Odsouzení osvětimského esesáka otevírá cestu k dalšímu stíhání zločinů holocaustu

V Německu tento rozsudek znamená milník v soudnictví, protože soudy s nacistickými zločinci dosud tak přímá stanoviska nezaujímaly, píše německý deník Die Welt.

Pětadevadesátiletého Gröninga odsoudil loni zemský soud v Lüneburgu ke čtyřem rokům vězení za to, že se účastnil kontroly Židů na příjezdové rampě v Osvětimi a že se navíc staral o zabavování jejich majetku a následnou evidenci ukradených peněz. Tím si vysloužil přezdívku „osvětimský účetní“.

Gröning po vynesení rozsudku podal dovolání k Spolkovému soudnímu dvoru. Soudní dvůr však Gröningovu dovolání nevyhověl a nařídil Státnímu zastupitelství v Hannoveru poslat ho i přes jeho pokročilý věk do věznice. Stáří podle rozhodnutí soudu není důvodem ke zrušení trestu a i v případě, že by se Gröningův zdravotní stav zhoršil, může si alespoň část trestu odpykat ve vězeňské nemocnici, píše dále deník.

Čtěte také

Podle rozsudku se Gröning, který byl v koncentračním táboře v Osvětimi nasazen od roku 1942, podílel na systematickém vraždění maďarských Židů. Během takzvané maďarské akce bylo od května do července roku 1944 deportováno z Maďarska nejméně 300 tisíc Židů, kteří byli ihned po příjezdu do Osvětimi zavražděni v plynových komorách.

Proč nebyli esesáci potrestáni dříve?

Muži, ženy i děti umírali na následky udušení a Gröning byl podle zemského soudu součástí této vražedné mašinerie, informuje deník Die Welt. Nejméně po tři dny, kdy do Osvětimi přijížděly vlaky z Maďarska, dohlížel na zavazadla deportovaných osob a tím měl v obětech do poslední chvíle vyvolávat pocit, že nejdou na smrt.

Zmatek na příjezdové rampě si příslušníci jednotek SS nemohli dovolit, protože během maďarské akce přijíždělo tolik vlaků se zajatci, že osvětimský likvidační aparát dosáhl své kapacity. Podle rozsudku byl Gröning také členem ozbrojené čety, která měla zahnat myšlenky přijíždějících na možný útěk nebo vzpouru. Navíc napomáhal zajišťovat majetek deportovaných a vedl jeho podrobné účetnictví. Ukradený majetek pak zasílal do Berlína.

Osvětim: příjezd maďarských Židů v roce 1944|foto: CC-BY-SA, Bundesarchiv, Bild 183-N0827-318

Deník Die Welt se ptá, proč byl Gröning obviněn až teď a proč zůstalo tolik jiných příslušníků SS nepotrestáno. A možnou odpověď nalézá ve zdrženlivém postoji soudů a v tom, že se zdráhaly vznášet obvinění vůči lidem, kteří nacistickému vyvražďování „pouze“ napomáhali.

Takový postoj se ustálil během takzvaného frankfurtského osvětimského procesu v roce 1969. Osvětimský proces se nazývá v Německu každé soudní řízení proti příslušníkům SS, kteří byli nasazeni v Osvětimi. Během frankfurtského osvětimského procesu se soudci usnesli na tom, že ne každý, kdo byl začleněn do vyhlazovacího programu v Osvětimi, a ne každý, kdo tam vykonával nějakou funkci, je objektivně vinen a zodpovědný za všechno, co se tam stalo.

Právě tento názor byl podle deníku používán v praxi tak, že ospravedlňoval níže postavené příslušníky SS, kteří se cítili být nevinni. A takto radikální právní názor není udržitelný, komentuje deník. V nynějším rozsudku v Gröningově případu se Spolkový soudní dvůr vyjadřuje tak, že obviněnému se nepřičítá vina úplně za všechno, co se v Osvětimi stalo.

Státní zastupitelství je v tomto případě dokonce zcela konkrétní. Jako důvod obžaloby si vybralo jasně ohraničený sled událostí, a sice sedmitýdenní maďarskou protižidovskou akci, a vyšetřovalo činy pouze v tomto časovém úseku. Gröning nebyl odsouzen za to, že byl nějakým způsobem zatažen do celého vyhlazovacího programu, ale za konkrétní činy, které toto organizované vyvražďování umožnily.

Milník jménem Demjanjuk

Nedostatek vůle k potrestání nacistických zločinů kritizoval bývalý ředitel kolínského Oddělení pro vyšetřování nacistických zločinů vrchní státní zástupce Günther Feld. „Ve skutečnosti by muselo proběhnout mnohem více procesů. V 50. a 60. letech nebylo myslitelné, aby se všechny případy důkladně prošetřily, protože tehdejší soudnictví zaměstnávalo hodně lidí, kteří svou kariéru zahájili už v nacistickém Německu“, říká Feld.

Krematorium v Osvětimi|foto: Sbírka Post Bellum

A Die Welt dále pokračuje, že kdyby tehdejší soudy interpretovaly závěr frankfurtského osvětimského procesu jinak, musela by se v 60. letech strhnout lavina procesů s bývalými nacisty. Soudcům však chyběla vůle a možná na důkladném prošetřování nacistických zločinů ani neměli zájem, píše se v deníku.

Změna přišla až v roce 2006, kdy soudce Thomas Walther odsoudil Ivana Demjanjuka, který byl dozorcem v koncentračním táboře v Sobiboru. Walther napadl stanovisko frankfurtského osvětimského procesu s tím, že člen SS a zároveň dozorce v koncentračním táboře se očividně musel podílet na vyvražďování vězňů. Podle vyšetřování byl celý vyvražďovací aparát tak důmyslně promyšlený, že není třeba přímého důkazu ze strany svědka, ale k odsouzení stačí pouhá skutečnost členství v SS a výkon funkce dozorce, píše Die Welt.

Tento případ se stal vzorem pro dnešní německé soudy, protože od vynesení rozsudku nad Demjanjukem se prošetřilo několik případů nacistických zločinů, na základě kterých byly vyneseny tři pravomocné rozsudky. Ředitel Centra pro objasňování nacistických zločinů Jens Rommel říká, že odsouzení Demjannjuka konečně správně polemizuje s usnesením frankfurtského osvětimského procesu. Rommel a jeho spolupracovníci cítí větší odhodlání prošetřovat i případy jednotlivých dozorců z koncentračních táborů, kterým mohou prokázat vinu a napomoci tak k jejich spravedlivému odsouzení.

Soudci chrání nacisty i v roce 2016

Ale ne všechny německé soudy jsou ochotny důkladně prošetřovat případy nacistických zločinů, pokračuje deník. U zemského soudu v Neubrandenburgu se dosud nepodařilo dokončit stíhání zdravotníka z Osvětimi, které bylo zahájeno už před více než rokem.

Obžalovaný neustále tvrdí, že není zdravotně způsobilý k návštěvě soudu. I když podle lékařských posudků je. A soudce Klaus Kabisch mu vychází vstříc.

Německé sdělovací prostředky označily za historické rozhodnutí Spolkového soudního dvora, který potvrdil loňský rozsudek nad příslušníkem SS Oskarem Gröningem|foto: ČTK/AP,ČTK

Proti Kabischovu jednání zakročilo už i státní zastupitelství, které ho obvinilo ze zaujatosti a z případu ho odvolalo. Christoph Heubner, předseda Osvětimského výboru, v kterém se organizují přeživší, říká, že je svědkem drzého nezájmu soudce případ dokončit. Soudní stíhání osob obviněných v souvislosti s holokaustem očividně zažívá těžké časy i v Německu roku 2016, uzavírá německý deník Die Welt.