Kancléřce Merkelové ubývá partnerů v boji proti Putinovi

Když z Evropy naposledy ve funkci prezidenta odjížděl Barack Obama, řekl, že demokracie je „těžká práce a nedá se považovat za samozřejmost“. Měl k obavám své důvody – brexit, výsledek amerických prezidentských voleb a vzestup populistů v Evropě. Merkelová se tak nechtěně stala nepravděpodobnou hrdinkou bránící liberální řád. Po jedenácti letech u moci je však zranitelná a ze všech stran na ni někdo útočí.

V posledních dvou letech si na Rusko vytvořila vyhraněný názor a hrála ústřední roli při prosazení protiruských sankcí, přestože šla proti německým obchodním zájmům a rozhněvala politiky i ekonomy. Rusko toho využívá, zatímco kancléřka varuje před jeho propagandou. Ta ale v Německu nachází úrodnou půdu, protože Němci mají sklon ke konspiračním teoriím a protiamerickým náladám a 44 % jich nedůvěřuje politikům ani médiím.

Deníku Moscow Times to řekl ruský novinář Nikolai Klimeniouk , který žije v Berlíně. V Německu vyvolalo velký hněv odhalení, že americké tajné služby odposlouchávaly déle než deset let kancléřčin telefon. Hackerský útok na 14 serverů Bundestagu, připisovaný Rusku, však podle Klimeniouka skoro žádné pohoršení veřejnosti nevzbudil.

Získá Putin spojence v Bavorsku?

Moskva místo zbraní používá propagandu. Zřídila německou mutaci prokremelské televize RT a snaží se ovlivňovat i německý rozhlas. Využila také kancléřčina rozhodnutí přijmout milion syrských uprchlíků.

Ruská státní televize například v lednu odvysílala zprávu, že v Německu zmizela třináctiletá dcera ruských přistěhovalců a byla 30 hodin nezvěstná. Hlasatel prohlásil, že se „objevily důkazy, že uprchlíci v Německu začali znásilňovat děti“. Ve skutečnosti dívka strávila noc u spolužáka.

Logo|foto:Český rozhlas

Svou roli hraje i dva a půl milionu etnických Němců, kteří se do Německa přistěhovali v devadesátých letech z Ruska. Podle novináře Klimeniouka jich až 70 % dříve volilo kancléřčiny křesťanské demokraty, ale teď se přiklánějí k pravicové populistické Alternativě pro Německo. Ta v komunálních volbách například získala 52 % hlasů v městě Wartburg, kde žije velká ruskojazyčná menšina.

Klimeniouk varuje i před „nedobrými“ budoucími koalicemi, třeba sociálních demokratů, Zelených a levicové strany Die Linke, která je nejen proruská, ale i proputinovská. Dokonce poslala humanitární pomoc samozvané Doněcké lidové republice na východní Ukrajině a jeden z jejích politiků označil Krym za „ruské území“.

Putin může ke vzniku proruské koalice přispět posílením Alternativy pro Německo. Rovněž se ze všech sil uchází o přízeň Horsta Seehofera, předsedy bavorské Křesťansko-sociální unie, což je sesterská strana kancléřčiny CDU, a nedávno se s ním dokonce sešel. Kreml podle Moscow Times doufá, že křesťanské demokraty a bavorské vládnoucí konzervativce rozdělí kvůli kancléřčině postoji k uprchlíkům.

Merkelovou by sice stále volilo 45 % Němců, ale je to nejméně od roku 2011. A po brexitu a Trumpově vítězství ve Spojených státech není už nic jisté. Ví to i Merkelová, která po oznámení svého úmyslu kandidovat počtvrté konstatovala, že „volby budou těžké, tak jako od sjednocení Německa ještě nikdy“, cituje kancléřku deník Moscow Times.