Populistům se daří nejlépe od druhé světové války, pilíře jim staví nespokojenost voličů

Populisté sice kladou správné otázky, ale dávají na ně špatné odpovědi. Cestou k jejich porážce liberálními stranami není populisty ignorovat, démonizovat nebo přejímat jejich agendu. Spíš je důležité se zabývat všemi otázkami, které si populisté kladou. - Foto:  Oxfordian Kissuth,  CC BY-SA 3.0

Populisté sice kladou správné otázky, ale dávají na ně špatné odpovědi. Cestou k jejich porážce liberálními stranami není populisty ignorovat, démonizovat nebo přejímat jejich agendu. Spíš je důležité se zabývat všemi otázkami, které si populisté kladou.Foto:  Oxfordian Kissuth, CC BY-SA 3.0

Světové deníky hodnotí vliv výsledků německých parlamentních voleb na stranickou politiku jinde v Evropě. Britský deník Guardian píše, že třetí místo pro pravicově populistickou Alternativu pro Německo AfD ukazuje, že populismus v Evropě zůstává, ale může být poražen. Experti nejdřív předpovídali, že kvůli brexitu a nástupu Donalda Trumpa k moci přvládne v Evropě vlna antipolitiky plné populismu, vyvolávání strachu a zatrpklosti, píše list. Tito analytici předpokládali, že vlády v Nizozemsku, Německu a ve Francii se dostanou pod vliv euroskeptických stran Cheerta Wilderse, Marine le Penové a Frauke Petryové. Poté také zaznívaly názory, že letošní těžká porážka Wildersových Svobodných a francouzské Národní fronty, která je teď v těžké krizi, znamená, že v západní Evropě je populismus mrtvý.

Necelých třináct procent hlasů a třetí místo pro krajně pravicovou Alternativu pro Německo ukazuje, že v obou soudech se komentátoři mýlili, píše Guardian. A podotýká, že dokonce ani Německo se svou historickou zátěží z 20. století není vůči populismu imunní. List připomíná, že Němci teď hlasovali jen dva roky od chvíle, kdy kancléřka Angela Merkelová otevřela hranice pro více než milion uprchlíků, což prý bylo sice humánní, ale zároveň politicky riskantní rozhodnutí. 

Voliči AfD z velké míry utekli všem zavedený stranám, nebo vzešly z nevoličů, asi třetina z těch, kteří teď odevzdali hlasovací lístek Alternativě pro Německo, nešla k urnám při minulých volbách do Bundestagu v roce 2013. Plných 90 % ze všech současných voličů AfD hlásí, že si přejí silnější ostrahu hranic a že migrační politika kancléřky Merkelové nebere v potaz obavy veřejnosti. 

Polsko a Maďarsko jako příklad 

Guardian se domnívá, že evropským populistickým stranám, které se vezou na strachu nespokojených voličů, se v současnosti v Evropě vede zřejmě nejlépe od druhé světové války. Jak to dopadá, když se dostanou populisté k moci, prý ukazuje ústup vlád v Polsku a Maďarsku od liberálního kurzu. Podle britského listu jsme v těchto zemích svědky útoků na nezávislost médií a soudnictví a postupného oslabování nebo dokonce ztráty pojistek demokracie. 


Ve vládě v norském Oslu je pro změnu jedním z koaličních partnerů protiimigrační Pokroková strana, která v tamních volbách získala 16 % hlasů. Kromě Maďarska jsou populisté součástí vládních koalic také ve Finsku a na Slovensku. Rakušané budou rozhodovat o složení nového parlamentu 15. října a tamní strana Svobodných má v průzkumech okolo 24 %. To jí může dostat do vlády vedené středopravicovými lidovci, které jejich 31letý předseda Sebastian Kurz vede do voleb pod pozměněným a „svěžím“ názvem Nová Lidová strana, upozorňují britské noviny. 

Obava ze štěpení strany 

I když ale populistické strany sahají v průzkumech až ke 20 procentům, jak se to stalo v Nizozemsku, Francii a Německu, můžou být poraženy, domnívá se komentátor Guardianu. U všech ze zmíněných formací z toho bylo nakonec jen okolo třinácti procent, podpora založená na opoziční rétorice má tedy svůj voličský strop. Nizozemský politolog Cas Mudde poukazuje na to, že populistické strany sice mají šanci získat značný vliv na úkor tradičních partají, ale zároveň mají tendenci se štěpit.  

Expert říká, že populisté sice kladou správné otázky, ale dávají na ně špatné odpovědi. Cestou k jejich porážce liberálními stranami podle něj není populisty ignorovat, démonizovat nebo přejímat jejich agendu. Spíš je důležité se zabývat všemi otázkami, které si populisté kladou, v politické debatě je ale nutné argumentovat pozitivně, jasně a přesvědčivě, míní Guardian. 

Autor:  Martina Mašková  (mam)
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace