Lakomství je skvělé: Výstava v Berlíně vysvětluje, proč jsou Němci posedlí šetřením

Zatímco Evropská unie řeší nekonečný boj o rozpočet, výdaje a úspory po hospodářské krizi, Německé historické muzeum v Berlíně podrobilo zkoušce „šetřící mánii“ Němců. Zpravodajská agentura AFP se rozepisuje o výstavě s názvem „Šetření: dějiny německé ctnosti“.

„Merkelové šikana“, „královna úspor“, „německé dogma“: to jsou nápisy původem z evropských médií, které vítají návštěvníky výstavy na slavném německém bulváru Pod Lipami, kde muzeum sídlí. Zároveň jsou připomínkou roku 2008, kdy Berlín v době vrcholu finanční krize striktně trval na škrtech v rozpočtech členských států Evropské unie.

Dva a půl bilionu eur v úsporách

Německé politiky a veřejnost tehdy ohromil vztek některých států, když Italové, Španělé nebo Řekové Berlín proklínali kvůli vzrůstající nezaměstnanosti a krácení vládních výdajů. „Takové jednání se u Němců setkává jen s malým pochopením. Proč je konflikt emočně tolik nabitý?,“ ptá se ředitel muzea Raphael Gross.

Odpověď je podle něj nasnadě. „Pro většinu Němců je ctností, že si odkládají okolo deseti procent příjmů,“ vysvětluje Gross. Jak AFP uvádí, podle údajů spolkové centrální banky mají Němci uloženo na spořicích účtech nebo pod matrací téměř dva a půl bilionu eur. Kurátor výstavy Robert Muschalla chtěl prý výrazem ctnost vědomě provokovat.

Spořením a vzděláním ke svobodě

„Myšlenkou není konstatovat, jestli je šetření dobré nebo špatné. Šlo mi o otevření debaty na téma, že spoření je u nás samozřejmostí, že jsme si ho osvojili,“ říká Muschalla. Pro pochopení spořící neurózy Němců se ale musíme ohlédnout zpět do 18. století, upozorňuje zpravodajská agentura.

„V té době se německá knížectví a Prusko, podobně jako Francie, staly svědky emancipačních snah osvícenců. Zatímco ve Francii proběhla revoluce, obyvatelé německých států si jako symbol osobní autonomie zvolili spoření a vzdělání,“ podotýká kurátor Muschalla. A dodává, že první spořitelna se otevřela již v roce 1778 ve svobodném městě Hamburku.

Spoření jako obrana proti nepřátelům

Prusové do roku 1850 disponovali skoro 280 tisíci spořicích účtů, o 25 let později již více než dvěma miliony. Pro stát, který od občanů požadoval, aby se finančně podíleli na tažení proti Napoleonovi a vyměňoval jim zlaté ozdoby za železné prsteny, se spořící systém stal přirozenou obranou proti nepřátelům.

Logo

Současná výstava se věnuje také období vzestupu kapitalismu na konci 19. století, který kritizoval Karel Marx, první světové válce a období hyperinflace ve 20. letech. Z této doby pochází jeden z hlavních vystavených artefaktů – replika vozíku, na kterém se tehdy převážely hromady bezcenných bankovek.

Šetři a pracuj!

Plakáty z doby Třetí říše zase velebily jako pokračovatele německé tradice ty, kteří pracovali a šetřili. Návštěvníci výstavy se také dozvědí o konfiskaci židovského majetku nacistickým režimem. Výstavní předměty rovněž připomínají dobu po založení Spolkové republiky v roce 1949, kdy se země přiklonila ke kapitalismu.

Lakomství je skvělé

Na rozdíl od Spojených států se v poválečném Německu nerozmohlo nakupování na splátky a půjčky. Současnou dobu vystihuje například plakát prodejního řetězce Saturn, na kterém stojí nápis „Lakomství je skvělé“. „Ve společnosti posedlé diskontními obchody a slevovými kupóny je šetření patologické. Slogan ‘Lakomství je skvělé‘ je po nechvalně proslulém nacistickém pozdravu ten nejhorší, co v Německu kdy vznikl,“ postěžoval si nedávno podle AFP německý deník Die Welt.

autor: rer
Spustit audio