Jakou krevní skupinu máš, takový jsi člověk. Béčkaři jsou podle Japonců ti nejhorší

V posledních letech se ale podle významných kritiků této pseudovědy v Japonsku začala vyskytovat diskriminace určitých krevních skupin, zvláště „tvrdohlavého a mimořádně zvědavého“ typu B - Foto: Filip Jandourek

V posledních letech se ale podle významných kritiků této pseudovědy v Japonsku začala vyskytovat diskriminace určitých krevních skupin, zvláště „tvrdohlavého a mimořádně zvědavého“ typu BFoto: Filip Jandourek

Minimálně od dvacátých let žije mnoho Japonců ve falešné víře, že existuje souvislost mezi krevní skupinou a osobností.

O zvláštním fenoménu se dozvídáme z článku magazínu Daily Beast

Některá tvrzení vypadají neškodně. Lidé s krví typu A jsou prý ohleduplní, pracovití a vnímaví k detailům. Ti, kteří mají krevní skupinu 0, jsou přátelští, dobří v baseballu, štěstí jim přeje a nic pro ně není problém. 

Krevní diskriminace 

V posledních letech se ale podle významných kritiků této pseudovědy v Japonsku začala vyskytovat diskriminace určitých krevních skupin, zvláště „tvrdohlavého a mimořádně zvědavého“ typu B. Japonský termín zní „krevní obtěžování“, japonsky burahara. 

Profesor Šigejuki Jamaoka, sociální psycholog, který věnoval rozsáhlý výzkum tomu, aby mýtus o souvislosti krevních skupin s charakterem vyvrátil, říká, že „pro souvislost mezi krevní skupinou a charakterem neexistuje vědecké zdůvodnění. Ale dokonce i v zemi jako Japonsko, kde je 98 % obyvatel stejné národnosti, si lidé najdou způsob, jak své spoluobčany diskriminovat a škatulkovat.“ 

Japonce začaly krevní skupiny fascinovat poté, co v roce 1927 vyšla studie psychologa Takedžiho Furukavy. Autor zkoumal souvislost temperamentu s krevní skupinou, nechal se přitom ale bohužel ovlivnit evropskými výzkumy, které se snažily zdůvodnit nadřazenost některých ras nad jinými. 

Císařská armáda využila Furukavovu teorii krevních skupin k hlubšímu „porozumění“ silným a slabým místům vojákům - Foto: CC0 Public domain

Císařská armáda využila Furukavovu teorii krevních skupin k hlubšímu „porozumění“ silným a slabým místům vojákůmFoto: CC0 Public domain

Přestože vycházel jen ze sledování jedenácti svých příbuzných, projevili o jeho výzkum zájem vojáci. Císařská armáda využila Furukavovu teorii k hlubšímu „porozumění“ silným a slabým místům vojákům. Nakonec se vojáci pustili do vlastního výzkumu, který pochopitelně k ničemu nevedl. 

I když se ukázalo, že teorie je nepravdivá, představa o souvislosti krevní skupiny s osobností ve vědomí japonské společnosti silně zakořenila. Je znám třeba příklad z roku 1937, kdy lékař japonského ministerstva zahraničí vyjádřil názor, že osoba s krevní skupinou 0 bude lepším diplomatem. 

Furukava sám například navrhoval, že Japonci na okupovaném Tchajwanu by měli častěji vstupovat do manželství s místními ženami, aby tak zředili „vzpurnou krevní skupinu“. 

Místo porozumění vyvolal nenávist 

Po válce vyšlo rozdělování lidí podle krevních skupin na pár desetiletí z módy, čteme v článku magazínu Daily Beast. Znovu se připomnělo až v roce 1970. Tehdy se Masahiko Nomi, spisovatel bez hlubších lékařských znalostí, rozhodl rozvinout Furukavovy myšlenky a vydal na toto téma několik velmi úspěšných knih. 

Nomi neměl v úmyslu rozdělovat a šířit nesnášenlivost. Naopak si přál prohloubit porozumění a komunikaci mezi lidmi různých krevních skupin. K tomu měla analýza krevních skupin pomoci. Byla to pseudověda vedená dobrými úmysly, finančně úspěšná, ale ne úplně neškodná. 

Tato móda trvala do devadesátých let, kdy o ní na nějakou dobu přestalo být slyšet. Přišel ale další velký návrat. V roce 2004 se objevila ve více než 70 televizních pořadech. Japonská organizace BPO, dbající na etiku v rozhlasovém a televizním vysílání, poté varovala televizní společnosti, že je lepší vyvarovat se potenciálně nebezpečného obsahu, který propaguje negativní stereotypy. 

Je znám třeba příklad z roku 1937, kdy lékař japonského ministerstva zahraničí vyjádřil názor, že osoba s krevní skupinou 0 bude lepším diplomatem - Foto: CC0 Public domain

Je znám třeba příklad z roku 1937, kdy lékař japonského ministerstva zahraničí vyjádřil názor, že osoba s krevní skupinou 0 bude lepším diplomatemFoto: CC0 Public domain

Může se zdát, že s krevními skupinami se to má podobně jako se znameními zvěrokruhu. Krevní skupina je ale vrozená podobně jako barva kůže a celá teorie vzešla z dnes zdiskreditovaného chápání eugeniky, proto může snadno vést k fanatismu. 

Po varování BPO v roce 2004 se problematická teorie v médiích pomalu přestala objevovat, ale v roce 2007 přišla další vlna. Vyšla kniha Jak porozumět sám sobě na základě krevní skupiny, které se prodalo skoro pět a půl milionu výtisků. 

Měli bychom si připomenout nacistický precedens. Hitlerovi přisluhovači používali krevní skupiny k vysvětlení „německého charakteru“ prostřednictvím představy o „čistotě krve“. 

Tvrdili také, že „zdegenerovaní“ Židé byli většinou nositeli nekvalitní krve typu B. Soudili, že z nositelů této krevní skupiny se stávají psychopati a kriminálníci. Přitom neexistuje žádný vědecký důkaz, že by mezi krevní skupinou a osobností byla jakákoliv spojitost. Mýtus ale přetrvává dál. 

Béčka jsou k ničemu 

Podle profesora Jamaoky tři čtvrtiny nositelů krve typu B zažily v souvislosti se svou krví slovní napadení. Dokonce i ve společnosti mohou zaslechnout výroky typu „a to je důvod, proč jsou ta béčka k ničemu“. I když není známo, že by kvůli podobným výrokům byl někdy někdo odsouzen, jsou takové narážky tak časté, že hodně lidí s krví typu B se ke své krevní skupině raději nepřiznává, aby se vyhnuli negativním stereotypům. 

V Japonsku etničtí Japonci dlouho představovali až 99 % obyvatelstva a diskriminaci tam pocítil každý, kdo se něčím vymykal. Terčem pohrdání jsou například i japonští Korejci ve třetí nebo čtvrté generaci - Foto: Fotobanka Pixabay

V Japonsku etničtí Japonci dlouho představovali až 99 % obyvatelstva a diskriminaci tam pocítil každý, kdo se něčím vymykal. Terčem pohrdání jsou například i japonští Korejci ve třetí nebo čtvrté generaciFoto: Fotobanka Pixabay

V poslední době obecná informovanost o stereotypech souvisejících s krevními skupinami klesla a lidé už nesoudí druhé podle jejich krve tak často.  

Knihy o tomto tématu ale pořád vycházejí a předpovídání budoucnosti pro jednotlivé krevní skupiny se běžně objevuje v ranním televizním vysílání. Krevní skupina se také považuje za důležitý činitel vztahové kompatibility. Stereotypy se dál šíří. 

V Japonsku etničtí Japonci dlouho představovali až 99 % obyvatelstva a diskriminaci tam pocítil každý, kdo se něčím vymykal. 

Terčem pohrdání jsou například i japonští Korejci ve třetí nebo čtvrté generaci, kteří už nemluví korejsky a na pohled se od Japonců nedají odlišit. Diskriminaci čelí i potomci japonského klanu burakumin, kdysi považovaní za nečisté, kteří dříve pracovali jako řezníci a koželuhové. 

Diskriminace na základě krevní skupiny je pokračováním těchto postojů a vláda s ní oficiálně bojuje. Bohužel však v Japonsku téměř bez povšimnutí zůstávají i otevřenější formy rasismu, jak o tom svědčí relativně tolerantní postoj vůči ultrapravicové organizaci Zaitotukai, která bojuje proti údajnému zvýhodňování Korejců. Změnit by to mohlo snad jenom více agresivních a tvrdohlavých Béček ve vládě, uzavírá ironicky server Daily Beast. 

Autor:  Miroslav Tomek
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace