Jan Fingerland: Co znamená kurdské vítězství v Kobani?

28. leden 2015

Kobani padlo. Tato věta ještě na podzim mohla znamenat, že toto město na syrsko-turecké hranici dobyli extremisté z Islámského státu. Na konci ledna to ovšem znamená pravý opak.

Po čtyřměsíčním úsilí se v Kobani podařilo vytěsnit islamisty z celého nebo téměř celého města, a tak docílit nesmírně významného vítězství – jde totiž o první viditelnou porážku Islámského státu.

Ten zatím čerpal část své image právě z toho, že je neporazitelný a nezastavitelný. K tomuto vítězství je třeba dodat několik věcí.

Zaprvé, znovuzískání Kobani je především kurdským úspěchem, zejména organizace kurdské syrské YPG. Její bojovníci vybojovali takřka ztracenou bitvu, zatímco přes hranice situaci pozorovali turečtí vojáci.

Turecko alespoň umožnilo přísun zásob a těžkých zbraní a také přísun omezeného počtu jiných bojovníků. Konkrétně Syrským Kurdům v Kobani pomohli jejich příbuzní ze severního Iráku z jednotek Pešmerga. Ozbrojenci kurdské PKK z Turecka nebyli na bojiště vpuštěni.

Zadruhé, jde částečně o vítězství Spojených států, případně koalice, kterou Američané vytvořili se svými spojenci v oblasti, zejména arabskými sunnitskými státy.

Čtěte také

Boj o Kobani byl jediný, v němž Američané otevřeně koordinovali své aktivity s bojovníky přímo na zemi, i když jsou samozřejmě aktivní i jinde. Velká část z bombardovacích aktivit amerického letectva se soustředilo právě na Kobani.

Zároveň není pravděpodobné, že by Amerika do konce Obamova volebního období udělala více, než jen podnikala letecké útoky – což je velmi drahý a ne zcela efektivní způsob boje.

Syrským Kurdům v Kobani pomohli jejich příbuzní ze severního Iráku z jednotek Pešmerga

Přece jen však tyto aktivity vedly k oslabení Islámského státu, protože krajina kolem Kobani je relativně přehledná. Bylo tedy možné likvidovat taktické pozice i zásobovací konvoje islamistů, a tím oslabovat jejich tlak na Kobani.

Porážka Islámského státu u Kobani má svůj vojenský význam, protože jde například o vstupní bránu ze Sýrie do Turecka, ale jinak jde hlavně o úspěch morální.

Hlavní bitvy s Islámským státem probíhají jinde, za mnohem menší pozornosti světa a možná i bez srovnatelného nasazení letectva.

Konkrétně kurdské jednotky v Iráku se střídavými úspěchy bojují v oblastech svých hranic s Islámským státem, uhájily Mosul a znovu dobyly tamní přehradu.

Nejasná je situace o něco více na jih, v oblasti obydlené sunnitskými arabskými kmeny, kde se čeká, zda se tyto kmeny vzepnou k boji proti islamistům nebo zůstanou pasivní.

Čtěte také

Proti Islámskému státu bojuje také irácká armáda, šíitští dobrovolníci, íránské oddíly a částečně také syrská armáda a libanonský Hizballáh.

Zatím se čeká, jak bude Islámský stát na situaci po ústupu u Kobani reagovat. Může ji považovat za dočasnou taktickou prohru a udělat nové, nečekané kroky, například se v Sýrii soustředit na oblast kolem Aleppa, města mnohem důležitějšího, než je Kobani, nebo prolomit hranici do Libanonu.

Syrským Kurdům v Kobani pomohli jejich příbuzní ze severního Iráku z jednotek Pešmerga

Zatím také není jasné, v čem spočívá vojenské vítězství nad Islámským státem. Zda jde o klasické vojenské vítězství, jako je porážka armády, nebo zda půjde o úplné pozabíjení příslušníků Islámského státu, nebo jen rozbití určitých struktur a podobně.

Ze situace kolem Kobani je nervózní Turecko. Prezident Erdogan v úterý dal najevo, že si nepřeje, aby se Kurdům podařilo vytvořit novou enklávu na severu Sýrie, podobnou té, jaká existuje v severním Iráku.

Pro Turky je situace o to nepříjemnější, že kurdská syrská organizace YPG, která u Kobani uspěla, je úzce spojena s PKK, Kurdskou stranou pracujících působící v Turecku.

Turecko však s teroristické metody užívající PKK vede více než 30letou válku a i bez toho nerada vidí jakékoli posílení kurdského hlasu. Vytvoření dvou kurdských autonomií přímo za hranicemi Ankara evidentně považuje za závažnější ohrožení svých zájmů než setrvávání Islámského státu.

Tak či onak, Kobani je v rukou Kurdů, a to je důležitý mezník v boji proti Islámskému státu. Řečeno s Churchillem, není to začátek konce, ale doufejme, že konec začátku ano.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.