Polsko se otevírá pracovníkům z Východu. Má se kvůli tomu Německo bát nechtěných migrantů?

Karta Poláka držitelům umožňuje v zemi pracovat a studovat, ale také usnadňuje cestu k polskému občanství. S ním pak lze žít a pracovat v kterémkoli státu Unie - Foto: CC0 Public domain

Karta Poláka držitelům umožňuje v zemi pracovat a studovat, ale také usnadňuje cestu k polskému občanství. S ním pak lze žít a pracovat v kterémkoli státu UnieFoto: CC0 Public domain

Mnozí Ukrajinci a Bělorusové sní o lepším životě v Evropské unii. K tomu jim otevřelo cestu Polsko, které v roce 2008 zavedlo takzvanou Kartu Poláka. Pro jiné členy unie by však karta mohla znamenat zvýšený příliv nechtěných migrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Tématu se věnuje německý deník Die Welt

Jak píše, Karta Poláka by se snadno mohla stát levnou vstupenkou pro statisíce občanů z postsovětských zemí do Evropské unie. Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od držitelů schengenských víz jsou držitelé Karty Poláka zvýhodněni, pokud jde o získání povolení k dlouhodobému pobytu v Polsku ve zkráceném řízení.  

Smějí tak v zemi pracovat, studovat a s okamžitou platností žádat právě o povolení k dlouhodobému pobytu, což jim do budoucna zvyšuje šance získat polské občanství. S ním pak lze žít a pracovat v kterémkoli členském státu Unie. 

Ukrajince láká Německo 

Karta Poláka by se tak mohla stát ožehavým tématem hlavně kvůli současné uprchlické krizi, přestože Varšava chce pomocí karty migraci z východu kontrolovat. Ale například pro Německo by zvýšená migrace lidí ze států východní Evropy mohla představovat problém. O tom, kolik držitelů Karty Poláka se nakonec rozhodne odejít z Polska do Německa, německé úřady zatím jen spekulují. 

Polské ministerstvo zahraničí však otázka zvýšené migrace držitelů Karty Poláka dále na západ neznepokojuje. Na dotaz deníku Die Welt ministerstvo pouze uvedlo, že polské zákony neumožňují zkoumat motivaci žadatelů o kartu a že ani její vydání nezávisí na tom, jak držitel kartu později využije.  

Kartu Poláka může získat ten, kdo pochází ze států bývalého Sovětského svazu, domluví se na základní úrovni polsky a pokud možno je schopný dokázat, že má polské předky. Podle ministeerstva zahraničí se jedná až o milion osob - Foto: Milena Štráfeldová

Kartu Poláka může získat ten, kdo pochází ze států bývalého Sovětského svazu, domluví se na základní úrovni polsky a pokud možno je schopný dokázat, že má polské předky. Podle ministeerstva zahraničí se jedná až o milion osobFoto: Milena Štráfeldová

Německo je každopádně lákadlem především pro občany Ukrajiny, pokračuje Die Welt. Podle jedné ukrajinské studie je Německo v současnosti nejoblíbenější destinací pro Ukrajince, kteří se rozhodnou odejít z vlasti. Loni žilo v Německu více než 136 tisíc Ukrajinců, píše deník. 

Až milion Poláků 

Kartu Poláka může získat ten, kdo pochází ze států bývalého Sovětského svazu, domluví se na základní úrovni polsky a pokud možno je schopný dokázat, že má polské předky. Kolik takových osob s polskými kořeny žije, však není známo. Podle ministerstva zahraničí ve Varšavě se jedná o statisíce až milion osob. 

Pokud žadatel o kartu nemůže doložit polské předky, musí alespoň předložit osvědčení od kulturních spolků, že se zasloužil o rozvoj polské kultury. Takovým způsobem se pro získání karty může kvalifikovat de facto každý, podotýkají autoři článku a dodávají, že konečné slovo v řízení mají polské konzuláty, které patřičné dokumenty ověřují a žadatele zkouší ze znalostí polštiny a polské kultury. 

Od zavedení Karty Poláka v roce 2008 vydalo polské ministerstvo zahraničí více než 200 tisíc karet, převážně občanům Ukrajiny a Běloruska. V zákoně, který kartu zřizuje, se píše, že Polsko má vůči svým občanům v zahraničí morální závazky. V souvislosti s tím Die Welt připomíná, že po druhé světové válce spojenci na žádost tehdejšího sovětského vůdce Stalina posunuli hranice Sovětského svazu na západ, čímž se náhle miliony Poláků ocitly na sovětském území. 

Žadatelé o Kartu Poláka musí písemně potvrdit, že se cítí být spojeni s polským národem. V případě, že by držitel karty zemi a polským občanům škodil, může o kartu přijít, píše Die Welt. Jak ale dodává, za zavedením karty může být také hospodářský kalkul. Podle polského svazu zaměstnavatelů bude země do roku 2050 potřebovat až pět milionů přistěhovalců, aby udržela současný hospodářský výkon.  

Od vstupu Polska do unie v roce 2004 odešly ze země více než dva miliony lidí, přestože v Polsku je nízká nezaměstnanost a hospodářství vzkvétá. (Na snímku burza práce v Polsku) - Foto: Václav Plecháček

Od vstupu Polska do unie v roce 2004 odešly ze země více než dva miliony lidí, přestože v Polsku je nízká nezaměstnanost a hospodářství vzkvétá. (Na snímku burza práce v Polsku)Foto: Václav Plecháček

Polsku chybí pracovní síla 

Varšava vidí problém v tom, že především mladí Poláci odcházejí pracovat do jiných zemí Unie. Od vstupu Polska do unie v roce 2004 odešly ze země více než dva miliony lidí, přestože v Polsku je nízká nezaměstnanost a hospodářství vzkvétá. 

Robert Pater z Hospodářského institutu při Vysoké škole informatiky a managementu v Řešově odchod mladých lidí zdůvodňuje vyššími platy a lepšími pracovními podmínkami na Západě. Podle jeho slov v Polsku chybí hlavně kvalifikovaní pracovníci.  

„Poptávka po lidech bez vysokoškolského vzdělání je v současnosti enormně vysoká,“ říká Pater.  

Podle něho Polsku chybí také zaměstnanci pro jednoduché manuální činnosti, kvalifikovaní pracovníci si v současnosti přijdou na více peněz než vysokoškolsky vzdělaní lidé. 

„Tuto mezeru na pracovním trhu mohou zacelit právě Ukrajinci,“ pokračuje Pater. Deník Die Welt dále píše, že loni přišlo do Polska za prací více než milion tři sta tisíc Ukrajinců. Uplatnili se převážně v zemědělství a stavebnictví. Současné unijní zákony jim však umožňují v zemi pracovat maximálně půl roku. 

Náš příspěvek v migrační krizi 

Nic na tom nezměnilo ani zjednodušení vízové povinnosti pro Ukrajince, které unie zavedla od poloviny července. Polská premiérka Beata Szydłová v souvislosti s migrační krizí už loni upozornila, že Varšava za uplynulý rok přijala milion osob z Ukrajiny, kterým nikdo jiný nechtěl pomoci. „Nicméně po vypršení platnosti pracovních smluv ti lidé museli Polsko opustit,“ řekla Szydłová. 

Polská vláda se proto rozhodla Kartu Poláka vylepšit. Ze současných dvou set tisíc držitelů zatím požádalo o trvalý pobyt v Polsku jen asi pět tisíc osob. Varšava chce proto zájemce o kartu více motivovat. Nabízí jim podporu během hledání ubytování, vzdělávací kurzy a finanční příspěvek. A to až do doby, než se usadí. 

Celý proces připomíná přijímání takzvaných německých vystěhovalců ze Sovětského svazu po pádu Berlínské zdi. Tehdy Německo přijalo ročně více než 100 tisíc imigrantů, jimž udělilo státní občanství - Foto:  Bundesarchiv, B 145 Bild-F079037-0017,  CC-BY-SA 3.0

Celý proces připomíná přijímání takzvaných německých vystěhovalců ze Sovětského svazu po pádu Berlínské zdi. Tehdy Německo přijalo ročně více než 100 tisíc imigrantů, jimž udělilo státní občanstvíFoto:  Bundesarchiv, B 145 Bild-F079037-0017, CC-BY-SA 3.0

Celý proces připomíná přijímání takzvaných německých vystěhovalců ze Sovětského svazu po pádu Berlínské zdi. Tehdy Německo přijalo ročně více než 100 tisíc imigrantů, jimž udělilo státní občanství, připomínají autoři článku v deníku Die Welt. Podobná imigrační vlna do Polska je ale zatím nepravděpodobná. Zájem o Kartu Poláka je sice veliký, ale výdejní proces trvá stále příliš dlouho. 

Některé konzuláty dokonce žádosti nestíhají zpracovávat. Například polský konzulát v Minsku má otevřeno pouze několik dnů v měsíci.  

Karta Poláka státům vadí 

Ulehčení konzulátům by však mohlo přinést to, že žádosti o karty budou zpracovávat také jednotlivá polská vojvodství. Pomůže to i samotným žadatelům, kteří jsou často vystaveni tlaku vlád ve svých domovských zemích. 

Jak Die Welt dále píše, v zemích bývalého Sovětského svazu čelí Karta Poláka kritice, a to především kvůli tomu, že žadatel se musí přihlásit k polskému národu. Například litevští konzervativci se už několikrát obrátili na tamní ústavní soud, aby zákonnost karty ověřil. Běloruské vládě blízký deník Sovetskaja Belorussija psal v souvislosti s kartou Poláka o začátku připojení Běloruska k Polsku. 

Také běloruský prezident Alexandr Lukašenko se vůči kartě vyjádřil velmi kriticky, za což se později omluvil. Nicméně v roce 2011 ustanovil několik druhů oblastí, jejichž zaměstnanci o Kartu Poláka žádat nesmějí. Patří mezi ně armáda, státní správa, záchranný sbor a vláda. „A více Minsk proti kartě dělat nemůže. Z právního hlediska to není možné,“ říká běloruský politolog Igar Gubarevič a dodává, že masový odchod lidí z Běloruska by tamní hospodářství výrazně poškodil. 

Gubarevič poznamenal, že kolem Karty Poláka vzniklo v Bělorusku celé obchodní odvětví. „Jednotlivci lidem nabízejí pomoc při pátrání po polských kořenech, vyučují polštinu a dokonce nabízejí možnost vyzkoušet si pohovor s konzulem na nečisto,“ říká běloruský politolog Gubarevič. Tolik německý deník Die Welt. 

Autor:  Jakub Rerich
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace