Magazín National Geographic se vyrovnává s rasistickou minulostí

14. březen 2018

Americký magazín National Geographic oficiálně uznal svoji rasistickou minulost. V nejnovějším vydání se jeho šéfredaktorka Susan Goldbergová rozepisuje o tom, že po značnou dobu své 129leté existence časopis nahlížel na svět „koloniálním, rasistickým pohledem“.

Jako příklad Goldbergová připomíná mimo jiné text z roku 1916 o australských domorodcích, ve kterém se píše, že „mají nejnižší inteligenci ze všech lidských bytostí“. Magazín také používal urážlivé výrazy při popisu Afroameričanů a přehlížel hrůzy otroctví ve Spojených státech, upozorňuje americký server Outline.

Upevňování představ

Poukazuje rovněž na analýzu profesora Johna Edwina Masona z Univerzity ve Virginii, který zkoumal archiv časopisu. Historik dospěl k závěru, že magazín „nevytvářel nové, ale upevňoval již existující představy, a to ve velmi uznávaném časopise. National Geographic vznikl v době koloniálního rozmachu. Svět byl rozdělen na kolonizátory a kolonizované a National Geographic reflektoval tento světonázor,” usoudil akademik.

Redakční vyjádření v aktuálním čísle časopisu je bezpochyby milníkem, myslí si Outline. Krok přichází nedlouho poté, co americký deník New York Times spustil projekt „Overlooked“, neboli „Přehlédnutí“. Renomovaný deník začal zveřejňovat nekrology významných osobností, kterým se tohoto uznání v době úmrtí nedostalo. Mezi nimi jsou ženy i osoby jiné než bílé barvy pleti.

Zametání před vlastním prahem je snad upřímné

Od obou respektovaných vydavatelství s dlouhou tradicí jde o nezvyklé uznání vlastních slabostí. Nestává se každý den, že by takto významná média připustila vlastní poklesky – tedy že výběrem témat a způsobem zpracování podporovaly rasismus a sexismus.

Zatímco se čím dál více uznávaných titulů snaží vydávat více kritických článků o mocenské nerovnováze v oblasti kultury a politiky, stala se jim přítěží jejich vlastní dlouholetá historie, která patřila především bílým mužům. Některé pokusy přijmout odpovědnost za svoji minulost a přihlásit se k odlišné verzi dějin jsou serióznější než jiné. „Tento trend obecně dává naději, že skutečně dojde ke změnám. V lepším případě proto, že o to lidé skutečně mají zájem, v horším proto, že si některé společnosti potřebují zachovat tvář,“ uzavírá server Outline.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.