Jeruzalém kdysi hostil šestnáct ambasád, nyní tam není ani jedna

6. prosinec 2017

Pokud prezident Donald Trump, skutečně, jak řekl, přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, stanou se Spojené státy jediným státem s diplomatickým zastoupením ve svatém městě. Nebudou ale historicky první zemí. V krátkém období izraelských dějin bylo v Jeruzalémě celkem šestnáct zahraničních velvyslanectví, píše izraelský deník Haaretz. Zároveň ale upozorňuje, že umístění ambasády automaticky neznamenalo uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele. Konsensus byl takový, že o postavení města musí rozhodnout jednání mezi Izraelci a Palestinci. Ačkoliv se tato myšlenka dnes zdá být velmi vzdálená, obecně se předpokládalo, že se vznikem palestinského státu by si Palestina i Izrael rozdělily Jeruzalém jako hlavní město obou zemí.

Skutečnost, že státy oficiálně neuznávají Jeruzalém jako izraelské hlavní město ale neznamená, že ho neuznávají za sídlo izraelské vlády. Zahraniční velvyslanci při nástupu do úřadu předkládají pověřovací listiny v tamní prezidentské rezidenci. Také mnohé zahraniční návštěvy se konají v Jeruzalémě, pokračuje Haaretz.

Provokace a zavření ambasád

Jak se tedy stalo, že počet ambasád v tomto městě klesl z šestnácti na nulu? Po jomkipurské válce z roku 1973 přerušily tři africké státy, Pobřeží slonoviny, Keňa a někdejší Zair, diplomatické vztahy s Izraelem. Všechny tři země je v průběhu osmdesátých let opětovně navázaly, své ambasády ale už znovuotevřely v Tel Avivu. Ostatních třináct zemí uzavřelo svá velvyslanectví v Jeruzalémě v roce 1980 poté, co Kneset schválil zákon, který stanovil, že město zůstane „úplným a sjednoceným hlavním městem Izraele”.

Rada bezpečnosti OSN tuto legislativu označila za provokaci a porušení mezinárodního práva. Vydala rezoluci, ve které žádala členské státy, aby stáhly své diplomatické zástupce z Jeruzaléma.

Město, které nikomu nenáleží

Spojené národy stále považují Jeruzalém za corpus separatum, město, které nenáleží žádnému státu. Plán OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 počítal s tím, že Jeruzalém bude mít natrvalo zvláštní postavení mezinárodně spravovaného města, které je posvátné třem velkým náboženstvím a přístupné pro všechny občany světa. Izraelská strana návrh přijala, palestinská nikoliv.

Po skončení války o nezávislost v roce 1949 si Izrael udržel kontrolu nad západní částí města, Palestinci nad východní. O něco později obě země oficiálně anektovaly jimi zabraná území, přičemž Izrael v roce 1950 prohlásil Jeruzalém za své hlavní město, věčné a neoddělitelné od zbytku země.

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele vyvolá protesty nejen ze strany Palestinců a muslimského světa, ale od celé světové komunity, které se po dlouhých sedmdesát let dařilo ve věci udržovat status quo, uzavírá izraelský deník Haaretz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.