Jihem Evropy se šíří turistofobie. Vyhlášené destinace si stěžují na Airbnb i eurovíkendy

Ohniskem protestů se stalo Španělsko, kam loni přijelo rekordních 75,6 milionu turistů. Napětí už několik let sílí hlavně v Barceloně. Levicoví radikálové v červenci natočili, jak rozřezávají pneumatiky turistického autobusu - Foto: Jose A., flickr.com   ,  CC BY 2.0

Ohniskem protestů se stalo Španělsko, kam loni přijelo rekordních 75,6 milionu turistů. Napětí už několik let sílí hlavně v Barceloně. Levicoví radikálové v červenci natočili, jak rozřezávají pneumatiky turistického autobusuFoto: Jose A., flickr.com , CC BY 2.0

Zatímco na Evropu udeřila vlna veder s názvem Lucifer, v nejpopulárnějších turistických destinacích se nálada dostala na bod varu. Místní jsou frustrovaní a Světová organizace cestovního ruchu vyzývá úřady, aby hledaly způsob, jak „turistofobii“ čelit, píše britský deník Guardian.

Ohniskem protestů se stalo Španělsko, kam loni přijelo rekordních 75,6 milionu turistů, včetně 17,8 milionu Britů. Napětí už několik let sílí hlavně v Barceloně. Důvodem je nekontrolovaný příliv návštěvníků a dopad služeb jako je Airbnb na místní trh s nemovitostmi. Mladí levicoví radikálové v červenci natočili, jak rozřezávají pneumatiky turistického autobusu a bicyklů k pronajmutí. 

V Benátkách, které mají 55 tisíc obyvatel a kam ročně přijede 20 milionů turistů, v červenci pochodovaly městem na protest asi dva tisíce místních. Vadí jim rostoucí ceny bydlení a také obří výletní lodě, které znečišťují citlivé životní prostředí historického města. 

Turisté pod kontrolou 

Generální tajemník Světové organizace cestovního ruchu Talíb Rifáí Guardianu řekl, že vzestup negativních nálad vůči zahraničním návštěvníkům je „velice vážná věc, kterou je třeba naléhavě řešit“. Turismus podle něj může být pro uchování charakteru místa, konzervaci památek i místní komunitu blahodárný, ale musí se správně regulovat. 

Čtěte také: Barcelona vede válku proti turistům

Světová organizace cestovního ruchu doporučuje řadu ověřených metod, jak usměrňovat davy v oblíbených destinacích – například radit turistům, aby se vydávali i mimo hlavní památky, nabízet jim různorodé aktivity, prodloužit sezonu, a především reagovat na potřeby místních obyvatel. „Řešením není jednoduše příliv turistů zablokovat,“ zdůraznila organizace.  

V Benátkách, které mají 55 tisíc obyvatel a kam ročně přijede 20 milionů turistů, v červenci pochodovaly městem na protest asi dva tisíce místních. Vadí jim rostoucí ceny bydlení a také obří výletní lodě - Foto: CC0 Public domain

V Benátkách, které mají 55 tisíc obyvatel a kam ročně přijede 20 milionů turistů, v červenci pochodovaly městem na protest asi dva tisíce místních. Vadí jim rostoucí ceny bydlení a také obří výletní loděFoto: CC0 Public domain

Například Barcelona letos podle Guardianu vytáhla proti neoficiálním turistickým pronájmům, například přes server Airbnb. Radnice zdvojnásobila počet inspektorů, kteří chodí nemovitosti kontrolovat. Z asi šestnácti tisíc pronajímatelů nemělo přibližně sedm tisíc licenci. 

Eurovíkendy v malých městech 

Analytik Duncan McCann z think tanku New Economics Foundation vidí za nynějším napětím více příčin. Jednak je to vzestup služby Airbnb, dále rostoucí počty turistů vyhledávajících krátké městské „eurovíkendy“, a nakonec i velká popularita obřích výletních lodí.  

Všichni se hrnou do center měst a zkoumání vzdálenějších míst je nezajímá. K tomu se přidala hrozba terorismu v severní Africe, takže většina lidí zamířila do jižní Evropy. 

„Většina městských center stojí na středověkém půdorysu a má křivolaké těsné uličky. Když se v nich objeví zástupy turistů, snadno vznikne dojem, že města se zmocnili novodobí nájezdníci,“ říká McCann. Tyto pocity se pak mísí s nynější skepsí typickou pro Evropany. Lidé mají dojem, že pro ně vlády nic nedělají, že ekonomika nefunguje a oni jsou vydaní na pospas ekonomicky silnějším turistům.  

„Těch určitě přibylo, ale nejsem si jistý, že během posledních pěti let nastal tak velký nárůst, aby tomu odpovídala nynější vzrušená nálada. Spíše jde opravdu o to, že politici a samosprávy přestaly dbát o lidi. A ti se proto bouří. Pokud se s tím něco neudělá, protesty jen tak nezmizí,“ řekl Guardianu závěrem analytik Duncan McCann. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace