Lidstvo zasáhnou smrtící vedra. Jsme blízko katastrofě, varují vědci

Vědci na základě nejnovějších výzkumů dospěli k názoru, že planetu Zemi zasáhnou katastrofy, vyvolané stále se prohlubujícím suchem, ostrými klimatickými výkyvy a nezadržitelným vzestupem hladiny světových oceánů - Foto: Fotobanka Pixabay

Vědci na základě nejnovějších výzkumů dospěli k názoru, že planetu Zemi zasáhnou katastrofy, vyvolané stále se prohlubujícím suchem, ostrými klimatickými výkyvy a nezadržitelným vzestupem hladiny světových oceánůFoto: Fotobanka Pixabay

Existuje jen velmi malá šance, že se lidstvo vyhne zničujícím vedrům a následnému suchu. Z jejich dopadů se už naše planeta nemusí nikdy vzpamatovat. To ve dvou článcích uvádí britský list Independent, který se odvolává na nejnovější vědecké studie. Svět téměř jistě dosáhne bodu zlomu a dojde k nezastavitelné, ničivé změně klimatu. S devadesátiprocentní pravděpodobností do konce století vzroste průměrná globální teplota o 4,9 stupně ve srovnání s epochou, která přecházela naší industriální době. A co je horší, dojde k tomu navzdory zesilujícímu úsilí o snížení emisí skleníkových plynů.

Vědci na základě nejnovějších výzkumů dospěli k názoru, že planetu Zemi zasáhnou katastrofy, vyvolané stále se prohlubujícím suchem, ostrými klimatickými výkyvy a nezadržitelným vzestupem hladiny světových oceánů. Experti předpovídají, že oteplení o dva stupně Celsia oproti současným hodnotám by znamenalo zvrat. Přelom, kdy se negativní změny stanou nevratnými. 

Podle expertíz citovaných deníkem Independent, lidstvo téměř jistě neudrží na uzdě zvyšování teploty o maximálně jeden a půl stupně. Právě to je ale kruciální cíl, na němž se shodli účastníci Pařížské klimatické konference, reprezentující země prakticky z celé planety. 

„Státy stanovily právě tuto hranici kvůli obavám z vážných dopadů na život lidstva, které by přineslo překročení tohoto prahu,“ cituje Independent klimatologa Dargana Friersona z Washingtonské univerzity. 

Blízko propasti 

Podle profesora Adriana Rafteryho, který vedl na téže univerzitě vědecký tým, jsou ovšem scénáře, byť dobře míněné, zavádějící. „Naše analýza je sice slučitelná s předchozími odhady. Zjistili jsme ale, že nejoptimističtější projekce jsou nepravděpodobné. Jsme blíže propasti, než si myslíme,“ podotýká Raferty. 

Mezi regiony, které budou pravděpodobně nejvíce postiženy, patří severní Indie, Bangladéš a jižní Pákistán - Foto: Markéta Kutilová

Mezi regiony, které budou pravděpodobně nejvíce postiženy, patří severní Indie, Bangladéš a jižní PákistánFoto: Markéta Kutilová

Další pohled vychází z praktických zkušeností. A ty sdělují neúprosnou skutečnost. Klimatické změny jsou tady a už teď mají na kontě tisíce životů. Do konce 21. století mohou některé části planety zasáhnout tak zničující vedra, že je lidé prostě nezvládnou, píše v souvisejícím článku list Independent.  

Kombinace extrémního tepla a vlhkosti může způsobit, že se jejich organismus bude přehřívat a lidé zemřou. A to i ti, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. 

Mezi regiony, které budou pravděpodobně nejvíce postiženy, patří severní Indie, Bangladéš a jižní Pákistán, kde žije zhruba jeden a půl miliardy lidí. Prognózy jdou opět založeny na řadě vědeckých výzkumů. 

3500 mrtvých v Pákistánu 

Jejich závěry vycházejí z metody měření takzvané teploty „mokré žárovky". Jde o intenzivní vlhké horko, kdy teplota dosáhne 35 stupňů. Lidské tělo se nedokáže samo ochlazovat, a po několika hodinách v takových podmínkách člověk umírá. A to i v případě, že je naprosto zdravý a v dobré formě. 

Čtěte také: Pětatřicetistupňová vedra budou zabíjet. Nejde o zdravotní stav, ale o fyziku

V roce 2015 zasáhly některé oblasti asijského kontinentu smrtící horka, a například v Pákistánu a Indii zemřelo na 3500 lidí. A to při teplotě pouhých 31 stupňů Celsia, ovšem v kombinaci s vysokou vlhkostí. Očekává se přitom, že tomuto „klimatickému koktejlu“ bude do konce století čelit až 70 procent obyvatel Indie. Už loni tato regionální velmoc zaznamenala teplotní rekord v hodnotě 51 stupňů Celsia. 

„Dostáváme se k prahu přežití," varuje Elfatih Eltahir, profesor environmentálního inženýrství z amerického Massachusettského technologického institutu. „Nemusí to být ale jen samotná vlna vražedných veder, která bude lidi zabíjet. Dojde k zásadnímu narušení zemědělské produkce. Ta se významně sníží, takže nakonec budeme trpět všichni,“ dodává Eltahir, v článku britského deníku Independent. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace