Milion plastových lahví za minutu. Plastové orgie jsou stejně nebezpečné jako změna klimatu

8. červenec 2017

O tom, že lidstvo produkuje příliš mnoho plastů se všeobecně ví. Češi si tento problém poměrně uvědomují a jsou i značně zodpovědní, protože se často ocitáme na čelních místech světových žebříčků v recyklování. Jenže v celosvětovém měřítku už začíná být zamoření plastem neúnosné.

Jak upozorňuje britský deník Guardian, roční spotřeba plastových lahví má v roce 2021 dosahovat půl bilionu kusů. To zdaleka překonává jakékoli úsilí o recyklaci. Dochází tak k zamoření oceánů, pobřeží i celého životního prostředí.

Každou minutu se na světě prodá jeden milion plastových lahví: Za čtyři roky má toto číslo vzrůst ještě o 20 procent. Taková produkce může být likvidační pro životní prostředí a podle některých analytiků může způsobit planetě stejně vážné problémy, jako globální změny klimatu.

Za problémem stojí téměř neukojitelná touha lidí po balené vodě. Významnou roli hraje také na západě oblíbený zvyk brát si nápoje v plastových kelímcích tzv. s sebou. Tuto kulturu jednorázových kelímků už přitom převzala Čína a celý asijsko-pacifický region, píše Guardian.

Jen v loňském roce se prodalo více jak 480 miliard plastových lahví. Pokud by se poskládaly jedna za druhou, tvořily by polovinu vzdálenosti mezi Zemí a sluncem. Euromonitor přitom odhaduje, že produkce se bude dál prudce zvyšovat.

Většina lahví je vyráběná z poly-ethyl-entere-ftalátu známého pod zkratkou PET, který lze velmi dobře recyklovat. Jenže snaha o recyklaci nedokáže udržet krok s mírou produkce. Z lahví se podařilo sesbírat s bídou polovinu a z nich jen 7 procent proměnit v láhve nové. Velká část PET lahví tak končí na skládkách nebo v oceánech.

Více plastů než ryb

Apokalyptické odhady představuje například nadace jachtařky Elleny MacArthurové. V roce 2050 bude podle ní v mořích už více tun plastů, než ryb. Experti navíc varují, že řada těchto plastů se vrací do lidského potravního řetězce. Šok vyvolaly loni v srpnu výsledky výzkumu britské univerzity v Plymouthu, které zjistily, že ve třetině ryb vylovených ve Velké Británii se našly plasty. Jednalo se přitom o tak populární ryby, jako jsou tresky či makrely, píše Guardian.

Podobně varují i vědci z univerzity v belgickém Gentu. Vypočítali totiž, že lidé, kteří jedí mořské plody, přijmou ročně až 11 tisíc miniaturních kousků plastu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin už vyjádřil v tomto ohledu obavy o lidské zdraví a volá po rychlém a podrobnějším výzkumu.

Plasty v rybě

Bývalá slavná jachtařka Ellen MacArthurová nyní vede kampaň za kruhovou ekonomiku, kde jsou láhve namísto okamžitého vyhození znovu používány, naplněny a recyklovány. „Posun ke kruhové ekonomice je obrovská příležitost uniknout této nebezpečné smyčce, ušetřit miliardy dolarů a oddělit výrobu plastů od spotřeby fosilních paliv,“ vysvětluje MacArthurová.

Ještě dramatičtěji to vidí Hugo Tagholm ze sdružení „Surfaři proti odpadkům“. „Znečištění plasty představuje srovnatelné ohrožení jako klimatická změna, protože znečišťuje celý přírodní systém, a čím dál větší počet organismů na planetě,“ varuje Hugo. Dodává, že se nám z jídelních talířů dostávají do těla nebezpečné toxiny.

Vážné nebezpečí znamenají plasty především pro oceány. Minulý měsíc objevili vědci na opuštěném atolovém ostrově v jižním Pacifiku 18 tun vyplavených plastů. Podobně jsou na tom i vzdálené arktické ostrovy na druhé straně planety.

Nedůvěra ke kohoutkové vodě

Největší počet plastových lahví se používá na obyčejnou pitnou vodu. Podle expertky z Euromonitoru Rosemary Downeyvé nese největší odpovědnost za tento vzestup plastů Čína. Každá čtvrtá láhev s vodou na světě byla totiž vypitá zde. Velký nárůst je ale patrný v celé Asii, především v Indii a v Indonésii.

„Za nárůst může především zvyšující se urbanizace. Lidé touží po zdraví a mají obavy z kontaminace běžné podzemní vody i z nedostatečné kvality vody kohoutkové. To přispívá k větší popularitě balené vody,“ vysvětluje Downeyová.

Plastová láhev

Nárůst popularity plastů začal ve čtyřicátých letech minulého století. Většina tehdy vyrobených plastů přitom stále existuje, protože se rozkládají stovky let. Způsoby, jak jejich záplavě efektivně čelit, je proto třeba rozvíjet co nejrychleji. Do roku 2050 se má totiž produkce plastů ještě zečtyřnásobit.

Recyklované nejsou atraktivní

Plastové láhve využívají všichni největší světoví výrobci nápojů. Jen Coca-cola jich podle organizace Greenpeace produkuje 3400 za sekundu. Coca-cola stejně jako další velké korporace ovšem využívají recyklovaného materiálu jen minimálně – pouhých necelých sedm procent.

Plastové láhve na pití přitom mohou být vyráběny ze stoprocentně recyklovaných plastů. Podle Guardianu je to dokonce ekonomicky výhodné. Výroba totiž oproti novým lahvím spotřebuje o čtvrtinu energie méně.

Láhve vzniklé z kompletně recyklovaného materiálu by ale neměly stejně atraktivní design, a to se výrobcům nelíbí. Stejně tak výrobci vzdorují i tlaku na zavedení daně či poplatku, který by touhu po jednorázových lahvích snížil. To se podařilo v případě igelitových tašek, jejichž drobné zpoplatnění v obchodech vedlo ke snížení jejich spotřeby až o 80 procent.

Mluvčí společnosti Coca-cola uvedla, že firma zatím zvažuje jen zvýšení podílu recyklovaných plastů v těch zemích, kde je to prakticky uskutečnitelné. Podle Greenpeace může šest největších nápojových společností udělat pro zvýšení recyklace plastů mnoho. „Výrobci limonád prostě musí zmenšit svou plastovou ekologickou stopu,“ uzavírá pro Guardian Louisa Cassonová z organizace Greenpeace.

Spustit audio