Je vůbec zdravé snídat? Vědci zpochybňují zažité dogma

24. květen 2016

Snídaně je základ - vštěpovali většině z nás od dětství rodiče, učitelé, lékaři.

Jak podotýká redaktorka amerického veřejnoprávního rozhlasu National Public Radio, toto dogma je postaveno na směsici kulturní tradice a vědeckých výzkumů. Zároveň ho také – přinejmenším v západním světě – velmi podporovala lobby výrobců snídaňových cereálií.

„Je ale snídaně skutečně tím nejdůležitějším jídlem dne? A pomáhá nám pravidelné snídání při udržování ideální váhy, jak zní všeobecně přijímané tvrzení odborníků?“ zamýšlí se autorka příspěvku pro americkou rozhlasovou stanici.

První vědecké studie na toto téma pocházejí z 60.let minulého století, kdy američtí vědci dlouhodobě sledovali stravovací návyky obyvatel v jedné části státu Kalifornie. Z jejich výzkumu vyplynulo, že ten, kdo pravidelně snídá, se dožívá vyššího věku. Samozřejmě za předpokladu, že takový člověk dodržuje i další návyky, které jsou spojovány se zdravím a dlouhověkostí – například pravidelně sportuje a dostatečně spí.

Jenže v posledních letech se začaly v čím dál hojnější míře vyskytovat pochybnosti o tom, zda opravdu existuje souvislost mezi snídaní a dobrým zdravím. Ukazuje se, že je to celé mnohem složitější.

Méně cereálií, více vajec

Například kanadští vědci, kteří studovali stravovací návky zhruba 12 tisíc dospělých, konstatovali, že „neexistuje žádná souvislost mezi pravidelným snídáním a udržováním tělesné váhy, případně tendencí k obezitě“. Nedávný výzkum odborníků otištěný na stránkách časopisu American Journal of Clinical Nutrition dospěl k jasnému závěru: Co se týká snižování hmotnosti, nejsou na tom lidé holdující snídani o nic lépe než ti, kteří ráno nic nejedí.

Skutečností zůstává, že většina dospělých Američanů ráno buďto vůbec nesnídá, nebo pouze pije kávu, případně si dá jen něco malého a rychlého – například jogurt nebo energetickou tyčinku. Podle výzkumu, který provedla stanice National Public Radio, je tento trend patrný především u příslušníků tak zvané generace Y, neboli dětí nového tisíciletí. Ti vynechávají snídani dvakrát častěji než jejich rodiče či prarodiče.

Míchaná vejce snídaně houska pažitka

Zajímavá je také skutečnost, že když už si příslušníci generace přelomu tisíciletí udělají čas na jídlo po ránu, ustupují od cereálií s mlékem, typické snídani svých rodičů. Místo toho dávají raději přednost teplému, vařenému jídlu. Například vejcím. Co je tedy pravdy na dogmatu, podle kterého je snídaně nejdůležitějším jídlem dne?

„Pokud se podíváme na seriozní vědecké výzkumy, zjistíme, že se jedná nejspíš pouze o dogma,“ konstatuje redaktorka National Public Radio. Řada z nás několik hodin poté, co vstane z postele, nepociťuje žádný hlad. Pokud si tedy až někdy v průběhu dopoledne dáme například jogurt, rozhodně tím nijak nehřešíme proti zdravému životnímu stylu. A špatné nemusí být ani dát si jako první jídlo až oběd. Existují výzkumy, které dokládají prospěšnost tak zvaných přerušovaných půstů, kdy člověk jí až v druhé polovině dne.

Není důležité KDY, ale CO

Má tedy ve světle těchto skutečností vynechání snídaně ještě vůbec nějaká negativa? Profesor David Ludwig, který na Harvardově univerzitě přednáší o výživě a je také autorem řady knih na toto téma, má jasnou odpověď: Není až tak důležité, KDY jíme, jako CO po ránu jíme.

„Pokud se vaše snídaně skládá z průmyslově zpracovaných sacharidů, jako jsou třeba sladké cereálie nebo sladké pečivo, potom je to horší, než když nesnídáte vůbec,“ tvrdí harvardský odborník. Proč tomu tak je?

Všechny rafinované sacharidy a cukry vedou k prudkému vzrůstu hladiny cukru a inzulínu. A jak známo, vysoká hladina inzulínu tělu dává signál, že má ukládat tuk. Tím pádem je potom obtížnější hubnout. Snídaně, která je bohatá na průmyslově zpracované sacharidy, navíc způsobuje, že má člověk v průběhu dne větší hlad.

Zdravý oběd

Pokud si naopak dáte snídani bohatou na bílkoviny, jako jsou třeba vajíčka, vydrží vám pocit sytosti mnohem déle. Je to dáno tím, že potraviny, které nejsou složené převážně ze sacharidů, ale které se skládají z bílkovin a tuků, zpomalují trávení,“ vysvětluje profesor Ludwig pro National Public Radio.

Co je tedy ideální snídaní? Tuto otázku položila redaktorka americké rozhlasové stanice Drew Ramseymu, psychiatrovi z newyorské Kolumbijské univerzity, který se zaměřuje na souvislosti mezi způsobem stravování a psychikou. Podle tohoto odborníka jsou dobrou volbou například už zmiňovaná vejce spolu s čerstvou zeleninou a dýňovými semínky, která jsou bohatá na hořčík – a tím pádem snižují úzkost.

V posledních letech se množí vědecké důkazy, podle kterých dieta bohatá na bílkoviny zvyšuje pocit sytosti. Z nich například vyplývá, že vysoko-proteinová snídaně pomáhá lidem kontrolovat své chutě během celého dne. Zdá se tedy, že děti tisíciletí, kteří upřednostňují stravu bohatou na bílkoviny, jdou „s dobou“ a chovají se v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. Tito mladí dospělí možná nesnídají každý den. Ale když už tak činí, dávají si často právě vejce.

„Zdá se tedy, jako bychom se vraceli v čase zpět do začátku minulého století, kdy byla normou vařená snídaně „farmářského“ stylu. Od tohoto způsobu stravování jsme se odchýlili, když nás potravinářský průmysl přesvědčil o tom, že cereálie jsou zdravější a vhodnější alternativou. Teď ale mnohé nasvědčuje tomu, že se naše stravovací návyky opět mění,“ podotýká redaktorka amerického veřejnoprávního rádia National Public Radio.


autor: Šárka Daňková
Spustit audio