NASA zveřejnila snímky pravěkých „kruhů v obilí“ z Kazachstánu

3. listopad 2015

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil družicové záběry pozoruhodných pozemních struktur v odlehlém regionu Turgaj v Kazachstánu. Zřetězené kruhové mohyly vytvářejí z výšky dobře patrné podivné obrazce.

„Obří formace už dostaly název – vědci jim říkají stepní geoglyfy,“ píše britský deník Independent.

Jak kazašské stepní geoglyfy vznikly a k čemu měly sloužit, odborníci zatím netuší. Tuší však, že odpověď na tuto otázku by mohla zásadně přehodnotit náš pohled na rané dějiny lidstva.

Nejstarší z obrazců jsou staré až 8000 let. Je jich okolo 260. Každý má velikost několika fotbalových hřišť. Jednotlivé kruhy se jako se jako náhrdelníky spojují do obrazců ve tvaru kruhu, kříže, čtverce i svastiky.

Největší čtverec tvoří 101 kruhových mohyl a má větší obvod než Cheopsova pyramida. Jednotlivé kruhové hliněné mohyly jsou vysoké od dvou do tří metrů a průměr mají asi 12 metrů.

V roce 2007 na ně narazil na satelitních záběrech Google Earth kazašský amatérský badatel Dmitrij Dej, povoláním ekonom. Na televizním kanálu Discovery sledoval pořad o pyramidách a napadlo ho, že bude hledat na území Kazachstánu pozůstatky budov.

Podle Independentu je ostudné, že kazašská vláda ví o epochálním objevu už téměř 10 let a v jeho zkoumání nijak nepokročila. Ani dnes nejeví o památku žádný zájem.

„Něco podobného jsem nikde na zemském povrchu neviděl,“ prohlásil expert NASA na biosféru Compton Tucker.

Nezájem nyní zkouší prolomit právě NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice a družic ve výšce 690 kilometrů pořídila sérii záběrů, které chce katalogizovat a popsat.

V okolí kazašských geoglyfů kdysi žili neolitičtí pastevci. Archeologové dosud soudili, že v té době ještě lidská společenství neměla čas ani energii či rozvinuté symbolické uvažování, aby mohla něco podobného vybudovat a zřetězit.

Také se nepředpokládá, že by se kočovníci zdrželi na určitém místě tak dlouho, aby mohli postavit tak komplikované struktury.

„Představa, že pastevci shromáždili dostatek lidí k vytvoření geoglyfů, nutí archeology nově promýšlet úroveň lidské organizace v dobách ještě před usazením kočovníků a vznikem prvních velkých civilizací,“ řekl archeolog Persis B. Clarkson z Winnipegu listu New York Times.

Odborníci ale podle něj zatím vědí příliš málo. Není jasné, zda jde o zárodek umění, anebo zda měly hliněné obrazce připomínající kruhy v obilí nějakou praktickou funkci.

Podle některých hypotéz to mohly být pravěké observatoře, podobné kamennému kromlechu Stonehenge.

„Určitě nešlo o objekty určené k pozorování z kosmu. Nejspíše je spojuje sluneční kult,“ míní amatérský archeolog Dej.

Autory bizarních nevědeckých hypotéz zaujala především svastika, což ale Independent rezolutně odmítá – podle listu jde o prastarý symbol, známý od úsvitu dějin, který se objevuje ve více kontextech a významech.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: rma
Spustit audio