Macronova návštěva Si Ťin-pchinga má Francii přiblížit „čínskému snu“, shodují se komentáře

Italský deník Il Sole 24 Ore je přesvědčený, že Macron jel Číňany získat pro autentickou hospodářskou spolupráci - Foto: Kremlin.ru CC BY 4.0

Italský deník Il Sole 24 Ore je přesvědčený, že Macron jel Číňany získat pro autentickou hospodářskou spolupráciFoto: Kremlin.ru CC BY 4.0

Francouzský prezident Emmanuel Macron končí návštěvu Číny. Včera a dnes jednal se svým protějškem Si Ťin-pchingem a dalšími vysokými čínskými představiteli. Tématem rozhovorů byly mimo jiné otázky Severní Koreje, boj proti financování terorismu a klimatické změny. Hlavní důvod Macronovy cesty do Číny však byl ekonomický, shodují se komentátoři.

Francouzský list Les Echos varuje před přehnaným očekáváním. „Od Macronovy návštěvy nelze čekat zázraky,“ míní deník. List připomíná, že čínský prezident Si Ťin-pching zpopularizoval termín „čínský sen“. „A Čína je i snem pro Francii. Mohla by se stát gigantickým trhem pro francouzské firmy a společné projekty. 

Jenomže ani tohle nebyla první státní návštěva, na které se ohlašovaly obří kontrakty a strategické dohody,“ píše deník. Ostatně i Donald Trump po své cestě do Pekingu bombasticky prohlašoval, že tam uzavřel smlouvy za 250 miliard dolarů. „Stálo by za to spočítat, kolik jaderných elektráren by Francie postavila v Číně, kdyby se uskutečnily všechny sliby z minulosti,“ poznamenává ironicky Les Echos. 

Vedle Číny trpaslíkem 

Čína může být podle deníku už zítra vedoucí světovou velmocí, přinejmenším co se hrubého domácího produktu týče. Francie má však na jejím obchodování podíl jednoho a půl procenta, čímž se rovná zhruba tak Británii nebo Itálii, zaostává ale za Německem. „Každopádně je vedle Číny učiněným trpaslíkem,“ poznamenává list. Macronova návštěva podle něj jen stěží zvrátí nepříznivou obchodní bilanci. „Kouzelný proutek, kterým by se to mohlo změnit, není k mání,“ zdůrazňují francouzské noviny. 

Návštěva však měla ještě jeden význam: Francie se pokusila obsadit geopolitické vakuum, které vzniká kvůli chování Spojených států na mezinárodním kolbišti. Po brexitu bude dokonce Francie jedinou zemí Evropské unie, která bude stálým členem Rady bezpečnosti OSN. To jí dává významnou roli ve vztazích s Čínou, Spojenými státy i Ruskem. „Emmanuel Macron chce být odvážný. Je otázkou, zda je tato smělost pro čínské vůdce jakkoli zajímavá,“ zamýšlí se Les Echos. 

Snaha o novou rovnováhu 

Italský deník Il Sole 24 Ore je přesvědčený, že Macron jel Číňany získat pro autentickou hospodářskou spolupráci. „Není náhodou, že cestu začal v Si-anu, symbolickém začátku historické Hedvábné stezky. Projekt Nové Hedvábné stezky je výsledkem snah o nalezení nové rovnováhy mez Evropou a Čínou,“ píše list. 

A je to především geopolitický problém. Nová Hedvábná stezka je nástrojem šíření čínského vlivu do obrovské oblasti. Má šest koridorů a námořní cestu, které se dohromady dotknou pětašedesáti zemí. „Svých cílů ovšem Peking bude dosahovat tak, jak to umí, tedy netransparentně. Pro západní země je to důvod k nemalému znepokojení,“ uzavírá Il Sole 24 Ore.  

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace