Nepřichází dohoda o klimatu pozdě?
Zástupci více než 170 zemí minulý týden v New Yorku podepsali klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun u příležitosti podpisu dohody prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby.
Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod 2 °C a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 °C. Text dohody také vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů. Dohoda byla dojednaná loni v prosinci v Paříži. Za Českou republiku ji v New Yorku podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Při slavnostní ceremonii světové společenství zahájilo novou kapitolu v boji proti globálnímu oteplování,“ hodnotí význam newyorského aktu komentátor norského deníku Aftenposten. „A jsou dobré vyhlídky na to, že dohoda brzy vstoupí v platnost. K tomu je zapotřebí, aby ji ratifikovalo alespoň 55 zemí, které dohromady produkují více než 55 % celosvětových emisí oxidu uhličitého.“
Národní plány jsou nedostatečné
Problémem ale zůstává fakt, že dosavadní národní plány pro boj proti rostoucím teplotám jsou nedostatečné. „Je také nejisté, do jaké míry budou jednotlivé země své závazky skutečně realizovat,“ upozorňuje komentátor norského deníku. „Přesto musíme konstatovat, že pařížská dohoda představuje průlom, protože teď všichni musejí svou měrou přispět k řešení problému. Deklaraci podepsali i ti největší hříšníci, co se týká znečišťování klimatu, jako jsou například Spojené státy.“
„Je samozřejmě možné, že nástupce Baracka Obamy v Bílém domě může odvolat souhlasné stanovisko předešlé administrativy. A bez Spojených států – a Číny a Indie – by vyhlídky na vytvoření mezinárodní politiky na ochranu klimatu vypadaly poněkud neradostně,“ uzavírá komentátor listu Aftenposten.
Nový krok v boji proti globálnímu oteplování
Podle švédského deníku Skanska Dagbladet se v případě právě podepsané dohody jedná o „nový krok v boji proti globálnímu oteplování“. Možná se opravdu podaří zabránit tomu, aby celosvětová teplota stoupla o víc než 2 °C.
„Teď je ale nutné, aby byly všechny body pařížské dohody také uvedeny do praxe. Ostatně, vznik dokumentu byl možný jen díky tomu, že mnohé zůstalo ponecháno na dobré vůli jednotlivých států,“ čteme na stránkách švédského listu.
Jako první proto musí tuto dohodu podepsat nejméně 55 zemí, které vypouští nejméně 55 % celosvětových emisí. Potom dokument do 30 dní vstoupí v platnost. „Ale jakkoliv důležité jsou podpisy a ratifikace, rozhodující pro zemské klima nebudou ceremonie, ale rychlé jednání.“ Tolik Skanska Dagbladet.
Bude nutné spolupracovat
„Není náhodou právě podepsaná dohoda o klimatu nedostatečná? A nepřichází příliš pozdě?“ klade si otázku komentátor amerického listu Los Angeles Times. A vzápětí si sám odpovídá: „Tato dohoda je nepochybně velmi významná. Ale když přijde na věc, jedná se jen o nezávaznou úmluvu. A jak každý ví, ona velká výzva spočívá v tom, že bude nutné spolupracovat a skutečně dosáhnout vytyčených cílů.“
„Jenže ani to nepostačí k tomu, aby se zastavilo globální oteplování. Změny klimatu nepočkají. A navzdory tomu, jak je toto téma palčivé, v právě probíhajícím boji o křeslo v Bílém domě nehraje žádnou roli,“ podivuje se autor komentáře v listu Los Angeles Times.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
