Mladí Američané mají dost života ve strachu. Vyslyší Trump volání po regulaci zbraní?

Debatě o dostupnosti zbraní ve Spojených státech se v souvislosti s nedávnou střelbou na střední škole věnuje ve svém úvodníku deník New York Times. Při tragickém incidentu ve floridském Parklandu devatenáctiletý Nikolas Cruz minulý týden zavraždil sedmnáct lidí.

Americký list píše, že v lidské historii čas od času přicházejí chvíle, kdy si občané řeknou „a dost“. V takovém momentě pak prý vystoupí proti těm politickým vůdcům, jejichž morální hodnoty považují za pochybné a často i ohrožující lidské životy.

Možná právě takovou chvíli teď zažíváme, zamýšlejí se newyorské Timesy. Dospívající ve Spojených státech hlasitě protestují a vyjadřují své pohoršení a zděšení nad další střelbou ve škole, nad další masovou vraždou. Došlo k ní dílem člověka, který využil snadný přístup ke zbraním k proměnění místa vzdělávání mladých lidí v bojiště.

A protestující studenti a děti toho mají dost, tvrdí komentář. Mají prý dost prázdných vyjádření soucitu a sympatií. Projevům účasti se jim totiž dostává v kulisách zvěrstev, s jejichž existencí mládež vyrostla.

Co jsme to za zemi?

Mladí lidé mají údajně také dost „rituálně obligátního plácání“ o myšlenkách na oběti a modlitbách za ně. Mají dost života ve strachu, že se mohou stát další osobou v hledáčku zbraně vyšinutého vraha. A to i navzdory všem cvičením a opatřením, kterými americká mládež prošla, aby věděla, jak se v případě masové střelby chovat a bránit.

A dost mají podle New York Times také všech „zbabělých politiků, kteří se sklánějí před Národní asociací držitelů zbraní“ (NRA), mocnou lobbistickou organizací. A především prý mají dost „fanatického a cynického trvání na druhém dodatku americké ústavy“, který zaručuje právo Američanů nosit zbraň.

Americká mládež se ptá, co to je za zemi, kde ráno někteří rodiče z domova vypravují děti s neprůstřelnou školní taškou na zádech. Noviny upozorňují, že takové ruksaky se skutečně prodávají. A list přidává specifikaci od jejich výrobce s příznačným názvem Bullet Blocker, jehož jméno by bylo možné přeložit jako „zastavovač kulek“. Bullet Blocker totiž tvrdí, že jeho výrobky dokáží „zastavit kulky Magnum různých ráží a nejen je“.

New York Times ve svém textu dále citují slova středoškoláka Faitha Warda, který se narodil 13 měsíců po masové střelbě na střední škole v Columbine. Tato událost se stala symbolickým momentem, který deník označuje za úsvit a počátek vlny střílení na amerických školách. K vraždění v coloradském Columbine došlo v dubnu roku 1999.

Faith Ward vzpomíná, že ho tato nová éra formovala. „Jedná se o jedinou věc, kterou jsem kdy poznal. Na mysli mám kulturu, jejíž součástí je možnost, že budu bezdůvodně zastřelený. A také související zvyk lidí říct ‘modleme se za oběti a mysleme na ně tři dny‘. A pak vše pokračuje dál, jako by se nic nestalo. Jsem z toho unavený a mám toho dost,“ vzkazuje student.

Nikolas Cruz si legálně koupil poloautomatickou pušku a na Floridě zastřelil téměř dvě desítky lidí ve škole, ze které byl vyhozen

„A to my všichni,“ dodávají New York Times. Podle nich je ještě příliš brzy říct, jestli oprávněná zloba americké mládeže bude stát u zrodu skutečně udržitelného hnutí mladých lidí za přehodnocení přístupu ke zbraním. Nebo jestli se jedná o ojedinělý protest, který zase brzy utichne.

Inspirace Vietnamem

Americký list doufá v možnost první, tedy v postupný zrod většího a významnějšího hnutí. Nadešel prý znovu čas, aby Spojené státy naslouchaly svým dětem. „Protože koho se celá situace týká víc, než dospívajících mladých lidí a dětí?“ klade otázku deník.

V silách mladých, citlivých a rozumně uvažujících lidí je podle něj přimět „nerozumně jednající starší“, aby se zastavili, zamysleli, přehodnotili svůj dosavadní postoj a začali jednat. Komentář tento názor opírá o příklad doby války ve Vietnamu. Před půl stoletím byli mladí lidé, kteří proti americké účasti v konfliktu brojili, zpočátku braní jako přítěž. Oficiální místa a establishment je označovaly za nemyté, dlouhovlasé zrádce.

Byli to ale právě oni, kdo dokázal mobilizovat široké protiválečné hnutí, které uchvátilo Spojené státy. A i když to trvalo roky, v konečném důsledku se těmto lidem podařilo přimět Washington k ukončení války, kterou list označuje za „nesmyslné dobrodružství v jihovýchodní Asii“.

A přidává radu, jak změny dosáhnout i dnes. Každé hnutí potřebuje k efektivitě především realistický program, pouhé emoce nestačí. To je prý potřeba si uvědomit, protože jinak hrozí nebezpečí, že aktivismus zapadne se stejnou rychlostí, s jakou se mu nejprve podařilo přitáhnout pozornost.

Regulace prodeje

Noviny doporučují, že je tedy nutné začít například požadavkem na striktnější systém federálních prověrek žadatelů o koupi zbraně. Pod lepší kontrolou by v něm měli být zejména lidé s psychickými problémy nebo násilnou minulostí. Takový program by podle lisru měl také zahrnovat obnovení plošného zákazu prodeje útočných zbraní v celých Spojených státech.

Přitom na samotné Floridě lokální verze zákazu minulý týden neprošla legislativním procesem v místním parlamentu. A New York Times mají i další radu. Jako potřebné vidí vyvarovat se podobným „absurdním opatřením“, jakým je prý v Americe zákaz používání federálních fondů k výzkumu příčin násilí se střelnými zbraněmi a jeho souvislostí.

Obchod se zbraněmi ve Spojených státech

Dokonce i prezident Donald Trump, který vloni v dubnu vystoupil na konferenci Národní asociace držitelů zbraní se slovy „máte skutečného přítele v Bílém domě“, teď naznačil, že by mohl být ochoten systém kontroly pořizování zbraní zpřísnit.

Deník se odvolává na zprávu listu Washington Post. Ten napsal, že když Trump viděl publicitu a rozsah nynějších studentských demonstrací, zeptal se hostů ve svém floridském sídle Mar-a-Lagu, jestli by měl dělat více v oblasti kontroly zbraní.

V úterý americký prezident požádal ministerstvo spravedlnosti, aby připravilo zákaz takzvaného urychlovače střelby. Jedná se o součástku na úpravu poloautomatických pušek na de facto automatické zbraně, se kterými je poté možné vystřelit až několik set nábojů za minutu.

Složte zbraně

Má tedy dojít k omezení prodeje tohoto zařízení. Je ale těžké říci, jestli šéf Bílého domu bude trvat hlavně na tomto opatření, nebo zdali se skutečně zasadí o opravdu důkladnější prověrky při prodeji zbraní ve Spojených státech. „Pevnost názorů totiž nepatří mezi hlavní přednosti stávajícího prezidenta,“ kritizují Donalda Trumpa New York Times.

Americký list ve svém úvodníku rovněž konstatuje, že pokud mladí lidé svou zlobu nasměrují správným směrem a vytrvají, mohou k dalším krokům dotlačit nejen prezidenta Trumpa, ale také jiné volené politiky a vysoké státní představitele.

K tomu by podle deníku rozhodně dojít mělo. Protože i když si odmyslíme hrozivé případy střelby na středních školách, ve Spojených státech v důsledku použití střelné zbraně každý týden zemře v průměru 25 dětí ve věku do sedmnácti let. Studie z roku 2016 v časopise American Journal of Medicine zjistila, že mezi dvěma desítkami nejbohatších zemí světa na Spojené státy připadá celých 91 procent všech úmrtí dětí ve věku do 14 let způsobených střelnou zbraní.

Mladí demonstranti tedy říkají: „Složte zbraně. Jsme vaše děti“. „Jak si někdo těchto hlasů plných bolesti může nevšímat?,“ ptá se závěrem deník New York Times.

autor: thk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.