Jak se žije na severu Ghany
Severní Ghana zaujímá něco přes čtyřicet procent rozlohy této západoafrické země a žije tu asi 17 procent jejích obyvatel. Je to obrovská, vyprahlá a dost pustá oblast – kromě větších měst Tamale, Yendi, Bolgatanga a Wa jsou tu většinou hodně rozptýlené obce čítající několik stovek lidí.
Více než 70 procent obyvatel je beznadějně uvázáno v chudém zemědělství. Převládající sucho má na svědomí četné požáry porostů, a pak tradiční obdělávání půdy nevynese skoro nic.
Severní Ghana, kterou líčí deník All Ghana News, je velký vývozce levné pracovní síly, plodů savany a hospodářských zvířat do jižní Ghany. Jednoduše řečeno, tato oblast v každém aspektu života žalostně zaostává. Ghanský novinář pokračuje, že lidé na severu jeho země museli během sta let vydržet mnoho surovostí a trápení, nejprve z rukou koloniálních pánů a nyní z rukou vlastních bratří a sester.
Žije tu asi čtyři a čtvrt milionu lidí, ale toto číslo nezahrnuje miliony Seveřanů, jejichž pot a slzy umývají ulice velkých ghanských měst. Přesto je mezi lidmi ze severu pozoruhodný počet šťastlivců, kteří nahromadili obrovské bohatství.
Sever je stále synonymem ošklivých slov, jako je chudoba, méněcennost, hlad, nemoci a podobně. Zní to ještě hůř, když vezmeme za bernou minci pochybný údaj, že Ghana jako celek dosáhla v poslední době příjmové úrovně střední vrstvy.
Taková statistika jen podporuje předsudek, že Sever nemá co nabídnout. Ve skutečnosti najdete po celé Ghaně téměř v každé oblasti její ekonomiky spoustu Seveřanů, kteří se velmi dobře uplatnili, a navíc je v jejich rodné zemi spousta nevyužitých přírodních zdrojů.
Před několika lety zřídila ghanská vláda zvláštní úřad, který má na starosti rozvoj zaostalého severu země. Na jeho internetové stránce jste si mohli přečíst, že do roku 2030 by měla být tato země zalesněna a zúrodněna, příjmy zdejších lidí by měly být dvojnásobné a výskyt chudoby by měl být podstatně omezen. Dnes se nedovíte, jak tento program pokračuje, protože uvedená internetová stránka byla naposledy aktualizována před dvěma lety.
Od roku 2009 dostal sever Ghany velmi pěkné finanční injekce z vládních i nevládních zdrojů. Pisatel tohoto článku si stejně jako miliony jiných Seveřanů pod dojmem těchto informací zhluboka oddechl a nabyl naděje, že jeho rodná země rozkvete.
Časem však přišli na to, že se šeredně mýlili. Prokletím Ghany je korupce, přestože boj proti ní je součástí boje téměř každého veřejného činitele, který si nakonec z okrádání chudé většiny udělá způsob, jak zlepšit vlastní osud.
V Ghaně stále platí, že čím jdete dál na sever, tím více chudnete. Ale proč to tak je? Co je tak špatného v zemi, která se nedokáže v ekonomické ani sociální oblasti chovat spravedlivě ke všem svým občanům?
Jak to, že naši bratři a sestry, kteří dosáhli vysokého postavení v politice nebo podnikání, nevyužijí svůj vliv, aby zajistili, že se bude dařit dobře i lidem na severu? Proč jen přihlížejí, jak se Sever neustále propadá do hanby a nespravedlnosti?
Vláda toho musí udělat víc. Program rozvoje zaostalého severu je určitě skvělý krok, který by mohl pomoci vyprostit tamní obyvatele z chudoby, ale zdaleka nesplnil jejich očekávání. Museli by ho ovšem provádět vlastenečtí a zdatní lidé.
Kritiku si zaslouží každý, kdo přišel ze severu, dostal se na vrchol vládní pyramidy a nic nepodnikl. Kdyby to mělo pokračovat jako dosud, Ghana by mohla v neúnosné situaci zažít další neovladatelnou revoluci, a to je to poslední, co potřebuje.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
