Nebylo by lepší, kdyby nám vládly počítače? Umělá inteligence brzy překoná tu lidskou

Skupina amerických vědců a intelektuálů přišla s návrhem, jak zemi chránit před morálními poklesky prezidenta. Domnívají se, že jakmile to bude technologicky proveditelné, měli bychom do funkce prezidenta dosadit počítač - Foto: CC0 Public domain

Skupina amerických vědců a intelektuálů přišla s návrhem, jak zemi chránit před morálními poklesky prezidenta. Domnívají se, že jakmile to bude technologicky proveditelné, měli bychom do funkce prezidenta dosadit počítačFoto: CC0 Public domain

I prezidenti jsou lidé a jejich povahové rysy se můžou promítnout do jejich profesionálních rozhodnutí. Někteří experti se domnívají, že řešením by bylo přenechat post prezidenta počítači. Za deset až patnáct let by mohla být umělá inteligence dostatečně daleko, odhadují optimisté.

O návrhu píše pro magazín amerického serveru Politico Michael Linhorst

Prezident Donald Trump údajně tráví večery v Bílém domě sám sledováním televize a křičí u toho na obrazovku. Vstává brzo ráno, aby mohl znovu zasednout k televizi a vylívat si svůj vztek na Twitteru.  

To nezní jako rutina jednoho z nejmocnějších lidí světa, ale spíše jako návyky nevyrovnaného člověka. Trump ale není ani zdaleka prvním prezidentem, kterému při vykonávání povinností někdy stojí v cestě vlastní povaha. Ani prezidenti nejsou imunní vůči lidským slabostem, jakými jsou žárlivost, chamtivost a chtíč, píše Linhorst a jako příklad uvádí aféry Teapot Dome Warrena Hardinga a Watergate Richarda Nixona. Billa Clintona málem stála úřad aféra s Monikou Lewinskou. 

Počítač prezidentem 

Skupina amerických vědců a intelektuálů proto přišla s návrhem, jak zemi chránit před morálními poklesky prezidenta. Domnívají se, že jakmile to bude technologicky proveditelné, měli bychom do funkce prezidenta dosadit počítač. Za nápadem stojí přesvědčení, že umělá inteligence dokáže rozhodovat o zásadních, komplexních věcech lépe než člověk. Její rozhodnutí by se obešla bez dramatických výstupů a neprozřetelných kroků, které neochotně akceptujeme u lidských prezidentů. 

To však neznamená, že by za psacím stolem v Oválné kanceláři měl zasednout Terminátor nebo jemu podobný kyborg. Mnohem spíše by šlo o počítač, který by někde na utajeném místě řešil nejtěžší problémy země. Na rozdíl od člověka by robot dokázal zpracovat obrovská množství dat, například o možných důsledcích jednotlivých reforem.  

Prezident Donald Trump údajně tráví večery v Bílém domě sám sledováním televize a křičí u toho na obrazovku. Vstává brzo ráno, aby mohl znovu zasednout k televizi a vylívat si svůj vztek na Twitteru - Foto: CC0 Public domain

Prezident Donald Trump údajně tráví večery v Bílém domě sám sledováním televize a křičí u toho na obrazovku. Vstává brzo ráno, aby mohl znovu zasednout k televizi a vylívat si svůj vztek na TwitteruFoto: CC0 Public domain

Prohlédl by možná nebezpečí a zvažoval dané možnosti spolehlivěji než člověk. Jeho rozhodnutí by nebyla ovlivněna osobními pohnutkami a předsudky. Země by měla výkonnou moc, která pracuje efektivněji a lépe odpovídá našim potřebám než všichni její předchůdci, vypočítává v článku pro server Politico potenciální výhody kontroverzního návrhu Linhorst a pokračuje: 

Nápad nahradit prezidentský úřad počítačem zatím neprosazuje žádná organizovaná skupina. Hrstka expertů a teoretiků se ale domnívá, že technologie v budoucnosti umožní efektivnější vedení země a následné zlepšení poměrů.  

Výzkumník v oboru umělé inteligence Mark Waser z think tanku Digital Wisdom Institute říká, že až napravíme některé osobnostní zvláštnosti umělé inteligence, budou roboti schopni rozhodovat lépe než lidé. 

Etické použití nově vznikajících technologií k vylepšení lidských schopností podporuje nevládní organizace Humanity+, dříve známá pod názvem Světová asociace transhumanistů. Natasha Vita-Moreová z této organizace předpokládá, že jednoho dne nebude úřad prezidenta vykonávat člověk, ale nějaká forma umělé inteligence. 

Dokonalý vládce 

Dalším zastáncem robotického prezidentství je transhumanista Zoltán Ištván. Ištván loni kandidoval na amerického prezidenta s cílem zvýšit povědomí o transhumanismu. Jedním z bodů jeho kampaně byla podpora výzkumu s cílem zastavit stárnutí a dosáhnout lidské nesmrtelnosti. „Umělá inteligence se nedá podplatit,“ říká Ištván. „Nemá tendenci přilepšovat sobě ani protlačovat rodinné příslušníky. Nic podobného jako Trumpův nepotismus by nebylo možné. Stroje takové věci nedělají,“ dodává transhumanista. 

Idea robotického vládce není nová, v žánru sci-fi se nápad objevuje už desetiletí. Isaac Asimov psal v padesátých letech minulého stolení ve sbírce povídek Já, robot o světě, kde stroje měly vědomí a inteligenci na úrovni lidské, připomíná Politico. 

Dosadit do Bílého domu jen tak někoho samozřejmě není snadné. Natož robota. Šlo by vůbec zachovat demokracii? - Foto: CC0 Public domain

Dosadit do Bílého domu jen tak někoho samozřejmě není snadné. Natož robota. Šlo by vůbec zachovat demokracii?Foto: CC0 Public domain

Dosadit do Bílého domu robota by samozřejmě nebylo snadné. Nikdo zatím nedokáže říct, jak by bylo možné v demokratickém systému do funkce dosadit robotického lídra. Ištván si představuje národní volby podobné stávajícím.  

Lidé by volili, jaké bude mít robot priority a jak by měl přistupovat k morálním otázkám, například potratům. V dalších volbách by voliči měli možnost svá rozhodnutí měnit. Obzvláště první programování takového robota by jistě bylo kontroverzní. Zřejmě i programátoři by museli být voleni, což by vyžadovalo změny ústavy, domnívá se autor článku na serveru Politico. 

Již brzy... 

Z technického hlediska zatím není umělá inteligence dostatečně chytrá na to, aby stanula v čele země. Seznam úkonů, které v současnosti roboti zvládají je dlouhý a rychle se rozrůstá. Patří k nim relativně složité věci, jako diagnostika nemocí nebo řízení aut. Všechny podobné systémy ale používají takzvanou slabou umělou inteligenci.  

To znamená, že přístroj musí být specificky naprogramován k provádění určitého úkonu. Prezidentský úřad pochopitelně zahrnuje velké množství vysoce komplexních rozhodnutí, podotýká komentátor. K jejich plnění by stroj potřeboval to, co vědci nazývají silnou umělou inteligencí. Ta svým záběrem, kreativitou a flexibilitou odpovídá lidské. 

Umělá inteligence zatím není tak daleko, podle některých vědců by ale brzy mohla být. Výzkumník Mark Waser před deseti lety odhadoval, že umělá inteligence bude mít schopnosti srovnatelné s lidskou kolem roku 2025 a dnes nevidí důvod svůj odhad revidovat. Vita-Moreová souhlasí, první verze silné umělé inteligence by podle ní mohla vzniknout do deseti až patnácti let. 

A co takhle robotický asistent? 

Než bude silná umělá inteligence schopna zastávat politické funkci, bude třeba vyřešit ještě několik zásadních problémů. Jedním z nich je nedostatek řečnických schopností. Počítače zpracovávají data a nacházejí řešení, nejsou ale schopny vysvětlovat a obhajovat svá rozhodnutí. Za druhé se nabízí otázka, jestli jsou stroje skutečně nestranné.  

Technologie do jisté míry přebírají předsudky a nedostatky svých tvůrců. Na snímku skříně clusterového superpočítače Blue Gene od IBM - Foto:  IBM

Technologie do jisté míry přebírají předsudky a nedostatky svých tvůrců. Na snímku skříně clusterového superpočítače Blue Gene od IBMFoto:  IBM

Zpracovávat data bez předsudků by mělo být jejich hlavní předností, realita je ale podle expertů složitější. Kulturní antropoložka Madeleine Clare Elishová z Kolumbijské univerzity k tomu říká: „Technologie nejsou zcela neutrální. Jenom proto, že pracují s čísly, nejsou jejich rozhodnutí automaticky spravedlivá. Technologie do jisté míry přebírají předsudky a nedostatky svých tvůrců.“ 

Dalším problémem je riziko, že by se do počítačového prezidenta mohl někdo nabourat a získat tak přístup k celé americké vládě. Jak vůbec zjistíme, jestli počítač někdo ovlivňuje? Řešením je podle expertů počítač dostatečně chytrý na to, aby vedl zemi a zároveň blokoval veškeré pokusy jeho činnost zmařit nebo ovlivnit. 

Všechny tyto překážky prozatím odrazují od ideje počítačového prezidenta, možná však existuje střední cesta. Tou by mohl být prezidentův robotický asistent. Robot by zpracoval relevantní data a pomohl tak lidskému lídrovi najít řešení. Konečné rozhodnutí by však zůstalo na člověku. 

Spolupráce člověka a stroje by mohla dosáhnout lepších výsledků, než každý z nich samostatně, což potvrzuje několik existujících studií. Pokud ve funkci prezidenta ponecháme člověka, ale s robotickým pomocníkem, nepřijdeme o všechny ty těžko definovatelné výhody, které lidský lídr přináší. Funkce prezidenta zahrnuje mnohem širší škálu úkolů, než jen rozhodování, uzavírá Linhorst. 

Autor:  Natálie Zehnalová
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace