Po sto letech nezávislosti se Finsko dostalo na vrchol. A nyní věří start-upové generaci

Finsko uspělo navzdory mnohým překážkám. Jako první představitel států světa uznal nezávislost Finska na Rusku Lenin už několik dní po svém nástupu k moci. Ani on ale neočekával, že se nový stát udrží tak dlouho. Domníval se, že Finsko se brzy stane obětí vlastní bolševické revoluce, a připojí se k Sovětskému svazu. Revoluce se ale ani za krvavé občanské války nestala, selhaly také sovětské pokusy o anexi Finska. Během studené války bylo Finsko diplomaticky opatrné, přesto si ale dokázalo zajistit místo mezi západními státy, připomíná deník Wall Street Journal.

Šestý prosinec je podle listu Wall Street Journal také oslavou toho, že z jednoho z nejchudších koutů Evropy se za poslední století stal jeden z nejbohatších států, který se nejvíc zasazuje o rovné příležitosti a kde je nejvíc spokojených obyvatel. Finsko je pravidelně na špičce světových žebříčků ve vzdělávání, inovacích, politické stabilitě a kvalitě života. Severský model je založený na silném státě nebo pevné sociální síti a stal se vzorem pro země, které se teprve rozvíjejí nebo se vzpamatovávají z konfliktů.

Článek připomíná i obtížné momenty v moderní finské historii. Zmíněný severský model byl mnohdy určen spíš okolnostmi než vizí, což přiznávají i sami Finové. Jejich pověstné rovnostářství vychází ze snahy vypořádat se s následky občanské války. Tehdy Finové převzali části bolševické politiky, zvláště při pozemkové reformě. Poválečný rozmach průmyslu, kvalitní vzdělání, silná sociální síť a rovné příležitosti vycházely z nutnosti najít dost prostředků na zaplacení válečných reparací Sovětskému svazu.

Ekonomický propad bez SSSR a populisté

Po rozpadu SSSR, hlavního obchodního partnera Finska, tamní ekonomika čelila hlubokému propadu. A sérii otřesů zažila finská ekonomika i poměrně nedávno, mezi roky 2011–2015. Došlo k velkému poklesu celosvětové poptávky po papíru, což zasáhlo dřevozpracující průmysl a pod vlivem konkurence ze strany společnosti Apple skoro zkolabovala velká komunikační firma Nokia. Finsko postihly také unijní protiruské sankce vyhlášené v roce 2014, pád cen ropy, devalvace rublu a krize eurozóny, píše Wall Street Journal.

Finské hlavní město Helsinki|foto: Barbora Skálová

List připomíná, jak rostoucí nezaměstnanost a pokles životní úrovně přispěly k vzestupu euroskeptické a nacionalistické strany Praví Finové při volbách v letech 2011 a 2015. Tento trend dává do kontextu populistické vlny v Evropě v posledních několika letech. V roce 2015 vznikly obavy, že Finsko bude vetovat pomoc Řecku, což by přispělo k poklesu eura, anebo že samo odejde z eurozóny. Letos ale finská ekonomika roste skoro tříprocentním tempem. A také eurozóna se úspěšně zotavuje. Obchod s Ruskem je pak i v době sankcí na vzestupu díky růstu cen ropy, Nokia a dřevozpracující průmysl se restrukturalizovaly a zotavily. Praví Finové se rozštěpili a populistické hnutí ztratilo podporu veřejnosti.

Roste start-upová generace

Wall Street Journal poukazuje ale také na to, že Finsko se musí vyrovnat s finančními nároky, které na něj klade stárnutí obyvatelstva. V poslední dekádě rovněž klesla na polovinu produktivita práce, což vyvolává obavy, zda si Finsko dokáže udržet svůj štědrý sociální systém. Vláda se po více než roce dohodla se zaměstnavateli a odbory na zmrazení růstu platů a na vyšším počtu pracovních hodin, nedokázali se ale shodnout na tom, jak rozhýbat nepružný pracovní trh, který by produktivitu zvýšil v dlouhodobém měřítku.

Úspěch Finska ale více než na postupu vlády závisí na inovacích, myslí si Wall Street Journal. Poukazuje při té příležitosti na start-upové setkání Slush, které proběhlo minulý týden v Helsinkách. Obchodní konference, kterou řídí dobrovolníci z řad studentů ve festivalovém stylu, přitáhla 20 tisíc zaměstnavatelů, investorů a poskytovatelů služeb z celého světa.

V posledních letech tato akce přivedla do Finska investice a know-how do rostoucího technologického sektoru. Její úspěch způsobil také velkou kulturní změnu. Mladí Finové si osvojili start-upový způsob uvažování a veřejná sféra se stala laboratoří nápadů, jak mohou technologie pomoci odpovědět na sociální problémy, kterým Finsko čelí.