Kreml bojuje proti nízké účasti v prezidentských volbách loterií, párky i manipulací

Ani ne za dva měsíce Rusové opět zvolí prezidentem Vladimira Putina. Kandidátů bude sice možná i osm, ale Putinovo vítězství je jisté, má jasno britský list Independent. Dodává, že i v roce 2012 byly volby referendem o Putinovi, ale jinak se prý letošní hlasování zásadně liší. Zatímco před šesti lety totiž Putin potlačoval protestní hnutí, letos má jiného protivníka – apatii voličů. Kreml chce, aby volby ani náznakem nezpochybnily prezidentovu legitimitu. Jde o první hlasování po anexi Krymu a mohlo by být pro Putina poslední. Nestačí tak vítězství v prvním kole s nyní projektovanými 70 % hlasů – musí to vypadat, že za Putinem stojí celá země. A Kreml si přeje, aby volební účast byla nejméně sedmdesátiprocentní, jako tomu bylo při prvním Putinově zvolení.

Je tu však problém – jak vzbudit zájem o soutěž bez konkurentů? Podle většiny analytiků, které Independent oslovil, je sedmdesátiprocentní volební účast nepravděpodobná. Při loňských parlamentních volbách přišla k urnám méně než polovina všech voličů. I když jich o prezidentovi tradičně přichází hlasovat víc, byl by tak velký skok nevídaný. Podle politologa Valerije Soloveje ze Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) by tak vysoká účast byla možná, jen kdyby Kreml umožnil ostatním kandidátům opravdovou kampaň, ale to by byla nebezpečná hra. Grigorij Melkonjanc, představitel nevládní organizace na ochranu volebních práv občanů Golos, se však domnívá, že i šedesátiprocentní účast by vyžadovala řadu „umělých zásahů“.

Volby v den výročí anexe

Kreml se technickými detaily intenzivně zaobírá. Přesunul datum voleb na 18. března, což je zároveň výročí anexe Krymu. V tentýž den proběhne i řada místních referend, ve kterých budou voliči hlasovat o nejrůznějších projektech infrastruktury. A při tom jim úřady zřejmě nabídnou řadu všemožných slev, loterií, zábavních akcí anebo párky za nízkou cenu. Tyto tradiční volební triky by mohly volební účast zvýšit o pět až deset procent. „Vyšší číslo však už bude vyžadovat přímý zásah,“ zdůrazňuje profesor komparativní politiky z Evropské univerzity v Petrohradě Grigorij Golosov.

Podle něj úřady nejprve o nutnosti hlasovat přesvědčí státní zaměstnance, jako jsou učitelé, lékaři či policisté, působit budou i na lidi závislé na státu, jako dlouhodobě nemocné a duševně choré pacienty. Může dojít i k pokusům umístit do uren už předem žádoucí hlasovací lístky, jak se to stalo při parlamentních volbách v roce 2011. Největší podvody však podle britského listu mohou přijít až po uzavření volebních místností. I kdyby Kreml nařídil, že se nekalosti dělat nemají, místní gubernátoři prý dobře vědí, že by jim nízká volební účast uškodila.

Čečenská „oddanost“

Putinovi jsou zvlášť nakloněny republiky Ruské federace na Severním Kavkazu. Čečensko před šesti lety tvrdilo, že pro Putina hlasovalo neuvěřitelných 99 % občanů a k urnám jich přišlo rovněž 99 %. A před volbami v říjnu 2010 předseda čečenského parlamentu slíbil horní komoře ruského zákonodárného sboru, že Čečensko dokáže „zajistit i 120 %, bude-li třeba“. Podle nezávislého volebního badatele Sergeje Špilkina je Rusko rozděleno na dvě poloviny. V jedné, kterou tvoří velká města, žije 80 % obyvatel a v druhé venkovské zbývajících dvacet.

Vladimir Putin a Ramzan Kadyrov

Přesto v posledních volbách obě vygenerovaly stejný počet hlasů pro vládnoucí stranu Jednotné Rusko (ER) a množství „neobvyklých“ hlasů se zvýšil ze tří milionů v roce 2000 na až patnáct milionů v posledních volbách. „Matematika vždycky spolehlivě ukáže, kde došlo k manipulacím,“ soudí Grigorij Melkonjanc z organizace Golos. „Kreml má jen dvě možnosti, buď riskovat skandál, nebo se spokojit s nízkou volební účastí,“ cituje aktivistu Independent.

autor: gzb
Spustit audio