Jaká bude budoucnost svobodného Mosulu?

Kurdská zpravodajská služba se obává, že takzvaný Islámský stát bude v celém Iráku pokračovat v atentátech z nových základen - Foto:  Mstyslav Chernov,  CC BY-SA 4.0

Kurdská zpravodajská služba se obává, že takzvaný Islámský stát bude v celém Iráku pokračovat v atentátech z nových základenFoto:  Mstyslav Chernov, CC BY-SA 4.0

Teď, když irácká armáda osvobodila Mosul z rukou takzvaného Islámského státu, vyvstává naléhavá otázka, jaká bude budoucnost města, uvažuje server Hlasu Ameriky. Zásadním problémem je, jakou taktiku teď zvolí teroristé, a to bude mít částečně vliv i na to, jak se politici v Bagdádu rozhodnou v tomto druhém největším městě v Iráku vládnout. Následky špatného rozhodnutí by mohly být fatální. Podle analytiků mohou usmíření sektářských skupin narušit pumové útoky spících buněk v Mosulu. Kurdská zpravodajská služba se obává, že takzvaný Islámský stát bude v celém Iráku pokračovat v atentátech z nových základen ve vzdálených a špatně přístupných oblastech. Podle Kurdů unikly z Mosulu stovky ozbrojenců.

Brutální asymetrická válka by se mohla rychle zhoršit, kdyby se převážně šíitská vláda v Bagdádu snažila v Mosulu vládnout tvrdou rukou, nebo se jí nepodařilo usmířit etnické a náboženské sekty. Právě sektářství iráckého kabinetu mělo výrazný podíl na vzestupu takzvaného Islámského státu.  

Vládní nadržování šíitům také vysvětluje, jak se v roce 2014 podařilo jen několika stovkám džihádistů obsadit Mosul během pár hodin. Velké množství místních sunnitů příchod ozbrojenců oslavovalo, protože měli zlost na iráckou vládu. 

Střet sektářských názorů 

Zdá se však, že se kabinet poučil, uvádí článek na serveru Hlasu Ameriky. Už při dobývání Mosulu dbal na to, aby se ho přímo neúčastnily šíitské milice, a rozmístil je až na západním a jižním okraji města. Hrozí ale, že se v budoucnu znovu střetne protichůdná agenda arabských sunnitů a šíitů, ale i Kurdů, Asyřanů a jezídů.  

V roce 2014 se podařilo jen několika stovkám džihádistů obsadit Mosul během pár hodin - Foto: Štěpán Macháček

V roce 2014 se podařilo jen několika stovkám džihádistů obsadit Mosul během pár hodinFoto: Štěpán Macháček

Podle odborníků vyvolají nesourodé zájmy všech těchto skupin v Mosulu přinejmenším velkou nejistotu. V horším případě se mohou sektářské rozpory brzy střetnout v otázkách, jak Mosul znovu vybudovat, jak v něm vládnout a kdo bude udržovat pořádek. 

Kurdové před zahájením ofenzivy na Mosul vybízeli Bagdád, aby uzavřel dohodu o vládě nad městem i celou provincií po vytlačení takzvaného Islámského státu. Naléhali, aby v ní byly zastoupeny všechny politické a náboženské složky. K žádné dohodě však nedošlo, protože Američané chtěli bitvu zahájit co nejrychleji. A tak teď panují obavy, že irácký premiér Hajdar Abádí bude chtít Mosulu i celé provincii Ninive znovu vnutit podobnou vládní strukturu, jaká tam existovala před invazí džihádistů. Tedy, že celé město zůstane gubernií převážně šíitského státního aparátu. 

Turecko a Írán chtějí vliv 

Iráčtí šíitští představitelé, ani Írán nemají čas na požadavky Kurdů a příslušníků menšin, kteří chtějí mít v provincii decentralizovanou správu, jež by náboženským a etnickým skupinám umožnila určitou samosprávu. Přivítali by i rozdělení provincie na menší celky. A řada menšinových náboženských komunit jako křesťané, jezídové, Kakájové a Šabakové by navíc ráda patřila pod správu regionální vlády Kurdistánu. 

Aby byla situace ještě složitější, chtějí se na utváření budoucnosti Mosulu podílet i Turecko a Írán. Ankara má tři hlavní cíle: zdecimovat útočiště turecké Strany kurdských pracujících v severním Iráku, ochránit práva irácké turkmenské komunity a zabránit Íránu v šíření vlivu s pomocí šíitských milicí západně a jižně od Mosulu. Washington zase naznačil, že počítá s pokračující americkou přítomností v oblasti.  

Význam koaliční pomoci 

Budoucnost Mosulu bude do značné míry záviset na tom, jak rychle se centrální vládě podaří obnovit nejdůležitější služby a zahájit rekonstrukci města - Foto: Štěpán Macháček

Budoucnost Mosulu bude do značné míry záviset na tom, jak rychle se centrální vládě podaří obnovit nejdůležitější služby a zahájit rekonstrukci městaFoto: Štěpán Macháček

Ministr obrany Jim Mattis po dobytí Mosulu prohlásil, že by se koaliční síly, které čítají přes devět tisíc mužů, neměly z Iráku stahovat příliš rychle. Irácký premiér ale už v březnu zdůraznil, jak důležitá je pro vládu koaliční pomoc a spolupráce, počínaje vojenským poradenstvím a konče technickým know-how. 

Budoucnost Mosulu bude do značné míry záviset na tom, jak rychle se centrální vládě podaří obnovit nejdůležitější služby a zahájit rekonstrukci města.  

Dalším faktorem bude, zda se irácké armádě povede zlikvidovat spící buňky takzvaného Islámského státu a postavit před soud ty, kdo s džihádisty spolupracovali. Nesmí ale dopustit pomstu, odplatu a sektářské vendetty, které by zmařily naděje na usmíření. Proto také vláda do Mosulu nepustila šíitské milice. 

Pomstít se však mohou chtít i sunnité, kterým džihádisté povraždili příbuzné nebo přinutili dcery k sňatku s extrémistou, a mohou tak obrátit hněv proti sunnitským kolaborantům. K podobným incidentům docházelo i po americké invazi do Iráku v roce 2003, kdy se Iráčané mstili členům vládní strany Baas. Řada těchto bývalých prominentů se raději ukryla, nebo odešla ze země a později vstoupila do řad takzvaného Islámského státu, varují experti, které cituje Hlas Ameriky.   

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace