O chystané dohodě se Sýrií a volbách v Kambodži

13. září 2013

Dnes se především podíváme, co se ve světě píše o Sýrii. Přineseme také nové informace o trestním stíhání egyptských islamistů, o komplikacích turecko-kurdského mírového procesu nebo o povolební situaci v Kambodži. Rovněž vás seznámíme s vývojem při pronásledování bývalých nacistických dozorců v Německu.


Dohoda o odzbrojení Sýrie nesmí být jen naoko

Ruský kompromisní návrh na odebrání chemických zbraní syrskému režimu je sice velkou příležitostí, ale je i velmi nebezpečný, varuje server izraelského deníku Jediot achronot. Přinutit prezidenta Bašára Asada k odevzdání chemického arzenálu mezinárodnímu společenství je zdánlivě optimální řešení krize. Zabrání mu v dalším užití zbraní hromadného ničení a odradí i další hráče na Blízkém východě jako Írán, kterým dojde, že se Západ nesmíří s ničím menším než s likvidací nekonvenčních vojenských schopností.

Aby však bylo ruské řešení účinné, musí být prokazatelně splněno několik podmínek. Sýrie musí své chemické zbraně doopravdy svěřit dohledu mezinárodních inspektorů určených Radou bezpečnosti OSN, musí souhlasit i s nečekanými inspekcemi a prohlídkami skladišť chemických zbraní a měla by pod mezinárodní kontrolu svěřit i všechny své továrny na výrobu chemických zbraní, chemické látky a zásoby chemických válečných hlavic. A musí doopravdy, nejen naoko, souhlasit i se zničením chemických zbraní i továren na jejich výrobu.

Tuto strategii zvolili inspektoři OSN, kteří byli po první válce v Perském zálivu vysláni do Iráku, aby mu odebrali zbraně hromadného ničení. Lidé kolem Saddáma Husajna se je ale několikrát snažili oklamat a Američané museli Iráku dvakrát připomenout střelami Tomahawk, že podobné triky nebudou trpět. Kdyby dohoda se Sýrií vznikla do dvou týdnů, byl by to pro Baracka Obamu velký úspěch. Znamenalo by to, že odhodlaná hrozba amerického útoku nejen odstrašila Sýrii, ale taky přiměla Vladimira Putina najít řešení, které Sýrii zabrání užít zbraně hromadného ničení v budoucnu.

Jestli ale Sýrie získá čas k uschování určitého množství chemických zbraní a Rusové nebudou souhlasit s mezinárodními inspekcemi, které budou vycházet ze západních zpravodajských informací, a jestli Sýrie nebude donucena chemické zbraně zničit, pak nemá dohoda žádný smysl a jen umožní Asadovi pokračovat v klamání světa.

Sýrie

Je také třeba připomenout, že k útoku na Izrael by Sýrie moc chemických zbraní nepotřebovala. Asadovi by stačil jen zlomek z tisíce tun chemických látek, které má. Jestli se jednání o ruském návrhu povleče, bude mít Sýrie čas nejen část svých chemických zbraní uschovat, ale některé předat libanonskému Hizballáhu. Takový scénář je pro Izrael stejně nepřijatelný, jako kdyby zbraně padly do rukou syrských džihádistů. A jestli Rusko bude jednání protahovat, bude jasné, že jeho úmysly nejsou poctivé a návrh má jen Asadovi získat více času.


Syrské oběti, britská spoluvina a spekulace o Asadově nevině

Oběti chemického útoku na syrský Damašek byly v srpnu letecky přepraveny do Británie na testy a ty jednoznačně prokázaly zbytky nervového plynu sarinu, píše britský deník Times. Postižení Syřané jsou v britské nemocnici ve stabilizovaném stavu, oznámil představitel Národní koalice syrských revolučních a opozičních sil Hádí Albahrá. Britský premiér David Cameron už koncem minulého týdne oznámil, že Británie získala nové důkazy o chemickém útoku a její laboratoře je prověřují.

Další britský deník Daily Mail získal znepokojivé informace – britská vláda schválila v letech 2004 až 2010 prodej fluoridu sodného prezidentu Bašáru Asadovi. Fluorid sodný je důležitou součástí sarinu. Vláda vydala pět povolení dvěma firmám, které pak skutečně fluorid dodaly jisté syrské kosmetické společnosti údajně na „legitimní účely“, jak dnes tvrdí. Odhalení Daily Mailu vyvolalo rozhořčení britských poslanců, podle kterých bylo vládní povolení vysoce nezodpovědné a představuje porušení mezinárodních norem o obchodování s nebezpečnými látkami. Vláda má toho hodně co vysvětlovat, upozornilo několik pobouřených zákonodárců.

Možná, že chemický útok 21. srpna v Damašku provedly bez povolení Bašára Asada jeho jednotky, napsal německý deník Bild am Sonntag, který cituje německou zpravodajskou službu. Podle ní syrští velitelé žádají prezidenta o nasazení chemických zbraní už čtyři a půl měsíce, ale Asad svůj souhlas nikdy nedal. Podle německých zpravodajců to vyplývá z hovorů vysílačkou, které u syrských břehů zachytilo německé průzkumné plavidlo. To by mohlo znamenat, že Asad nepovolil ani chemický útok z 21. srpna. Němečtí zpravodajci sice nemají absolutní důkaz o tom, že jej provedly režimní jednotky, ale všechny získané důkazy tomu zatím nasvědčují.

Informace zazněly na brífinku ředitele německé tajné služby BND Gerharda Schindlera pro obranný výbor německého parlamentu. Podle něj může syrská občanská válka trvat ještě celé roky. Náčelník hlavního štábu německé armády generál Volker Wieker zase na stejném zasedání poslancům potvrdil, že vliv islamistických povstaleckých jednotek v Sýrii napojených na Al Kajdu stále roste.

Damašek, Sýrie


Únik zprávy OSN – chemický útok provedl syrský režim

Inspektoři OSN, kteří mají v pondělí předat zprávu o svém vyšetřování chemického útoku v Damašku generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi, údajně shromáždili řadu přesvědčivých důkazů o tom, že chemické zbraně skutečně použily Asadovy jednotky. Píše to americký server Foreign Policy, jenž tyto informace získal ještě před zveřejněním zprávy od nejmenovaného západního představitele obeznámeného s vyšetřováním. Podle něj ale zpráva syrský režim přímo neobviní. Poskytne jen fakta, která vyplývají nalezených zbytků raket, munice a laboratorních testů půdy, krve a vzorků moči obětí srpnového útoku.

Inspektoři mají mandát jen k vyvození závěru, zda byly či nebyly užity chemické zbraně, a nikoli k tomu, aby posuzovali zodpovědnost za jejich nasazení. Západní diplomaté, s nimiž server hovořil, jsou přesvědčeni, že zpráva nepochybně zesílí tlak na syrskou vládu, ale nedomnívají se, že by něco změnila na celkovém vývoji. Syrský ministr zahraničí Wálid Muallím v úterý přiznal, že jeho země provozuje tajný program výroby chemických zbraní, a slíbil, že je v rámci dohody zpřístupní mezinárodní kontrole a zastaví jejich produkci.


Mezinárodní aktivisté chtějí bránit Asadovy objekty

Zatímco mnoho západních zemí ze Sýrie pro jistotu evakuovalo diplomaty a občany, do země se naopak chystají protiváleční aktivisté, aby tam sloužili jako lidské štíty, píše britský Telegraph. Takzvané Hnutí mezinárodních lidských štítů vzniklo v Británii a Spojených státech s cílem zmobilizovat co nejvíc dobrovolníků z celého světa, kteří chtějí svou fyzickou přítomností u potenciálních vojenských objektů odradit Spojené státy od útoku, kdyby se k němu přece jen rozhodly.

Zatím však není jasné, jestli syrský režim skupině dovolí do země vstoupit, řekl listu právní poradce skupiny Franklin Lamb. A dodal, že hnutí je „zavaleno“ žádostmi aktivistů o účast z Kanady, Francie, Itálie, Spojených států a Británie. Mnozí z nich se již zúčastnili podobné akce v Bagdádu v roce 2003, kde vlastními těly chránili nemocnice a školy a později i hlavní vládní budovy.

Boje v Sýrii

Jako lidské štíty se nabízejí i Asadovi syrští stoupenci. Rozbili stanový tábor na hoře Kasijún za Damaškem, kde se nalézá hlavní televizní vysílač a hodlají tam zůstat pro případ, že by jej chtěli Američané bombardovat. Mají na sobě trička s nápisem „Přes naše mrtvoly“.


Egyptští islamisté včetně Mursího jdou před soud

Egyptské úřady urychlují soudní procesy s islamisty. Obžalován byl už svržený prezident Muhammad Mursí a čtrnáct představitelů Muslimského bratrstva a nyní stane před soudem i jeho vůdce Muhammad Badí. Je obviněn z podílu na zabití sedmi demonstrantů při střetech se stoupenci islamistů v polovině července, píše agentura AFP. Datum procesu zatím stanoveno nebylo. Badí byl rovněž obžalován v jiném případu z podněcování k vraždám, jehož se měl dopustit výzvou k zabíjení lidí protestujících proti bratrstvu, kteří 30. června zaútočili na jeho ústředí.

Egyptské úřady už zatkly na 2000 členů Muslimského bratrstva a chtějí celou organizaci zakázat. Někteří z jeho stoupenců pohrozili vládě a představitelům armády atentáty a pumovými útoky, jestli jejich prezident nebude navrácen do úřadu. Mursí je už od svého svržení 3. července vězněn na neznámém místě. Nejvyšší státní zástupce jej v těchto dnech obžaloval už v druhém případu – měl se dopustit urážky soudu, za kterou mu hrozí až šest měsíců vězení, píše agentura AP. Urážky se měl Mursí dopustit v roce 2005, kdy obvinil 22 soudců, že zfalšovali volební výsledky. Podle státní egyptské agentury MENA Mursí odmítl v případu vypovídat.

Mursímu hrozí ještě další obvinění. Je podezřelý ze spiknutí s palestinským hnutím Hamas, které ho spolu s desítkami dalších islamistů a teroristů na začátku protivládního povstání vysvobodilo z vězení, nebo z podněcování násilí a zabíjení protiislamistických demonstrantů. Datum žádného procesu ještě nebylo stanoveno. Zatím začal pouze soud se čtyřmi předními představiteli Muslimského bratrstva Muhammadem Beltagím, salafistickým kazatelem Safwátem Higázím a dvěma dalšími, kteří jsou obžalováni z únosu a mučení jednoho policisty. Proces začal v sobotu a z bezpečnostních důvodů byl odročen na 5. října.

Egyptský prezident Muhammad Mursí


Turečtí Kurdové zastavili stahování do Iráku

V Turecku začíná váznout plán premiéra Erdogana na ukončení třicet let trvajícího kurdského povstání. Podle serveru Republic kurdští povstalci pozastavili dojednané stahování ozbrojenců na základny v sousedním Iráku, protože turecká vláda podle nich neplní dohodu. Separatistická Strana kurdských pracujících vyhlásila letos v březnu příměří a v rámci Erdoganova mírového plánu zahájila stahování bojovníků. Vláda za to měla prosadit reformy, které zlepší postavení Kurdů v Turecku.

Nyní Kurdové vyzvali vládu, aby plnila sliby a podnikla kroky „k demokratizaci a řešení kurdské otázky“. Dodali však, že klid zbraní z jejich strany stále platí. Doba je politicky citlivá, protože Erdogan nebude chtít před březnovými komunálními volbami podnikat žádné kontroverzní kroky. Jeho vláda tvrdí, že pracuje na balíčku demokratických reforem, ale parlamentu ke schválení jej dosud nepředložila. Namítá, že povstalci se ještě zcela nestáhli z Turecka. Ti zase oponují, že stahování probíhalo a dospělo do významného bodu, ale vláda své sliby plnit vůbec nezačala.

Kurdové požadují, aby vláda zmírnila izolaci jejich vězněného vůdce Abdullaha Öcalana a propustila stovky vězněných kurdských aktivistů, které obvinila z napojení na separatisty. Öcalan, který jednání o ukončení kurdského povstání vede, si odpykává doživotní trest ve věznici na ostrově Imrali nedaleko Istanbulu a má omezený přístup k právníkům i kurdským politikům, kteří se na mírovém procesu podílejí. Konflikt mezi Tureckem a Stranou kurdských pracujících, která usiluje o autonomii kurdských oblastí v zemi, si od roku 1984 vyžádal desetitisíce mrtvých.


Kambodža po volbách – zfalšované výsledky?

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se setkal s ministerským předsedou Petrem Nečasem

Oficiální konečné výsledky červencových parlamentních voleb v Kambodži tento týden potvrdily očekávané vítězství stávajícího premiéra a předsedy vládnoucí Kambodžské lidové strany Hun Sena, píše britský Economist. Hun Sen je u moci už 28 let. Výsledek byl však překvapivě těsný – jeho strana získala 68 křesel, což je méně než dosavadních 90, zatímco opoziční Kambodžská strana národní spásy jich oficiálně obsadí 55, ale tvrdí, že ve skutečnosti jich získala 63. Nyní požaduje prověření výsledků společnou komisí a pod dohledem OSN, protože podle ní byly zfalšovány. Zároveň vyzvala své stoupence k protestům.

Napětí v hlavním městě Phnom Penhu stouplo a v ulicích byla rozmístěna ozbrojená vozidla. Vojáci provedli zkoušku odpalovačů raket a pořádková policie uspořádala nácvik reakce na násilné demonstrace. Opozice však zorganizovala pokojný pochod asi 20.000 lidí do ústředního Parku svobody s písněmi, modlitbami a lotosovými květy, které jsou symbolem míru. V Parku svobody jsou protesty oficiálně povoleny.

S každou novou písní obavy z krveprolití klesaly a policisté jen přihlíželi, jak rozjásaný dav v parku společně pil a hodoval. Účastníci pokojného protestu přijeli i z venkova a zúčastnilo se ho i mnoho mnichů, přestože představení jejich klášterů je varovali, že riskují vykázání z pagod. I mniši se modlili a radostně zdravili opoziční vůdce, kteří se střídali na pódiu.

Kambodžská strana národní spásy sice neoficiálně uznala, že volby prohrála, ale její vůdce Sam Rainsy stále častěji hovoří o pasivním odporu Mahátmy Ghándhího. „Kambodžská strana národní spásy má pušky!“ vykřikl na své stoupence v parku a všichni místo zbraní vyhazovali do vzduchu lotosové květy. Sam Rainsy žil donedávna v exilu, ale král mu udělil milost a Rainsy se těsně před volbami vrátil domů. Od té chvíle si získal tisíce stoupenců svým slibem ukončit „desetiletí útrap a násilí“.

Kambodža

Přesto Rainsy dál požaduje prošetření výsledků voleb a přepočítání hlasů. Pokud to vláda neudělá, žádá jeho strana nové volby. Rainsy také vyzývá apolitického krále Norodoma Sihamoniho, aby se do celé věci zapojil. Jestli vláda opozičním výzvám nevyhoví, hrozí Rainsy dalšími masovými protesty. Vládní strana se však ke splnění požadavků opozice nechystá. Hun Sen prohlásil, že jestli bude Kambodžská strana národní spásy bojkotovat první zasedání parlamentu, jeho lidé s radostí obsadí jejích 55 křesel. Opozice zase hodlá pokračovat v protestech. Mluvčí policie vyjádřil naději, že to demonstranty časem „unaví a znudí“.


Desítky bývalých nacistických dozorců půjdou před soud

Úřad německých státních zástupců vyšetřujících nacistické zločiny ukončil vyšetřování desítek bývalých dozorců z vyhlazovacího tábora Osvětim a doporučil je obžalovat. Podle hlavního žalobce Kurta Schrimma úřad shromáždil dostatek důkazů k obžalobě 49 lidí, z nichž 30 žijících v Německu bude obviněno z podílu na vraždění. V případě sedmi dalších bývalých dozorců, kteří žijí mimo Německo, vyšetřování stále probíhá, dva nebyli vypátráni a jednu obžalobu už prokuratura podala. Ti, kteří nejsou v Německu, pobývají v Rakousku, Brazílii, Chorvatsku, Spojených státech a Polsku, a jeden z nich žije dokonce v Izraeli, cituje žalobce izraelský server Times of Israel.

Jména podezřelých Schrimm neuvedl, Řekl jen, že nejstarší z nich se narodil v roce1916 anejmladší v roce 1926. Případy teď budou rozeslány místním státním zastupitelstvím v jedenácti německých státech a teprve ona rozhodnou, zda jsou podezřelí schopni stanout před soudem. Podle Schrimma jsou mezi obviněnými i ženy. Napomáhání vraždám vychází z precedentního případu dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor Johna Demjanjuka, který byl odsouzen před dvěma lety, ale zemřel dřív, než soud vyřídil jeho odvolání.

Demjanjuk byl první dozorce odsouzený bez důkazů o vraždách konkrétních lidí. Podle nových právních argumentů napomáhal nacistickému vyvražďování každý, kdo se podílel na chodu tábora smrti. Demjanjuk tvrdil, že jde o omyl a nikdy v Sobiboru nesloužil. Široké uplatnění nových pravidel uvítal ředitel Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff, podle kterého je teď možné postavit před soud dozorce z šesti hlavních vyhlazovacích nacistických táborů na území Polska – Osvětimi, Sobiboru, Majdanku, Treblinky, Belzce a Chelmna. Jen v Osvětimi bylo zavražděno půldruhého milionu lidí, většinou Židů. Podle Zuroffa je jen škoda, že se současná pravidla neuplatňovala dříve, protože řada viníků zemřela dřív, než mohla být potrestána.

John Demjanjuk po rozsudku soudu v Mnichově

Kurt Schrimm prohlásil, že i když dozorci třeba pracovali v táborové kuchyni, hráli svou roli v mašinérii zařízení, jehož jediným účelem bylo vyhlazování lidí. Varoval jen, že procesy může zkomplikovat zdravotní stav obviněných, a proto je třeba nedělat si velké naděje, že budou odsouzeni. Schrimmův úřad nyní obrátil pozornost k dalším táborům a v současnosti prověřuje personál v Majdanku. Výsledky chce oznámit do šesti měsíců.

Uvedl také, že Demjanjukův predecens zřejmě nepoužije v případě ostatních stovek nacistických táborů jako Dachau, Bergen-Belsen nebo Buchenwald, kde sice také zahynuly desetitisíce lidí, ale tyto tábory nebyly zřízeny za výlučným účelem vyhlazování. V případě dozorců z těchto táborů potřebuje státní zastupitelství získat důkazy o konkrétních zločinech, mají-li být postaveni před soud.

autor: gzb
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.