Maročtí teroristé ohrožují Evropu na jejím prahu

Jeden bývalý vysoký velitel pro zahraniční operace Islámského státu řekl Guardianu, že k exodu bojovníků se připojili i muži, kteří před svým odchodem na Blízký východ žili mimo zákon, živili se lehčími zločiny a cítili se v Evropě ohroženi, zejména ve Francii. Podle něj jsou nespokojení dodnes a zřejmě využijí blízkosti severoafrických zemí a Španělska k tomu, aby pronikli do Evropy a prováděli atentáty.

Severní Afrika jako odrazový můstek do Evropy

V dobách největšího rozkvětu Islámského státu zpravodajské služby soudily, že v jeho řadách bojuje až 1600 Maročanů. Byli jednou z největších národnostních skupin v jeho chalífátu. Asi polovina z nich byla zabita v bojích. Zpravodajci dlouho považovali Severní Afriku za živnou půdu extremistů, ale teď ji stále častěji označují za odrazový můstek ozbrojenců k útokům v Evropě, kde se chtějí pomstít za ztrátu území a svých druhů v Sýrii a Iráku.

Hledání smyslu života

Zmíněný někdejší velitel Islámského státu opustil chalífát koncem roku 2015. Podle svých slov měl na starost šest Maročanů, kteří odešli ze sociálně znevýhodněného prostředí ve Francii a hledali v Sýrii a Iráku nový smysl života. Jeden z nich se doma živil prodejem drog, další byl zloděj a žádného z nich jejich způsob života neuspokojoval. Hledali něco „jiného“ a tvrdili, že se ve Francii necítí doma.

Pro evropské džihádisty je v současnosti mnohem složitější než dřív dostat se do bojové zóny na Blízkém východě a připojit se k Islámskému státu|foto: Fotobanka Freeimages

Velitel údajně pracoval i s muži, kteří pocházeli přímo z Maroka a byli už před příjezdem zradikalizovaní. Severoafričtí zájemci o vstup do Islámského státu měli podle něj často pocit, že ve společnosti, kterou vnímali jako nepřátelskou vůči přistěhovalcům, probíhá třídní boj.

Nejpočetnější skupinu ze zahraničních národností tvořili Tunisané, jichž v řadách Islámského státu bojovalo až 1800. Chalífát jich pak hodně nasadil jako sebevražedné atentátníky za ofenzivy na syrské město Kobani koncem roku 2014 a při neúspěšných bojích za udržení iráckého Mosulu letos v létě.

Stížnosti na diskriminaci

Džihádisté si podle velitele stěžovali na diskriminaci a nerovné zacházení a nevěřili, že s nimi Islámský stát bude někdy jednat jako rovný s rovným. Často mluvili o provádění útoků ve Francii, ale ve Španělsku ne.

Počet zahraničních džihádistů, kteří bojují v Sýrii a Iráku, stále roste. Už jich je okolo 20.000|foto: Fotobanka Freeimages

Když se utopie chalífátu, který Abú Bakr Bagdádí vyhlásil v polovině roku 2014, začala proměňovat v realitu bezuzdného vraždění, nekonečné války a neustálých lidských ztrát, maročtí členové Islámského státu začali kontaktovat své rodiny a hledat způsob, jak se vrátit domů. Několik stovek jich odešlo přes turecké hranice. Nakonec se domů dostala většina, jen asi třicítku zadržely turecké úřady.

Islámský stát ponechal některé Maročany na bojišti v Iráku, ale většinu poslal do severní Sýrie, kde pak byly tisíce zahraničních ozbrojenců zabity při nesmyslných ofenzivách proti Kurdům. „Posílali jsme stovky lidí na smrt a oni tam opravdu padli,“ přiznal bývalý velitel. Proti Kurdům podle něj odešla bojovat i celá jednotka Turků sestávající z více než stovky mužů. Vrátili se jen tři. Skoro všichni Maročané chtěli pryč. Podle velitele zůstalo v Sýrii a Iráku jen nejtvrdší jádro.

Víme o všech, tvrdí Maroko

Maročtí představitelé tvrdí, že vědí o všech svých občanech, kteří odešli bojovat a potom se vrátili. Po návratu z Iráku a Sýrie zadržely úřady asi 90 džihádistů, ale několika desítkám se podařilo uniknout a zmizet ve větších marockých městech. Mezi těmi, kteří z Maroka odešli bojovat za Islámský stát, bylo i několik desítek mužů odsouzených za extremismus, z nichž všichni si odpykali tresty ve vězení.

Většina z nich si pak sehnala falešné libyjské pasy a odjela do Turecka, potvrdil bývalý velitel. Marocké úřady tvrdí, že zmařily několik velkých teroristických útoků v Casablance a Rabatu, ale mají omezené možnosti, jak svým občanům zabránit v atentátech mimo zemi. Nevelká vzdálenost Maroka od Španělska a velká komunita Maročanů v této zemi už dlouho španělské úřady znepokojuje, uzavírá britský deník Guardian.