Masakr brazilského kmene se stal prvním a posledním setkáním těchto indiánů s civilizací

14. září 2017

Malá skupinka členů kmene žijícího v odlehlé části brazilské Amazonie se vydala podél řeky sbírat ptačí vejce. A nebyl to šťastný den. Setkání se skupinou zlatokopů bylo jejich prvním kontaktem s civilizací. A také kontaktem posledním, uvádí článek na serveru deníku New York Times. Masakr indiánů v druhé největší brazilské rezervaci Vale do Javari se podle zprávy vládní Národní nadace pro Indiány FUNAI odehrál minulý měsíc. Úřad ho zaznamenal až poté, kdy se jím v jednom z barů v příhraniční oblasti mezi Brazílií a Kolumbií, „pochlubili“ sami pachatelé.

„Byly to vulgární hospodské řeči. Muži se dokonce vychloubali tím, že těla obětí rozsekali a ostatky naházeli do řeky,“ vypráví Leila Silvia Burger Sotto-Maiorová z organizace FUNAI.

Chvástání vrahů

Zlatokopové podle ní v baru mávali ručně vyřezávaným pádlem, které indiánům sebrali. A tvrdili, že domorodce pobili v sebeobraně. “Pokud bychom je nepozabíjeli, připravili by nás o život oni,“ obhajovali se pachatelé.

Incidentem na divokém severozápadě Brazílie se už zabývá federální prokuratura a vyšetřuje ho i policie. "Pátrání probíhá, ale jde o značně rozlehlé oblasti s velmi omezeným přístupem,“ přiznává prokurátor Pablo Luz de Beltrand.

Podle něj je to letos už druhý podobný případ. V únoru také došlo ke smrtícímu útoku na domorodý kmen a následné vyšetřování ještě nekončilo. „V našem regionu jsou to první zločiny tohoto druhu. Takové věci se tu dříve nikdy neděly,“ dodává prokurátor v telefonickém rozhovoru s deníkem New York Times.

Lidé, kteří neznají moderní svět

Vale do Javari je druhá největší rezervace v Brazílii. Rozkládá se na území o rozloze asi 85 000 kilometrů čtverečních a žije tu asi dvacet ze stovky domorodých kmenů, které podle brazilské vládní evidence dosud nepřišly do kontaktu s moderní civilizací. Kmeny často čítají jen pár desítek členů, takže vražda několika indiánů může být pro malé společenství osudovou ránou.

Logo

„Pokud to výsledky vyšetřování potvrdí, bude tento masakr, spáchaný bezohlednými těžaři zlata, dalším svědectvím o selhání brazilské vlády při ochraně izolovaných kmenů. Tu přitom domorodcům zaručuje Ústava,“ objasňuje Sarah Shenkerová z mezinárodní organizace Survival International. “Poslední tragický incident naznačuje, že domorodým kmenům hrozí skutečná genocida,“ varuje Shenkerová.

„Pokud to výsledky vyšetřování potvrdí, bude tento masakr, spáchaný bezohlednými těžaři zlata, dalším svědectvím o selhání brazilské vlády při ochraně izolovaných kmenů. Tu přitom domorodcům zaručuje Ústava,“ objasňuje Sarah Shenkerová z mezinárodní organizace Survival International. “Poslední tragický incident naznačuje, že domorodým kmenům hrozí skutečná genocida,“ varuje Shenkerová.

Faktem je, že vláda současného a krajně neoblíbeného prezidenta Michela Temera v poslední době výrazně omezila prostředky na ochranu domorodých kmenů. Agentura FUNAI už přišla o celou čtvrtinu svého rozpočtu a musela uzavřít pět ze svých devatenácti lokálních poboček. Ty se v současné době zaměřují především na monitorování stále agresivnějších těžebních společností a snaží se před nimi domorodé kmeny chránit, píší newyorské Timesy.

Faktem je, že vláda současného a krajně neoblíbeného prezidenta Michela Temera v poslední době výrazně omezila prostředky na ochranu domorodých kmenů. Agentura FUNAI už přišla o celou čtvrtinu svého rozpočtu a musela uzavřít pět ze svých devatenácti lokálních poboček. Ty se v současné době zaměřují především na monitorování stále agresivnějších těžebních společností a snaží se před nimi domorodé kmeny chránit, píší newyorské Timesy.

Prezident Temer se podle nich spoléhá na podporu vlivných farmářů, chovatelů dobytka a těžařských firem. Právě díky jejich vlivu se mu prý podařilo prosadit nepopulární hospodářské reformy a také uniknout soudnímu řízení v korupční kauze, dovozuje americký list.

Prezident Temer se podle nich spoléhá na podporu vlivných farmářů, chovatelů dobytka a těžařských firem. Právě díky jejich vlivu se mu prý podařilo prosadit nepopulární hospodářské reformy a také uniknout soudnímu řízení v korupční kauze, dovozuje americký list.

Kritika kvůli těžbě dřeva v pralesu

Kritika kvůli těžbě dřeva v pralesu

Brazilská vláda také nedávno vydala povolení na těžbu dřeva v jedné z nejvzácnějších amazonských rezervací, a to vyvolalo hlasitou mezinárodní kritiku. Federální soud poté sice výnos zablokoval, kabinet už ale chystá odvolání.

Brazilská vláda také nedávno vydala povolení na těžbu dřeva v jedné z nejvzácnějších amazonských rezervací, a to vyvolalo hlasitou mezinárodní kritiku. Federální soud poté sice výnos zablokoval, kabinet už ale chystá odvolání.

V důsledku bojů o půdu a panenskou přírodu v odlehlých oblastech Brazílie dochází ke stále častějším a krvavějším sporům. Domácí i zahraniční aktivisté, spolu s drobnými zemědělci a skupinami domorodců, čelí násilným útokům. Jen do konce července přišlo o život na padesát lidí. Přitom za celý loňský rok jich bylo jednašedesát.

V důsledku bojů o půdu a panenskou přírodu v odlehlých oblastech Brazílie dochází ke stále častějším a krvavějším sporům. Domácí i zahraniční aktivisté, spolu s drobnými zemědělci a skupinami domorodců, čelí násilným útokům. Jen do konce července přišlo o život na padesát lidí. Přitom za celý loňský rok jich bylo jednašedesát.

V některých případech byla odpovědnost za násilí připisovaná vládě nebo policejním složkám. V oblasti Amazonie úřady vyšetřují nejméně jeden policejní zásah, který skončil smrtí deseti aktivistů. V této spirále násilností domorodá etnika představují nejzranitelnější prvek. Ohrožené jsou pak hlavně ty kmeny, které se dosud nepotkaly s moderní civilizací. „Daří se jim, když je jejich území pod ochranou. Pokud o ni ale přijdou, hrozí jim úplné vyhlazení,“ cituje deník New York Times Sarah Shenkerovou z mezinárodní organizace Survival International.

V některých případech byla odpovědnost za násilí připisovaná vládě nebo policejním složkám. V oblasti Amazonie úřady vyšetřují nejméně jeden policejní zásah, který skončil smrtí deseti aktivistů. V této spirále násilností domorodá etnika představují nejzranitelnější prvek. Ohrožené jsou pak hlavně ty kmeny, které se dosud nepotkaly s moderní civilizací. „Daří se jim, když je jejich území pod ochranou. Pokud o ni ale přijdou, hrozí jim úplné vyhlazení,“ cituje deník New York Times Sarah Shenkerovou z mezinárodní organizace Survival International.

autor: smi
Spustit audio