Němečtí archeologové objevili místo posledního boje Římanů v Teutoburském lese

25. říjen 2017

Badatelé z německého Osnabrücku pořádně zkomplikovali dosavadní pojetí osudové porážky římských legií germánskými kmeny z počátku našeho letopočtu, uvádí server Varusschlacht, který je webovou stránkou muzea v Kalkriese . Právě v lokalitě Kalkriese v severozápadním Německu zřejmě na podzim roku 9 došlo k bitvě v Teutoburském lese, která znamenala pro římskou říši ztrátu tří legií a konec expanze do Germánie. A právě tam teď narazili archeologové na klasický čtvercový obranný val z písku a zeminy. Římané jej navršili v zoufalé snaze čelit germánské přesile. Vykopávky podle serveru končí tento měsíc. „Vypadá to, že val vznikl ve velkém chvatu a vybudovala ho relativně malá jednotka, která i během stavby čelila útokům,“ řekl šéf vykopávek, německý archeolog Salvatore Ortisi. „Narazili jsme i na patrné známky boje. Dokazují, že se pevnůstka neudržela,“ říká expert.

Bitva zaskočila v lesnatém a bažinatém terénu tři legie, celkem 15 až 20 tisíc mužů. Ti pochodovali z neklidných germánských území do bezpečí na Rýně, ve skutečnosti ale padli do léčky, kterou nastražil velitel pomocných germánských jednotek, Arminius z kmene Cherusků. Během čtyřdenní bitvy se mu podařilo protáhlou pochodovou formaci rozdělit a zmasakrovat. „Zajatce obětovali germánským bohům a jejich hlavy nabodaly na větve stromů,“ upřesňuje profesor z univerzity v Erlangenu Boris Dreyer.

Střetnutí kulminovalo právě v okolí Kalkriese. Porážka byla pro císaře Augusta i celý Řím šokem. Augustův nástupce Tiberius sice vedl na sever několik odvetných tažení, ale nakonec o Germánii prohlásil, že „tahle proklatá země nestojí za život jediného římského vojáka“. V 18. a 19. století se z Arminia stal polomytický Hermann, symbol boje za sjednocení Německa. To je samozřejmě nesmysl. Podle serveru Varsusschlacht Arminius sjednotil jen pět z asi padesáti germánských kmenů. Z těchto skupin vzniklo více evropských národů. Dnes už z Arminia národní hrdina není a historikové ho nepovažují ani za otce německého národa.

Záhada do roku 1987

Místo konání bitvy bylo celá staletí záhadou. Průlom přinesl až v červenci 1987 major tankového vojska britské armády na Rýně, amatérský archeolog Tony Clunn. Jako první narazil na depoty mincí, svědčících o tom, že se vojáci na poslední chvíli snažili ukrýt žold pod zemí. Nalezl i olověné koule do praků. Jen díky němu začal v roce 1989 oficiální výzkum, píše server. Archeologové se postupně přiklonili k názoru, že jde o slavné bojiště, i když někteří si dodnes udržují od této teorie kritický odstup.

Současný objev římské pevnůstky tím vším ještě více zamíchal. Historikové se domnívali, že zdivo, které dříve odhalili, vybudovali Germáni jako součást léčky. Profesor Ortisi nyní přisoudil stavbu Římanům, čímž zpochybnil představy o tom, co se v konečné fázi střetnutí stalo. „Není pochyb, že budoucí výzkum se zaměří především na novou interpretaci průběhu bitvy,“ říká na závěr Ortisi.

autor: rma
Spustit audio