Le Penová se těší podpoře mezi mladými lidmi ze sociálně slabých oblastí
Předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová by dnes v prvním kole prezidentských voleb mohla získat dostatek hlasů pro postup do kola druhého.
Jaké to je, když vládne Národní fronta, se rozepisuje autorka reportáže na německém portálu Spiegel Online, která navštívila lotrinské město Hayange.
Na severovýchodě Francie, v malých městech jako je šestnáctitisícová Hayange, se Le Penová ve volbách s velkou pravděpodobností může těšit na velkou podporu.
Už v roce 2015 získala Národní fronta více než třetinový podíl v departementu Mosell, který je také součástí Lotrinska. Také v samotné Hayange je od roku 2014 starostou člen Národní fronty Fabien Engelmann, čteme v reportáži.
Jedním z těch, kdo se pro Le Penovou rozhodli hlasovat, je osmnáctiletý mladík s piercingem v obočí, kapucí přes hlavu a tetováním na předloktí. Vystupuje jako Julien, protože své pravé jméno zveřejnit nechce. „Marine Le Penová jako jediná z kandidátů dokáže něco změnit,“ říká mladík a dodává, že v regionu je vysoká nezaměstnanost a mnoho přistěhovalců.
Na dotaz, jestli on sám má něco proti přistěhovalcům, Julien odpoví, že ne. Jen mu vadí, že od státu dostávají štědrou sociální pomoc. Mladík vyjadřuje obavy, které znepokojují velkou část francouzské mládeže, pokračuje Spiegel Online a dodává, že podle nedávného průzkumu agentury Ipsos bude každý třetí prvovolič hlasovat právě pro Le Penovou.
Lotrinsko trápí nezaměstnanost
Oblasti na severovýchodě Francie, jako je Lotrinsko, trápí vysoká nezaměstnanost, kterou způsobilo uzavření dolů a oceláren.
Od 70. let přišly v Lotrinsku o práci desítky tisíc lidí. Například firma Arcelor Mittal, největší zaměstnavatel v regionu, ukončila provoz poslední vysoké pece v roce 2013.
V současnosti je pro místní obtížné najít dobře placenou práci, pokud ovšem nechtějí denně podnikat dvouhodinovou cestu do Lucemburska, čteme na portálu.
A situaci na trhu práce odpovídá i nezaměstnanost mládeže. „Pomineme-li mládež, která vykonává praxi nebo pracuje pár hodin týdně, je v Hayange nezaměstnaný každý pátý mladý člověk,“ říká Jonathan Champion, mluvčí starosty.
Ve městě dlouhou dobu vládla levice, pak pravice, ale nikomu se nepodařilo situaci zlepšit. O to se v současnosti snaží Národní fronta, píše autorka reportáže na portálu Spiegel Online a dodává, že strana sází především na kontrolu.
Champion oblečený v košili v barvách francouzské trikolory ukazuje z okna radnice na kopec, kde stojí mariánský sloup a říká: „Modernizovali jsme všechny pouliční kamery ve městě. Tam nalevo od Panny Marie visí také jedna otočná.“ Portál dodává, že i obecní policie začala chodit na pochůzky o víkendech a v časných ranních hodinách. Starosta chce dokonce znovuotevřít pobočku státní policie, která má větší pravomoci. Ta byla ve městě před pár lety zrušena.
Problémy s (některými) cizinci
Podle mluvčího starosty v Hayange sice vyšší kriminalita než v jiných podobně velkých městech není, ale obyvatelé se vzhledem k policejním kontrolám cítí bezpečněji. „Ve městě jsme měli problémy hlavně s vykrádáním domů a s několika Albánci, kteří se ubytovali v místním hotelu,“ říká Champion. Spiegel Online dodává, že Hayange po desetiletí utvářeli cizinci. Produkce oceli lákala Italy, Poláky, Španěly, Alžířany nebo Turky. Z toho důvodu nemá Národní fronta možnost se vůči tamním cizincům vyhrazovat.
Proto kritizuje nově příchozí. „Cizinci, kteří u nás žijí déle, se přizpůsobili francouzské kultuře,“ říká Champion a pokračuje, že problém představují imigranti z Albánie a Afriky, kteří přišli během posledních dvou let, neumí slovo francouzsky a jsou často agresivní.
„A problémy byly i s mládeží, která se setkávala v centru města. To se nelíbilo obyvatelům, a proto teď přestavujeme jeden uzavřený bar na středisko pro setkávání mládeže,“ dodává Champion.
Autorka reportáže pokračuje, že město každému, kdo složí francouzskou maturitu, daruje poukaz v hodnotě 20 až 50 eur. Ten pak může využít v tamních obchodech a restauracích.
„Tak podporujeme i místní živnostníky,“ říká Champion. Zato sociálním pracovníkům město platit nemůže, pokračuje autorka reportáže. „Zkrátka byli drazí a nic nepřinášeli,“ zdůvodňuje to mluvčí radnice.
A co si o politice myslí samotná mládež? Spiegel Online navštívil sousední město Thionville, kde se nedávno konal týden pomoci mládeži začlenit se na pracovní trh. Akce je financována z veřejných prostředků, píše portál a všímá si, že jedním z problémů mládeže je letargie, kvůli které mnozí mladí promeškali možnost poprvé odevzdat svůj hlasovací lístek.
Nezájem mladých
Ve Francii totiž měli prvovoliči povinnost zaregistrovat se do voličských archů. A to do konce prosince. „Termín jsem propásla. Nikdo mě na to neupozornil,“ stěžuje si Clémentine. Ostatní jen krčí rameny. Dvacetiletý Serhat, který pracuje v místním bufetu, se o politiku údajně zajímá. Raději by prý volil levicového kandidáta, ale voleb se také nezúčastní. Ani on se nezaregistroval. Zdůvodňuje to tím, že radnice zavírá příliš brzy a on musí dlouho pracovat, píše portál Spiegel Online a pokračuje.
Régis Wagner, sociální pracovník navštěvující problémovou část Thionville, která se řadí mezi takzvané sociálně citlivé oblasti, říká, že z mladých tam nevolí téměř nikdo. „Přitom by mohli pomoct zabránit zvolení Le Penové,“ pokračuje Wagner a dodává, že mládež se o politiku nezajímá. „Mladí nevěří, že by se něco mohlo změnit,“ podotýká Wagner.
Nezájem mladých o dění v politice dokazuje i několik rozhovorů, které autorka reportáže během návštěvy Thionville s tamní mládeží vedla. Vesměs se jí dostalo odpovědí, že se v politice nevyznají a že rodinné poměry jim ani neumožňují starat se o podobná témata.
V Hayange se mezitím setmělo a radnice se červená v zapadajícím slunci, pokračuje autorka reportáže. Městem kráčí policisté se psem a volají na děvčata sedící u kostela: „Jste moc hlasité!“ Osmnáctiletý Julien ukazuje své tetování. „Jde především o moc,“ říká mladík o Národní frontě před odchodem domů. Jeho jméno je zapsáno ve voličských arších, uzavírá německý portál Spiegel Online.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
