Norové ochraňují „jeskyni soudného dne“

Vědci a experti, kteří před deseti lety rozhodli o jejím zřízení, nazvali zásobárnu „jeskyní soudného dne“. Má pancéřovaná vrata a metr silné betonové stěny. Postupem času tam má být soustředěno na tři miliony semen a vzorků plodin, píše se na stránkách norské mutace serveru Local.

Až tisíce let

Banka toto bohatství uchovává pro případ katastrof všeho druhu, například jaderné války či přírodní pohromy celosvětových rozměrů, jež by mohly zničit pozemské zdroje potravy. A právě proto byla unikátní zásobárna zřízena v oblasti permafrostu, tedy trvalé zmrzlé půdy s pevným skalním podložím. Vzorky se tam uchovávají za teploty minus 18 stupňů Celsia, což zaručí jejich konzervaci. U některých druhů až po stovky, možná až tisíce let.

„Na Špicberkách neuchováme jen miliony vzorků plodin nebo genetického materiálu, ale také práci generací zemědělců za tisíce let,“ – objasňoval před časem tehdejší ředitel Světového fondu pro ochranu diverzity plodin Cary Fowler. „Jeskyně soudného dne“ ale konzervuje i současné formy rostlin. Pokud by nově vyšlechtěné odrůdy z nějakého důvodu selhaly, bude zde zakonzervovaný genofond z počátku 21. století.

Teď se ale ukazuje, že vědecké prognózy nepočítaly s jedním stále hrozivějším jevem. Norsko před několika dny oznámilo, že je třeba ochranu unikátního zařízení posílit. Rychle rostoucí oteplování, a hlavně rekordně teplý loňský podzim, způsobily tání půdy. Do sto metrů hlubokého přístupového tunelu pronikla voda. V samotném nitru objektu se nicméně teplota udržela na původní úrovni a vzorky osiv žádnou škodu neutrpěly.