Merkelová chce urychlit deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Některé spolkové země ale odmítají spolupracovat

Když se minulý týden kancléřka Angela Merkelová setkala s představiteli spolkových zemí, zdálo se, že vše půjde hladce. Nyní se zdá, že se téma stalo součástí předvolební kampaně před parlamentními volbami - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  European People's Party

Když se minulý týden kancléřka Angela Merkelová setkala s představiteli spolkových zemí, zdálo se, že vše půjde hladce. Nyní se zdá, že se téma stalo součástí předvolební kampaně před parlamentními volbamiFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, European People's Party

Vláda německé kancléřky Angely Merkelové slíbila poslat neúspěšné žadatele o azyl domů. Některé spolkové země ale odmítají spolupracovat, píše server německé stanice Deutsche Welle.

Jednou z rebelujících spolkových zemí je Šlesvicko-Holštýnsko. Tamní zemská vláda dočasně zastavila všechny deportace do Afghánistánu. 

Podobný přístup jako Šlesvicko-Holštýnsko mají také například Brémy, Berlín, Dolní Sasko či Durynsko. Jsou to spolkové země, které vede koalice Sociálních demokratů (SPD) a Zelených, tedy političtí rivalové křesťanských demokratů kancléřky Merkelové. 

V Severním Porýní-Vestfálsku například na svou funkci rezignovala Monika Dükerová, která se věnovala problematice uprchlíků ve straně Zelených. Svůj odchod zdůvodnila nesouhlasem s politikou spolkové vlády, která se rozhodla vracet Afghánce zpět do jejich země.  

„Afghánistán není bezpečná země. Pokud všichni ministři vnitra v zemských vládách vedených sociální demokracií vyhlásí tříměsíční moratorium na deportace, bude to silný signál. Je na čase, aby ministr vnitra Thomas de Maizière a ministr zahraničí Sigmar Gabriel přehodnotili bezpečnostní situaci v Afghánistánu a deportace ukončili,“ cituje Deutsche Welle Verenu Schäfferovou, která nahradila političku Dükerovou. 

Spolkové země vzpírající se deportacím neúspěšných žadatelů o azyl argumentují humanitární krizí. Stefan Studt, sociálnědemokratický ministr vnitra Šlesvicka-Holštýnska řekl, že tamní zemská vláda jedná z „humanitárních důvodů, protože deportovaným není zajištěna bezpečnost a důstojnost,“ pokračuje Deutsche Welle. 

Součást předvolební kampaně? 

Jelikož se jedná o lokální vlády, které spravují političtí rivalové Merkelové, je možné rebelii vnímat nejen jako boj mezi spolkovými zeměmi a federální vládou, dodává slovenský deník SME. Je to také bitva mezi dvěma silnými politickými stranami před podzimními parlamentními volbami. Konat se budou v září. 

Vládu kancléřky Merkelové odpor spolkových zemí nepotěšil, což platí hlavně o ministrovi vnitra de Maiziérovi, jednom z autorů původního plánu. Spolkovým zemím vzkázal, že tím do světa nevysílají dobrý signál. Uznal ale, že na svůj postoj mají nárok - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Olaf Kosinsky

Vládu kancléřky Merkelové odpor spolkových zemí nepotěšil, což platí hlavně o ministrovi vnitra de Maiziérovi, jednom z autorů původního plánu. Spolkovým zemím vzkázal, že tím do světa nevysílají dobrý signál. Uznal ale, že na svůj postoj mají nárokFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Olaf Kosinsky

Přitom když se minulý týden kancléřka Angela Merkelová setkala s představiteli spolkových zemí, zdálo se, že vše půjde hladce. Spolkové země se zavázaly, že budou migranty, kteří v Německu nedostali azyl, deportovat. Chvíli to vypadalo, že spolupráce spolkových zemí s federální vládou nebude žádný problém. Zdá se ale, že se z toho stala součást předvolební kampaně. 

O pár dní později totiž vypadá realita jinak než při původním jednání s německou kancléřkou. Některé spolkové země se odmítají podrobit federálnímu rozhodnutí. Plán urychlených deportací nebudou respektovat, zatím pouze v případě afghánských uprchlíků, a to z humanitárních důvodů. 

Šlesvicko-Holštýnsko své tvrzení, že deportovaným uprchlíkům v jejich domovině není možné zajistit bezpečnost ani důstojnost, opírá o nedávnou zprávou Organizace spojených národů. Píše se v ní, že v Afghánistánu za poslední rok zahynul rekordní počet civilistů - tři a půl tisíce. 

„V Afghánistánu zabíjejí, oslepují a mrzačí děti - a některé z nich nevědomky zapříčiňují smrt svých přátel, když si hrají s nevybuchlými granáty. V zemi nadále brutálně trestají ženy v takzvaných soudních procesech. A když se modlí náboženské menšiny, bojovníci napadají jejich mešity,“ cituje deník SME vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna. 

V Šlesvicku-Holštýnsku je teď asi sedm set Afghánců, jimž nebyl udělen azyl nebo povolení k pobytu, píše server stanice Deutsche Welle. Podle rozhodnutí zemské vlády se zatím deportace obávat nemusí. Vládu kancléřky Merkelové odpor spolkových zemí nepotěšil, což platí hlavně o ministrovi vnitra de Maiziérovi, jednom z autorů původního plánu. 

Pokuty a konec podpory odmítnutým žadatelům 

De Maiziére vedení spolkových zemí, které odmítají federální nařízení, vzkázal, že tím do světa nevysílají dobrý signál. Uznal ale, že na svůj postoj mají nárok, byť jen omezený, píše slovenský deník SME. „Pravdou je, že jednotlivé spolkové země skutečně mohou vyhlásit přestávku v deportacích, ale jen krátkodobě. Pokud v tom však chtějí pokračovat i nadále, budou potřebovat povolení federálního ministerstva vnitra,“ cituje de Maiziéra stanice Deutsche Welle. 

Podle návrhu některých politiků z CDU by také vláda mohla přestat finančně podporovat uprchlíky, kteří už podle původního plánu měli být ve vlasti - Foto:  Metropolico.org, flickr.com   ,  CC BY-SA 2.0

Podle návrhu některých politiků z CDU by také vláda mohla přestat finančně podporovat uprchlíky, kteří už podle původního plánu měli být ve vlastiFoto:  Metropolico.org, flickr.com , CC BY-SA 2.0

Německý ministr vnitra není jediný, komu se vzpoura spolkových zemí nelíbí. Někteří členové vládnoucí Křesťanskodemokratické unie (CDU) už navrhli i to, aby federální vláda rebelující spolkové země pokutovala. 

Podle jiného návrhu některých politiků z CDU by také vláda mohla přestat finančně podporovat uprchlíky, kteří už podle původního plánu měli být ve vlasti. Někteří politologové však varují, že sankce by byly ještě horším signálem než odpor spolkových zemí. Federální vláda by spíše měla usilovat o spolupráci, dodává slovenský deník SME. 

Podle nedávných údajů německého týdeníku Focus se veřejné mínění přiklání na stranu křesťanských demokratů, tedy k deportacím, uzavírá slovenský deník SME. Odkaz na veřejné mínění zmiňuje také autor článku na serveru stanice Deutsche Welle:  

„Veřejnost je podle průzkumů toho názoru, že ve skutečnosti si spolkové země nemohou dovolit blokovat deportace. A myslím, že když dojde na lámání chleba, federální vláda se bude snažit splnit přání voličů,“ řekl v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle emeritní profesor práva a expert na deportace Ulrich Karpen. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace