Jeruzalém kdysi hostil šestnáct ambasád, nyní tam není ani jedna

Pokud prezident Donald Trump někdy skutečně přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, stanou se Spojené státy jediným státem s diplomatickým zastoupením ve svatém městě. Spojené národy stále považují Jeruzalém za corpus separatum, město, které - Foto: Luboš Vedral, Dagmar Čížková

Pokud prezident Donald Trump někdy skutečně přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, stanou se Spojené státy jediným státem s diplomatickým zastoupením ve svatém městě. Spojené národy stále považují Jeruzalém za corpus separatum, město, kteréFoto: Luboš Vedral, Dagmar Čížková

Pokud prezident Donald Trump, skutečně, jak řekl, přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, stanou se Spojené státy jediným státem s diplomatickým zastoupením ve svatém městě. Nebudou ale historicky první zemí. V krátkém období izraelských dějin bylo v Jeruzalémě celkem šestnáct zahraničních velvyslanectví, píše izraelský deník Haaretz. Zároveň ale upozorňuje, že umístění ambasády automaticky neznamenalo uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele. Konsensus byl takový, že o postavení města musí rozhodnout jednání mezi Izraelci a Palestinci. Ačkoliv se tato myšlenka dnes zdá být velmi vzdálená, obecně se předpokládalo, že se vznikem palestinského státu by si Palestina i Izrael rozdělily Jeruzalém jako hlavní město obou zemí.

Skutečnost, že státy oficiálně neuznávají Jeruzalém jako izraelské hlavní město ale neznamená, že ho neuznávají za sídlo izraelské vlády. Zahraniční velvyslanci při nástupu do úřadu předkládají pověřovací listiny v tamní prezidentské rezidenci. Také mnohé zahraniční návštěvy se konají v Jeruzalémě, pokračuje Haaretz. 

Provokace a zavření ambasád 

Jak se tedy stalo, že počet ambasád v tomto městě klesl z šestnácti na nulu? Po jomkipurské válce z roku 1973 přerušily tři africké státy, Pobřeží slonoviny, Keňa a někdejší Zair, diplomatické vztahy s Izraelem. Všechny tři země je v průběhu osmdesátých let opětovně navázaly, své ambasády ale už znovuotevřely v Tel Avivu. Ostatních třináct zemí uzavřelo svá velvyslanectví v Jeruzalémě v roce 1980 poté, co Kneset schválil zákon, který stanovil, že město zůstane „úplným a sjednoceným hlavním městem Izraele”.  

Rada bezpečnosti OSN tuto legislativu označila za provokaci a porušení mezinárodního práva. Vydala rezoluci, ve které žádala členské státy, aby stáhly své diplomatické zástupce z Jeruzaléma. 

Město, které nikomu nenáleží 

Spojené národy stále považují Jeruzalém za corpus separatum, město, které nenáleží žádnému státu. Plán OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 počítal s tím, že Jeruzalém bude mít natrvalo zvláštní postavení mezinárodně spravovaného města, které je posvátné třem velkým náboženstvím a přístupné pro všechny občany světa. Izraelská strana návrh přijala, palestinská nikoliv. 

Po skončení války o nezávislost v roce 1949 si Izrael udržel kontrolu nad západní částí města, Palestinci nad východní. O něco později obě země oficiálně anektovaly jimi zabraná území, přičemž Izrael v roce 1950 prohlásil Jeruzalém za své hlavní město, věčné a neoddělitelné od zbytku země. 

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele vyvolá protesty nejen ze strany Palestinců a muslimského světa, ale od celé světové komunity, které se po dlouhých sedmdesát let dařilo ve věci udržovat status quo, uzavírá izraelský deník Haaretz.  

Autor:  Natálie Zehnalová
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace