Levicový radikalismus v Německu je na vzestupu

12. červenec 2017

Po násilných protestech během summitu G20 v Hamburku vyhlásila spolková vláda válku levicovým extremistům. Německý regionální deník Rheinische Post informuje, že počet levicově orientovaných radikálů v Německu za poslední rok stoupl o deset procent.

Nahlédnutí do nedávno vydané zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy by stačilo k tomu, abychom věděli, jakou situaci jsme mohli v Hamburku očekávat, soudí autorka článku. „Levicoví extremisté považují okrajové části města za vhodný terén k okupování, blokádám a pouličním bojům a proti setkání G20 zahájili agresivní doprovodnou kampaň,“ píše se ve zprávě.

Úřad pro ochranu ústavy k levicovým extremistům v Německu řadí 29 tisíc osob. Z toho jich 6800 považuje za autonomní radikály, 800 za anarchisty a zbytek za vyznavače marxismu-leninismu. Počet členů extremisticky orientované levice od roku 2015 výrazně stoupl, píše Rheinische Post a dodává, že především počet násilně orientovaných osob vzrostl o deset procent.

Levice bez světonázoru

Jako Černý blok, jehož členové se často agresivně vměšují mezi poklidné demonstranty, a nejinak tomu bylo i v Hamburku, označují zpravodajské služby sdružení autonomních příznivců levice. Tito lidé zpravidla nemají vytvořený vlastní světonázor a už vůbec ne jakýkoli protinávrh k současnému světovému uspořádání, proti kterému ze všech sil bojují.

Jak zdůrazňuje politolog Armin Pfahl-Traughber, autonomní levicoví extremisté vlastně ani neví, proti čemu bojují. „To, co se běžně označuje za politickou pozici společenské kritiky, se u levicových extremistů překrývá s všeobecným levicovým pohledem na svět,“ říká politolog. To podle jeho slov platí pro odmítání kapitalismu, globalizace, neoliberalismu, pravicového extremismu a státních represí. „Všechna tato témata si nárokují jak levicoví demokraté, tak i levicoví extremisté,“ říká Pfahl-Traughber.

„Autonomní členové extremistické levice neustále vyhledávají napojení na jiné krajně levicově orientované organizace, stejně jako na celospolečenský diskurz,“ píše se dále ve zprávě Úřadu pro ochranu ústavy. Tímto způsobem se relativně malé skupině lidí daří šířit svůj vliv a význam, myslí si autorka článku a pokračuje.

Střety ve Frankfurtu

Vedle summitu G20 byl před dvěma lety dějištěm krajně levicových protestů také Frankfurt nad Mohanem. Během slavnostního otevření Evropské centrální banky tam došlo k násilným střetům mezi členy extremistické levice a policie. Stejně jako do Hamburku se také do Frankfurtu vypravili protestující z jiných evropských zemí.

Dlouhé roky byly scény připomínající občanskou válku každoročně k vidění také v Berlíně během oslav prvního máje. Policii a pořadatelům demonstrací se však společně v průběhu času podařilo s pomocí deeskalační strategie levicové extremisty dostat pod kontrolu.

Nicméně ani německé hlavní město není vůči levicovým radikálům zcela imunní. Minulý rok došlo k těžkým střetům mezi policií, obyvateli a levicovými extremisty, kteří obsadili dům v Rižské ulici číslo 94 ve čtvrti Friedrichshain, píše Rheinische Post a dodává, že toto místo je centrálním shromaždištěm levicových radikálů v Berlíně. Snahy policie dům vyklidit vyhodnotil místní soud jako protiprávní. Část squatterů si v obsazeném domě mezitím obstarala nájemní smlouvy.

Rote Flora

Představitelé napříč politickým spektrem však po událostech v Hamburku žádají razantní zakročení proti podobným centrům. List Frankfurter Allgemeine Zeitung cituje německého ministra vnitra Thomase de Maizièra z Křesťansko-demokratické unie: „V Německu nesmí existovat místa, na která se stahují levicoví extremisté,“ poukázal De Maizière ve svém prohlášení na dům v Rižské ulici v Berlíně a na podobné centrum s názvem Rote Flora v Hamburku.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann ze sesterské Křesťansko-sociální unie zase prohlásil, že squatterská scéna je líhní autonomních levicových radikálů a anarchistů. „V Hamburku i v Berlíně místní soudy umožnily existenci této radikální scény. To se teď musí změnit,“ řekl Herrmann.

V podobném duchu se vyjadřuje většina německých politiků. Další existenci centra Rote Flora zpochybňuje také hamburský starosta Olaf Scholz ze Sociálně-demokratické strany. Vyslovil se pro rychlé ukončení činnosti centra, přestože je mu jasné, že vyklizení 30 let obsazené budovy by mohlo způsobit další potyčky, čteme v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Násilničtí hooligans

Deník Rheinische Post pokračuje, že mezi levicovými extremisty jsou vítáni také takzvaní hooligans, kteří se rádi účastní násilných nepokojů. Jak se píše ve zprávě Úřadu pro ochranu ústavy, levicoví radikálové s oblibou podněcují násilí v naději, že do varu přivedou také nepolitické osoby, s jejíchž pomocí konflikt eskalují. Poklidné demonstrace krajní levice totiž nepovažuje za smysluplné.

německá policie

Zpravodajské služby a odborníci na radikalismus se shodují v tom, že ospravedlňování násilností autonomními členy radikální levice plyne z jejich nenávistného postoje vůči státu a kapitalismu. Radikální levice je přesvědčena, že se stát svým hospodářským uspořádáním dopouští na lidech strukturálního násilí. Proti tomu radikálové bojují.

Krádeže kanálových poklopů

Pro krajní levici je násilí vyjádřením životního pocitu a adrenalinovou zkušeností. „Násilné jednání se pro levicové radikály stává vyjádřením životního pocitu, samozřejmým elementem vlastní identity,“ píše se dále ve zprávě Úřadu pro ochranu ústavy, ze které cituje deník Rheinische Post.

A je jen pohádkou, že levicoví extremisté způsobují škody pouze na hmotném majetku a nikoli lidem. V Hamburku mnozí radikálové odcizili kanálové poklopy, vyryli asfaltové bloky ze silnic a s touto výzbrojí se vyšplhali na střechy domů. Co se stane, když člověku na hlavu spadne podobný předmět, není třeba domýšlet.

Navíc radikálové byli vyzbrojeni dlažebními kostkami, praky a zápalnými lahvemi. Během zásahů proti extremistům bylo zraněno asi 500 policistů. Hmotné škody vidí autonomní členové levice jako druh protestu, protože si myslí, že poškozováním věcí podkopávají jimi tolik nenáviděný kapitalismus.

V Hamburku členové radikální levice ničili mimo jiné také sanitky, zapalovali auta, vybíjeli výlohy malých obchodů, ničili kola a zapalovali knihy. To vše bez jakéhokoli politického poselství, uzavírá německý deník Rheinische Post.

autor: rer
Spustit audio