Mladík z NDR psal do BBC o Československu i životě za zdí. Skončil kvůli tomu ve vězení

V posledním dopise adresovaném BBC psal Borchardt o tom, že není legrace pokaždé říkat opak toho, co si myslí a že pomůže zřejmě jen ozbrojený odpor (ilustrační foto) - Foto:  Bundesarchiv, Bild 183-Z1202-035,  CC-BY-SA 3.0

V posledním dopise adresovaném BBC psal Borchardt o tom, že není legrace pokaždé říkat opak toho, co si myslí a že pomůže zřejmě jen ozbrojený odpor (ilustrační foto)Foto:  Bundesarchiv, Bild 183-Z1202-035, CC-BY-SA 3.0

Pro osmnáctiletého Karla-Heinze Borchardta z pobřežního městečka Greifswald dětství skončilo roku 1970 jednou brzy ráno, když si pro něj přišlo pět příslušníků tajné policie v uniformách. Pod záminkou, že se chce umýt, se snažil psaní vyhodit z okna, ale úřady už důkazy měly.

BBC na svém webu představuje příběhy východních Němců, kteří se za studené války dostali do potíží kvůli tomu, že psali do jednoho z tehdejších pořadů této britské televize. 

První dopis napsal mladík v září 1968. A koncepty schovával pod sešity s domácími úkoly.  

Borchardtovi se v roce 1968 podařilo zachytit zahraniční vysílání z Prahy, kam přijely sovětské tanky potlačit pokus o liberální reformy Pražského jara. Napsal pak německé redakci BBC, že začal poslouchat její pořad s názvem Dopisy bez podpisů. Bylo mu 16 let a slíbil, že bude podávat zprávy o tom, co si o světovém dění myslí mladí Němci za železnou oponou. 

V prvním dopise vyjádřil názor, že Západ se dostatečně nezapojil do pomoci Československu. A ptal se, jestli země, která tolik bojovala za svobodu, musí dál zpívat tak, jak pískají Sověti. Dopis poslal do Západního Berlína na soukromou adresu uváděnou na konci vysílání německé redakce BBC. Byl přesvědčený o tom, že když zůstává v anonymitě, moc neriskuje. 

Moderátor Dopisů bez podpisů Austin Harrison adresu vždy za několik týdnů měnil a východní Němci posílali anonymně tisíce dopisů, které vyplnily 20 minut vysílání týdně. Po více než 25 letech existence pořad poskytl mimořádný vhled do toho, co prožívá východoněmecká společnost. Borchardt říká, že ve skličující atmosféře komunistického Německa pro něj rozhlasový pořad byl jako nádech čerstvého vzduchu. 

Prozradil ho školní esej 

Východní Němci posílali anonymně tisíce dopisů, které vyplnily 20 minut vysílání týdně. Po více než 25 letech existence pořad poskytl mimořádný vhled do toho, co prožívá východoněmecká společnost - Foto:  CIA

Východní Němci posílali anonymně tisíce dopisů, které vyplnily 20 minut vysílání týdně. Po více než 25 letech existence pořad poskytl mimořádný vhled do toho, co prožívá východoněmecká společnostFoto:  CIA

Někteří východní Němci psali o beznaději a prosili, ať na lidi za berlínskou zdí svět nezapomene. Další si stěžovali na nedostatek másla, cibule nebo mýdla. Svěřovali se, že se historie opakuje, že se cítí jako by byli zavření ve velkém koncentračním táboře. Do vysílání BBC psali farmáři, doktoři, prodavači nebo dokonce vojáci a velké množství dětí. 

Nejbližší spolupracovník moderátora Günter Burkart BBC řekl, že někteří posluchači psali prakticky každý týden. S moderátorem si na dálku vytvořili téměř osobní vztah, on sám o nich mluvil jako o rodině. V obavě před špióny měl ve své londýnské pracovně dopisy pod zámkem. Východoněmecká tajná policie byla přesvědčená, že špiónem je on sám a že ve Východním Německu rekrutuje své agenty. 

Tajná policie některá psaní zachytila. Z lepu obálek odebrala vzorky slin a zjištěnou krevní skupinu porovnávala s lékařskými záznamy. Měla také otisky prstů, zjišťovala původ inkoustu a archivovala vzorky písma. Karla-Heinze Borchardta odhalil rukopis. Policisté si totiž od jeho školy vyžádali eseje, ve kterých studenti popisovali sami sebe a své životní cíle. 

V posledním dopise adresovaném BBC mladík psal o tom, že není legrace pokaždé říkat opak toho, co si myslí a že pomůže zřejmě jen ozbrojený odpor. Vyjádřil přesvědčení, že kdyby byl býval Hitler svržen lidovým hnutím, zachránily by se tím miliony životů. Půl roku poté na samovazbě v Rostocku počítal čtverce na peřině, hrál pomyslné šachy, recitoval si matematické tabulky nebo poezii. 

Za nacistů bys šel do plynu 

Po osmi měsících vazby ho odsoudili za údajný pokus o podvratné aktivity ve spolupráci s nepřátelskou vysílačkou a poslali ho na dva roky do vězení pro mladistvé v Dessau. Mladý bachař ho přivítal se slovy, že by měl být šťastný ze života v socialismu, protože za nacistů by ho prý dávno poslali do plynu. Pracoval na lince, kde se se vyráběly plynové sporáky, nedodržovaly se tam bezpečnostní předpisy a vězňům nikdo pořádně nevysvětlil, jak se stroje obsluhují. 

Ke konci výkonu trestu Borchardt dostal na přímluvu Amnesty International nabídku vystěhovat se do Západního Německa, ale toužil tolik po setkání s rodinou a přáteli, že si hladovkou vynutil, aby mohl zůstat v komunistické zemi - Foto: Bundesarchiv Bild 183-88832-0001/Stöhr,  CC BY-SA 3.0

Ke konci výkonu trestu Borchardt dostal na přímluvu Amnesty International nabídku vystěhovat se do Západního Německa, ale toužil tolik po setkání s rodinou a přáteli, že si hladovkou vynutil, aby mohl zůstat v komunistické zemiFoto: Bundesarchiv Bild 183-88832-0001/Stöhr, CC BY-SA 3.0

Ke konci výkonu trestu Borchardt dostal na přímluvu Amnesty International nabídku vystěhovat se do Západního Německa, ale toužil tolik po setkání s rodinou a přáteli, že si hladovkou vynutil, aby mohl zůstat v komunistické zemi. Jak po letech řekl BBC, řadu přátel přecenil. Ze strachu před propuštěním z univerzity se mu na ulici vyhýbali. 

Autor článku na serveru BBC popisuje, že řada východoněmeckých posluchačů byla zklamaná, když se v roce 1974 pořad Dopisy bez podpisů přestal vysílat, zčásti i kvůli obavám z tajné policie Stasi. Redaktor Günter Burkart je přesvědčený, že svou roli sehrálo i rozhodnutí britské diplomacie uznat NDR. 

Někteří posluchači psali dál, zklamaní, že pořad skončil. Sám Borchardt ale úplně přestal poslouchat BBC. Pracoval pak 15 let jako elektronický inženýr a přes všechny překážky se mu také podařilo získat doktorát z východoněmecké literatury. Od pádu komunismu a sjednocení Německa dodnes přednáší německou literaturu na univerzitě v Greifswaldu. 

Autor:  Martina Mašková  (mam)
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace