pro většinu lidí příliš abstraktní, píše profesor Kim Tche-hun z Univerzity v Cambridgi ve svém článku na serveru Conversation

Přesvědčit prezidenta Trumpa ke změně názoru v otázkách klimatu je, zdá se, nemožné.  

Ani chystaná publikace speciální klimatické zprávy, kterou připravují vědci z třinácti federálních agentur, pravděpodobně ničeho nedosáhne. Lze očekávat, že výsledná zpráva bude varovat před globálním oteplováním. Podle profesorova názoru se jí ale Trumpova administrativa s největší pravděpodobností nebude řídit. 

Příliš vzdálené ledovce 

Trumpův postoj k otázkám klimatu by mohl souviset s názory americké veřejnosti, píše cambrigdeský expert na energetiku. Loňský průzkum Yaleovy univerzity ukazuje, že sedmdesát procent populace věří na globální oteplování a necelých šedesát procent si zároveň myslí, že globální oteplování nějakým způsobem uškodí Američanům. Těch, kteří se domnívají, že změna klimatu nějak postihne je osobně, je ale výrazně méně – pouhých čtyřicet procent. Podobné výsledky vykazuje studie Pewova střediska ve Washingtonu.  

Z obou průzkumů vyplývá, že určitá část Američanů se o změny klimatu zajímá a přeje si, aby vláda v této věci podnikla více kroků. Většinovou populaci ale tíží jiné, snadněji pojmenovatelné problémy. Například korejský vůdce Kim Čong-un je podle všeho větším zdrojem obav než změny klimatu. 

Kvalita ovzduší a vody v jejich městě je z pohledu obyvatel mnohem závažnějším problémem než změny klimatu na globální úrovni - Foto: Martin Vorel, Creative Commons CC0 1.0 Universal

Kvalita ovzduší a vody v jejich městě je z pohledu obyvatel mnohem závažnějším problémem než změny klimatu na globální úrovniFoto: Martin Vorel, Creative Commons CC0 1.0 Universal

Přesvědčovat pomocí faktů prezidenta Trumpa nebo kohokoli jiného, kdo změny klimatu popírá, asi není příliš účinné. Vědec proto navrhuje změnit taktiku a nejdříve přesvědčit drtivou většinu veřejnosti, že je třeba jednat. K tomu ale bude třeba upravit diskurz, aby byl pro širokou veřejnost lépe srozumitelný.  

Místo abstraktních pojmů globální oteplování a změny klimatu vědec navrhuje zaměřit se na znečištění životního prostředí. Ve svém příspěvku na webu Conversation udává důvody, proč by změna terminologie mohla debatu posunout dopředu a zvýšit šanci na dosažení reálných výsledků. 

Znečištění je z pohledu běžného člověka mnohem lépe viditelné a měřitelné. Tání ledovců je znepokojující, ale není to skutečnost, se kterou by se průměrný Američan setkával každý den. Obyvatele teplých oblastí, jako je například Kalifornie, hrozba vysokých teplot jen tak nevyděsí – na horko jsou zvyklí a jejich příbytky jsou tomu uzpůsobeny. 

Každého zajímá, co dýchá 

Člověk, kterého globální oteplování neznepokojí, se ale může zajímat o znečištění konkrétní oblasti v blízkosti jeho bydliště. Zprávy o tom, že znečištění ovzduší má ročně za následek smrt milionů lidí mají výraznější, osobnější dopad než obecné tvrzení, že teploty v globálním měřítku rostou. 

Průzkumy tento trend potvrzují. Loni provedená studie Pewova centra ukazuje, že „životní prostředí“ znepokojuje populaci zhruba stejně jako kriminalita a chudoba. Jako prioritu jmenovalo tyto problémy padesát pět procent populace. „Globální oteplování“ má podle žebříčku výrazně nižší prioritu.  

K možným opatřením proti znečištění se můžou lidé vyjadřovat i bez odborných znalostí - Foto: Eva Malá

K možným opatřením proti znečištění se můžou lidé vyjadřovat i bez odborných znalostíFoto: Eva Malá

Kvalita ovzduší a vody v jejich městě je z pohledu obyvatel mnohem závažnějším problémem než změny klimatu na globální úrovni. Zaměření na životní prostředí by proto mohlo do debaty zapojit veřejnost a podpořit občanskou angažovanost.  

V současnosti o tom debatují hlavně vědci a politici a veřejnost může snadno nabýt dojmu, že bez vědeckých znalostí se k nim připojit nemůže. O částicích oxidu uhličitého a tajících ledovcích běžný občan skutečně nemá moc co říct. 

K možným opatřením proti znečištění se ale může vyjadřovat i bez odborných znalostí. Zároveň je větší pravděpodobnost, že opatření budou zavedena do praxe, když jde o řešení konkrétních lokálních problémů. Veřejnost by proto měla být hlavním spojencem vědců v tomto boji, domnívá se profesor Kim Tche-hun z Univerzity v Cambridgi. 

Autor:  Natálie Zehnalová
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace