Kauza Skripal: Vyhoštění ruských diplomatů je ukázkou solidarity s Británií

27. březen 2018

Média ve světě věnují velkou pozornost ohlášenému vyhoštění ruských diplomatů ze Spojených států, Austrálie či z řady evropských zemí včetně Česka. Kauza se vyvíjí do nejvážnější diplomatické krize mezi Ruskem a Západem od chvíle, kdy Moskva anektovala Krym, píše na stránkách BBC zpravodaj Jonathan Marcus, který se specializuje na mezinárodní diplomacii.

Spojenci Velké Británie podle něj jednoznačně přijali pohled Londýna, že použití nervového bojového jedu při pokusu o vraždu v britském Salisbury bylo s největší pravděpodobností dílem ruského státu.

Rusko sjednotilo mocnosti a postavilo je proti sobě

Autor komentáře označuje hromadné vyhoštění ruských diplomatů z více než dvaceti zemí světa včetně zatím nejméně čtrnácti členských států Evropské unie za pozoruhodnou ukázku solidarity s Británií. Ukázku o to větší, když přichází v době, kdy jsou evropsko-britské vztahy napjaté kvůli vyjednávání o brexitu. Předseda Evropské rady Donald Tusk navíc uvedl, že nemůže vyloučit dodatečná opatření včetně vyhoštění dalších diplomatů v příštích dnech. Toto včerejší vyjádření korespondent považuje především za silný signál Moskvě při rozvažování její odpovědi vůči Západu.

Reakce západních zemí zároveň představuje důležité diplomatické vítězství premiérky Theresy Mayové, tvrdí Marcus. Poukazuje také na výrazné zpřísnění postojů administrativy amerického prezidenta Trumpa k Rusku.

Británie předložila důkazy

Británie se po úvodním ukázání prstem na Rusko v kauze Skripal vesměs zdržovala veřejných výpadů a obrátila se na takřka každou dostupnou mezinárodní organizaci od Evropské unie přes NATO, OSN až po Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). V takovém prostředí pak předložila důkazy a obhájila jimi své závěry. A tato trpělivá diplomacie se Londýnu podle novináře BBC vyplácí.

3977178--rusky-prezident-vladimir-putin--1-950x0p0.jpeg

Dodává svůj předpoklad, že ruští diplomaté určení k vyhoštění jsou z většiny skutečně operativci zpravodajských služeb. Celkový dopad akce na aktivity Ruska v zahraničí tak může být značný. Prezident Putin prý navíc mohl jen těžko předpokládat takovou míru solidarity. Moskva totiž brala Británii jako slabou a stále více izolovanou zemi, Evropskou unii jako nepozornou a Trumpovu administrativu pak za vychýlenou z rovnováhy a kompromitovanou prezidentovou „zvláštní neochotou kárat Moskvu“.

Co Vladimir Putin nečekal

V tom Putin zřejmě udělal vážnou chybu, analyzuje Jonathan Marcus. Nynější společná unijní akce je v mnoha ohledech výjimečná, byť by možná ruský prezident poznamenal, že se k ní nepřipojili zdaleka všichni členové evropského integračního bloku.

Zřejmě nejdůležitější je ale posun, který nastal ve Spojených státech. Přístup prezidenta Trumpa k Rusku byl dosud „zvláštně shovívavý a bez cíle“, zato poslední americká diplomatická akce podle komentáře BBC už stojí za pozornost. Nejde v ní totiž jen o vyhazov pro 48 ruských diplomatů sloužících ve Spojených státech a o zavření ruského generálního konzulátu v Seattlu. Vyhoštěno bude i 12 ruských diplomatů z ruské mise při OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí o nich píše jako o operativcích zpravodajských služeb, kteří „zneužili výhody pobytu ve Spojených státech“.

Studená válka nebude

Autor na serveru britské stanice rovněž zdůrazňuje, že se spor s Ruskem odehrává v době významné personální změny v americké zahraniční politice. Washingtonskou diplomacii přebírá dosavadní šéf CIA Mike Pompeo a do křesla prezidentského poradce pro národní bezpečnost míří John Bolton, dlouholetý zastánce přísnějšího postoje k Moskvě.

Jonathan Marcus ve svém textu ale mírní úvahy o nové studené válce. Rusko podle něj není Sovětský svaz, tedy celosvětový hráč, který by svou ideologií dokázal mobilizovat lidi po celém světě. Má své silné stránky, ale také slabosti, nejen v ekonomice.

Salisbury by mohlo být mezníkem

A je už možná za zenitem, kdy jediným, komu může hrozit, jsou sousedé v prostoru, který Rusové nazývají „blízkým zahraničím“. Tedy Gruzii či Ukrajině. V poslední době pak do této sféry paradoxně patří i vzdálenější Sýrie. Moskva si ale zachovává mimořádnou schopnost působit problémy ve světě ve větší míře díky svým hackerům, informační válce a podpoře extremistických politických stran.

Kremlin

Aby tomu západní vlády a společnosti mohly čelit, budou muset možná utrácet víc peněz na obranu, určitě ale musí udělat mnohem víc, aby byly vůči ruskému vlivu odolnější. Základem toho je podle komentátora BBC společné a důkladné vyhodnocení problému. Použití nervové látky u katedrály v poklidném Salisbury může uvést věci do pohybu.

Ne každý Rus má v kapse nervový jed

V deníku Guardian hodnotí stávající rusko-britské vztahy novinářka, rusistka a herečka Viv Groskopová. Píše, že Rusové v Británii si kvůli kauze Skripal připadají, jako by hráli v populárním seriálu o organizovaném zločinu McMafia, který se však v jejich případě odehrává v realitě. Podle Groskopové jsou totiž podezíráni, že u sebe schovávají nervový jed, kdykoliv vstoupí do italské restaurace se zdánlivě nepřátelským pohledem. Stereotyp, který by dříve pobavil, najednou přestává být legrační.

Autorka popisuje, jak jedna z jejích ruských známých musela krátce po útoku v Salisbury britským novinám trpělivě vysvětlovat, že ne všichni Rusové jsou oligarchové nebo špióni. Podotýkala, že existuje asi tak sto Rusů, které je možné nazvat oligarchy, možná o něco víc pak lze označit za elitní špióny. Pořád ale zbývá asi tak 144 milionů Rusů. Je to podobné, jako by někdo život v Británii připodobnil k reáliím televizního seriálu Panství Downton.

Rusové věří, že Británie ohrožuje Rusko

„Když se lídr vaší země velmi podobá oligarchovi a kdysi býval členem bezpečnostních složek, lidi to snadno zmate,“ pokračuje v Guardianu Groskopová. Dodává, že Vladimir Putin není Rusko a Rusko není jen Putin. Michajl Zygar, bývalý editor nezávislého ruského televizního kanálu Dožď, minulý týden napsal, že Putin usiluje o dosažení určitého zápisu do dějin. Proto prý rozvíjí projekt, pomocí něhož se chce stát „výjimečným vůdcem v ruské historii, který sjednotí vášnivé obhájce komunismu z éry Sovětského svazu a snílky o předrevoluční ruské říši postavené na pravoslavném křesťanství“.

Taková mise podle Groskopové předpokládá krajní a rozporuplné postoje. „Při podobném stylu přepisování historie hledáte co nejvíc společných argumentů a společných nepřátel. A tak si všichni ruští voliči z březnových událostí vyvodili, že Británie ohrožuje Rusko,“ dodává novinářka.

Zamýšlí se, že pokud vzájemné vztahy tolik ovládá zatrpklost a konspirační teorie, cokoliv mimo politiku se jeví jako problematické a možná přitom ztrácíme i trochu lidskosti. Otrava špióna byla v Británii předmětem hlavních zpráv, stejně jako vyhoštění diplomatů Američany a Evropskou unií. Zato tragický požár v nákupním centru v sibiřském městě Kemerovo, kde zemřelo přes 60 lidí, se na titulní stránky ostrovních deníků nedostal.

Rusofobní reakce se může Putinovi hodit

Rusofobní reakce na Skripalův případ jsou tak přímou nahrávkou na smeč Vladimiru Putinovi. „Když ruští obyvatelé na základě březnového dění usoudili, že Británie ohrožuje jejich zemi, je to přesně to, co si přeje hlava navyklá sovětskému myšlení. Podmínky náhle staví občana proti občanovi, který v této podivné válce hledá zrádce,“ varuje Viv Groskopová v deníku Guardian.

V celostátním ruském listu Izvestija se k vyhoštění diplomatů vyjadřuje ruský politolog a bývalý příslušník zpravodajských služeb Jevgenij Krutikov. V titulku článku tento akt označuje za „směšnou solidaritu“. Uvádí, že Američané rozhodli o vyhoštění 60 ruských diplomatů a uzavření konzulátu v Seattlu na znamení solidarity podle něj „bez jediného důkazu“. A podotýká, že toto překvapivé rozhodnutí podpořili i zástupci mnoha evropských zemí.

Solidarita není ani gesto

„Kdybychom žili v 19. století, taková ‘solidarita‘ by znamenala vyhlášení války. V postmoderní éře to není ani symbol, ani působivé gesto s širším dopadem. Prostě je to jen vyhoštění diplomatů a nic víc,“ soudí politolog. Konstatuje, že zároveň dochází k největšímu zhoršení diplomatických vztahů s Amerikou i Evropou od ruského obsazení Krymu, které nazývá „krymským jarem“.

Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Paul Ryan vystoupil na zvláštní schůzi Poslanecké sněmovny v Praze

Kromě poukazu na pravděpodobné zhoršení organizace práce na dotčených ruských ambasádách Krutikov v Izvestijích píše, že tento čin nepoškozuje Rusko jako takové, ale určitě rusko-americké vztahy. Z toho prý může mít radost hlavně designovaný americký ministr zahraničí Mike Pompeo a také John Bolton, už zanedlouho Trumpův poradce pro národní bezpečnost.

Černý trh s nervovými plyny

Server Rádia Svobodná Evropa - Rádia Svoboda zaujalo, že amerického prezidenta za vyhoštění ruských diplomatů pochválil i šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, který je od neděle v Praze. Stanici poskytl rozhovor hodinu poté, co Bílý dům vyhoštění oznámil. „Je skvělé, že se k tomuto kroku připojily i evropské státy včetně České republiky,“ řekl ústavně třetí muž Spojených států, který už tou dobou měl po schůzce s premiérem v demisi z hnutí ANO Andrejem Babišem.

Na otázku, zda nebylo předčasné vyhostit diplomaty, když britské vyšetřování otravy stále probíhá a také ve světle zpráv o tom, že se nervové jedy prodávaly v Rusku v 90. letech na černém trhu, Ryan rozhlasové stanici odpověděl, že důkazy v této kauze, které Britové mají, jsou jasné. „Takhle Rusko postupuje a takhle jsme si mysleli, že postupuje, ale nemůžeme to tolerovat. To civilizované státy nedělají,“ uvedl republikánský kongresman.

V Česku je ve hře i Nikulin

Rovněž zmínil, že při pražských schůzkách chce mluvit o případu údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina, podezřelého z toho, že v letech 2012 a 2013 naboural počítačové systémy několika amerických firem, včetně provozovatele sociální platformy LinkedIn. O vydání Nikulina se přou Spojené státy s Ruskem, český soud rozhodl, že může být vydán do kterékoliv z těchto dvou zemí.

Paul Ryan v Praze řekl, že kauzu považuje americká vláda za významnou, protože chce zajistit, aby se odvíjela zákonnou cestou. Dodal, že plně důvěřuje české vládě, že i ona bude příslušné zákony respektovat, reportuje Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.

autor: mam
Spustit audio