Orbán ohrožuje Evropskou unii více než brexit, píše Washington Post
Americký deník Washington Post na svých stránkách analyzuje politiku nejen současného maďarského premiéra Viktora Orbána, ale i jeho spojenců v dalších zemích Visegrádu. Ve východní Evropě podle listu čelí Evropská unie rebelii, která ji ohrožuje víc než brexit.
Článek úvodem líčí jarní noc roku 2004, kdy sbor na náměstí ve Varšavě zpíval hymnu Evropské unie, Beethovenovu Ódu na radost, která rezonovala podél celé dřívější železné opony.
Na známém Řetězovém mostě v Budapešti se pro ty, kdo ještě nad ránem slavili novou éru Evropy, podávala snídaně na stole pokrytém bílými ubrusy. Tehdejší předseda Evropské komise Romano Prodi vítal deset nových členů Evropské unie s tím, že dělení z dob studené války je jednou provždy pryč.
Čtrnáct let poté jsou ale v Evropě patrné nové dělicí čáry a mnohé z nich vycházejí ze starých konceptů, tvrdí americký list. Na úspěchy liberální demokracie podle něj útočí sami členové Evropské unie zevnitř, když ohrožují její hodnoty, principy a pravidla. Evropský blok se tomu nedokáže bránit hlavně kvůli optimismu, na kterém je založen.
Za hlavní sídlo rebelie v regionu označuje autor článku Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán v neděli usiluje o potvrzení své vlády. Noviny poukazují na to, že se maďarský lídr otevřeně vyjadřuje proti liberalismu, útočí na Evropskou unii coby nepřátelskou říši a slibuje, že ještě „utáhne šrouby“ ve státě, který už teď podle novináře balancuje na hraně autokratického zřízení.
Maďarsko ohrožuje podstatu Unie
Analýza rovněž uvádí, že Orbánův vzdor představuje pro Evropskou unii hrozbu zcela jiného druhu, než když si Británie v roce 2016 odhlasovala brexit a pak se spekulovalo, kdo další bude v odchodu následovat.
Maďarský přístup představuje pro Evropskou unii možná ještě vážnější nebezpečí, protože ohrožuje její podstatu, myslí si Washington Post. Ilustruje to výrokem nejmenovaného předního německého činitele, který vzkázal, že „Orbán nechce Evropskou unii opustit, ale chce ji skutečně změnit“.
A Orbánovi se taková změna v jistém ohledu daří. V Evropské unii se nestal okrajovým politikem, má své následovníky v Polsku a obdivovatele v Česku, Rakousku, ba dokonce i mezi vlivnými německými politiky.
Evropští oponenti ho nedokážou udržet na uzdě. Místo potrestání Maďarska za jeho neochotu k dohodám Evropská unie dál posílá do Budapešti miliardy eur, pokračuje washingtonský deník. Podle Orbánových kritiků v Maďarsku jsou přitom evropské dotace důležitou podmínkou politického přežití jeho vlády, protože drží ekonomiku v dobré kondici a dávají vydělat oblíbencům tamního premiéra.
Péter Krekó, výkonný ředitel budapešťské výzkumné agentury Political Capital, tvrdí, že Viktor Orbán vede svůj boj za svobodu od Evropské unie paradoxně s pomocí velkých sum unijních peněz. V rozhovoru pro novináře Krekó v nadsázce cituje někdejší Leninův výrok o tom, že si „od kapitalistů koupí provaz, na kterém je pověsí“. Evropská unie dává Orbánovi takový provaz zadarmo, míní analytik.
Dojná kráva
Washington Post podotýká, že Unie nikdy sama sebe nevybavila nástroji vůči svéhlavým lídrům, jako je Orbán. Prostě ji nenapadlo, že něco takového bude potřebovat ani během rozšiřování do zemí s malou zkušeností s demokratickým vládnutím. Každý prý předpokládal, že rozdíly v politické kultuře časem pominou s tím, jak si noví členové osvojí hodnoty a pravidla a začnou respektovat instituce podobně jako staré členské země.
Bývalý eurokomisař a někdejší hlava maďarské diplomacie Péter Balázs, který se velkou měrou podílel na jednáních o přistoupení své země k Evropské unii, líčí, že si rozšiřování evropského integračního projektu mnozí představovali jako pohádku.
Maďarsko se snažilo deset let prokázat Evropské unii, že si členství zaslouží a tvrdě plnilo přísná pravidla vstupu. Jakmile se však připojilo, vypařil se pozitivní vliv Unie, který by nového člena udržel na cestě svobody a demokracie, myslí si Balázs.
Právě to se podle analýzy Washington Postu stalo živnou půdou pro Viktora Orbána. Od svého druhého příchodu k moci v roce 2010 bez obav z postihů líčí Evropskou unii jako neúspěšný blok, z něhož je třeba dostat co nejvíce peněz. Exministr Balázs to komentuje slovy, že si víc váží euroskeptiků, kteří otevřeně řeknou, že Unii a její hodnoty nemají rádi a odejdou pryč.
Americký deník připomíná Orbánovy výroky o tom, že chce budovat „neliberální stát na národních základech“, i to, že si premiér za vzor bere Rusko a Čínu. Uvádí, že premiér upevnil vliv své strany na dříve nezávislé maďarské státní a veřejné instituce. Pod kontrolou má žalobce, úřady, které dohlížejí na činnost vlády, i média.
Nejméně svobodná země
Pokud z nedělních voleb vyjde vítězně, což se všeobecně očekává, chce Orbán prosadit zákaz humanitárních organizací, které pracují pro uprchlíky a migranty. Za potlesku veřejnosti politik zařadil v kampani Brusel do trojice nepřátel, k nimž dále patří muslimští uprchlíci a americký investor maďarského původu George Soros.
Ještě v roce 2011 Maďarsko získalo nejlepší známku od mezinárodní nevládní organizace Freedom House. Ta teď ale Maďarsko naopak hodnotí jako nejméně svobodnou členskou zemi Evropské unie. Protikorupční organizace Transparency International pak Maďarsko považuje za druhou nejvíce zkorumpovanou unijní zemi. Hůř na tom je jen Bulharsko. Zároveň ale Maďarsko patří k největším čistým příjemcům peněz z evropských fondů. V roce 2016 na dotacích získalo 4,5 miliardy eur, do společné evropské pokladny přispělo necelou miliardou.
Washington Post uvádí příklady toho, kdy z dotací údajně prosperovali přátelé, spojenci a členové rodiny maďarského předsedy vlády. Starosta Orbánovy domovské obce, premiérův někdejší spolužák, se díky vládním zakázkám z doby Orbánovy vlády stal jedním z nejbohatších Maďarů.
Ve státních tendrech se také daří společnostem, které vlastní nebo řídí Orbánův zeť. Získaly například lukrativní kontrakty dotované z evropských fondů na obnovu osvětlení řady větších i menších měst po celém Maďarsku. V lednu přitom Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v těchto zakázkách v hodnotě přes 40 milionů eur našel vážné nedostatky a konflikt zájmů.
Úspěšná rétorika
Americké noviny upozorňují, že Evropská unie zatím nikdy neuvalila na žádnou členskou zemi sankce spočívající v tom, že by přišla o svá hlasovací práva.
V přímé reakci na Orbánovy kroky nicméně Unie v roce 2013 zavedla nová pravidla, která Bruselu umožňují poukázat na obavy z porušování evropských norem v některé členské zemi a vést o tom s jejími představiteli dialog. Autor článku ale vysvětluje, že nové pravomoci nemohl evropský blok vůči Maďarsku uplatnit zpětně, tamní sporné legislativní změny proto zůstaly v platnosti.
Ačkoliv evropští činitelé hledali způsob, jak záležitost vyšetřit, premiér Orbán se projevil jako skvělý taktik, všímá si Washington Post. Maďarský lídr podle něj balancoval na hraně pravidel, aniž by je porušil. Když v prosinci 2017 poprvé Evropská komise zahájila řízení s Polskem podle článku 7, které může vést až k odebrání hlasovacích práv, Maďarsko s Polskem se navzájem podržely.
List poukazuje na to, že v Maďarsku mají nadále odezvu i Orbánovy nevybíravé útoky na uprchlíky a přistěhovalce. Neušlo to ani dalším evropským politikům včetně rakouského kancléře Sebastiana Kurze a německého ministra vnitra Horsta Seehofera a osvojili si podobně ostrou rétoriku. Maďarského premiéra veřejně vítají jako vzácného hosta, tvrdí deník Washington Post.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
