Ozvěny první světové války burácely Tolkienovou Středozemí. A jsou slyšet dodnes
Hlavně v Británii si v těchto týdnech připomínají sté výročí bitvy na Sommě. Začala 1. července 1916 a tvala skoro pět měsíců.
Simon Tolkien, vnuk slavného spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena, k této události napsal knihu Země nikoho a v rozhovoru pro deník The Times zopakoval známou teorii, podle níž opus magnum jeho děda Pán prstenů odráží právě hrozivou zkušenost z této bitvy.
J.R.R. Tolkien se jí zúčastnil a ztratil v ní dva nejbližší přátele ze svého literárního klubu. S nimi ideu sepsání ság z fiktivní mytologické Středozemě promýšleli ještě před válkou. „Jako většina účastníků bitvy, ani Tolkien se o svých zážitcích příliš nešířil. Zásadně ale ovlivnily jeho autorskou představivost,“ píše deník The Times.
Tolkienovi bylo v době vypuknutí války dvaadvacet. Chystal se na poklidný život oxfordského profesora a znalce staroanglických ság. V roce 1915 ho však podle vlastních slov směsice „přebujelé fantazie a nezřízené mladické odvahy“ přiměla, aby se přihlásil na frontu. V 11. pluku lancasterských střelců pak zažil nejhorší myslitelný děs.
Filmová trilogie rozdělila rodinu
První literární náčrt a jakýsi zárodek Pána prstenů sepsal už v nemocnici, kde se léčil ze zranění. Příběh se jmenoval Pád Gondolinu a mísily se v něm děs ze zmechanizované války a náběhy k mýtotvorné literární činnosti. Kritici se dodnes neshodnou, jak moc z frontových zkušeností Pán prstenů skutečně odráží, ale jedno je podle Timesů jisté: válka změnila Tolkiena jednou provždy. Bez Sommy by nikdy nevznikl Mordor.
Pro Simona Tolkiena ovšem nebyl dědův odkaz vždy snadný. Coby specialista na trestní právo a později romanopisec na plný úvazek se musel vyrovnávat i s otcem, Christopherem Tolkienem, který je přísným strážcem odkazu velkého Tolkiena.
Simon měl také literární ambice, ale tvrdí, že pocit jedinečné literární a rodinné identity mu vzal novozélandský režisér Peter Jackson bombastickou filmovou adaptací Pána prstenů i Hobita. „Bylo to, jako by nám do životů vpadl nějaký obr. Změnilo to mé sebepochopení i poměry v rodině,“ říká Simon Tolkien.
Kvůli filmu se rozhádal s otcem. Nedokázali se shodnout, zda s Jacksonem spolupracovat či ne. Roky spolu nemluvili a komunikovali jen přes právníky.
Ve snaze nalézt vlastní cestu začal nakonec Simon psát. Země nikoho, která vyšla na přelomu června a července, je jeho pátým románem. Sleduje v něm osudy mladého absolventa Oxfordu, který se vydá do války a bojuje na Sommě. Paralela s dědečkem je vědomá a přiznaná.
„Kniha napomohla i mému vyrovnávání se s dědovým odkazem. Je skvělé, že mohu psát o první světové válce, což on nikdy neudělal, ačkoli tyto události byly velkou součástí našich životů,“ říká Simon Tolkien.
Jeho otci, Christopheru Tolkienovi, je dnes jednadevadesát a se synem se smířil a dokonce čte jeho knihy. Ne každá rodina má k událostem na Sommě tak osobní vztah jako Tolkienovi, ale podle Timesů jde přesto o dění, které zásadně ovlivňuje britskou identitu. Za první den bojů ztratilo impérium 57 470 vojáků, z toho 19 240 zemřelo. Historik A. J. P. Taylor kdysi prohlásil, že „na Sommě zahynul idealismus“, jiní tvrdí, že teprve tato bitva znamená konec viktoriánské éry.
Tolkien viděl v bitvě na vlastí oči zlo, které proniká do světa Pána prstenů, a nahlédl prolhanost hesla Dulce et Decorum Est Pro Patria Mori – Jak sladké a ctnostné je zemřít pro vlast. Za obrovskou mentální proměnu celé generace mohla podle Timesů celá válka, Somma se však stala pro Brity jejím symbolem.
„Zatímco druhá světová byla ve zpětném pohledu spravedlivá a válčilo se v ní za dobrou věc, podobně jako u Waterloo, první světová dodnes šokuje množstvím zbytečně zmařených milionů mladých životů,“ píší Timesy.
Nesmyslná bitva
Podle historiků dodnes není jasné, jakou strategii měl vrchní britský velitel na Sommě, generál Douglas Haig. I když badatelé jeho jednání v posledních letech přehodnotili a vidí jej v lepším světle, i tak ještě dnes vojenští historikové marně přemýšlejí, jaký smysl bitva vlastně měla.
„Strategii bitvy na Sommě nelze jasně definovat, protože se neustále měnila,“ říká profesor mezinárodních vztahů z univerzity v St. Andrews Hew Strachan. Haig podle něj nejprve plánoval průlom německých linií, ale když se nezdařil, začala propaganda tvrdit, že Němci mají aspoň větší ztráty. Dnes je jasné, že byly na obou stranách vyrovnané.
Zatímco Francouzi měli v červenci 1916 krizi u Verdunu za sebou a drželi se, Britové tvrdili, že útok měl ulevit právě jim. „Vrcholem absurdity je, že ani dnes nevíme, jaký měla bitva na Sommě smysl a jak vlastně dopadla,“ říká Hew Strachan.
Podle Timesů možná právě proto J.R.R. Tolkien nikdy o své válečné zkušenosti nepsal. Prostě jí nedokázal dát racionální smysl. „Proto vytvořil válku imaginární, literární souboj dobra a zla, v němž měla každá oběť svůj význam. Jakoby se snažil zoufale dokázat, že ne všechny prolité slzy byly zbytečné,“ píší závěrem Timesy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
