Portoriko opět hlasuje o tom, zda být, či nebýt 51. státem USA

Guvernér ostrova, osmatřicetiletý Ricardo Rosselló, se ujal v úřadu v lednu právě díky kampani, v níž sliboval připojení k USA. Úkol to ale nebude lehký. Zdá se, že Portoričanům stačí, když trajekty denně přivážejí do metropole San Juanu tisíce amerických turistů, na nichž lze slušně vydělat.

Timesy připomínají, že Portoriko je nezačleněným územím USA. Znamená to, že jeho občané jsou sice zároveň občany USA, nemají však právo volit ani do jedné z komor federálního parlamentu a ani volit prezidenta Spojených států. Američané na Portoričany tradičně hledí jako na občany nižší kategorie. Ti už několikrát status 51. státu odmítli, mimo jiné proto, že nechtěli platit daně.

Půl milionu prázdných hlasovacích lístků

V roce 1966 se pro začlenění do USA vyslovilo 39 procent voličů, v roce 1993 to bylo 46,3 procenta a v roce 1998 bylo pro 46,5 procenta voličů, tedy méně než proti. Naopak 6. listopadu 2012 se konalo na ostrově nezávazné referendum, které těsnou většinou připojení k USA podpořilo. Protože se ale vyskytlo téměř půl milionu prázdných hlasovacích lístků, Kongres na výsledky referenda nereflektoval. Teď Portoričané pokus opakují, ale není pravděpodobné, že by je i s jejich státním dluhem ve výši 123 miliard dolarů Donald Trump vítal kdovíjak srdečně.

Státní tajemník po veřejné záležitosti Ramon Rosário tvrdí, že kampaň za změnu státnosti bude dlouhá a těžká. „Lidé si také nemysleli, že americký Kongres povolí černošským dětem chodit do škol s bělochy, a nakonec se to stalo,“ říká. Stejně tak uspěly ženy s volebním právem. „Takže budeme bojovat i my a nakonec se nám to podaří,“ říká. „Musíme na to ale pořád tlačit,“ dodává s tím, že na Havaji měli 11 podobných voleb, než se v roce 1959 stali americkým státem. „Oba moji dědečci válčili v druhé světové za Spojené státy, ale ani jeden nemohl volit prezidenta, který ho do té války poslal. Je bláznivé, že tenhle systém přetrvává i ve 21. století,“ říká Rosário.

Referendum je opět nezávazné

Portoriko se stalo americkým územím během španělsko-americké války v roce 1898. Spolu s Kubou, Filipínami a Guamem se tehdy stalo kolonií USA. Právo volit si svého guvernéra si však vydobylo až o půl století později. Technicky vzato dnes nejde ani o kolonii, ani o nezávislý stát. Z průzkumů vyplývá, že tuto neděli se opět malou většinou země rozhodne připojit k USA. Referendum je ale opět nezávazné.

O případné státnosti by musel rozhodnout americký Kongres, ten to ale neudělá, a nejen kvůli astronomickým dluhům zemičky. Portorická univerzita v San Juanu nedávno zažila velké nepokoje. Studenti se zabarikádovali v kampusu a protestovali proti kapitalismu a korupci. Ve skutečnosti odmítají snížení rozpočtu univerzity na polovinu. Správa ostrova se drakonickými reformami snaží alespoň trochu snížit neúnosný dluh.

Socha svobody je symbolem New Yorku|foto: pixabay.com

Půl milionu imigrantů do USA

Stále více Portoričanů se proto stěhuje do New Yorku a na Floridu. Za poslední dekádu z ostrova emigrovalo půl milionu obyvatel, většinou mladých a vzdělaných. V USA jich dnes žije pět milionů, doma tři a půl milionu.

„Většinu přátel a příbuzných mám v Americe,“ řekl Timesům pětadvacetiletý student techniky Christopher Hernandez. „Chci pracovat tady, ale pokud nic neseženu do půl roku, odjedu také na Floridu,“ slibuje. Mladík si myslí, že plnohodnotná státnost by Portoriku zajistila podporu americké federální vlády. Ta by postavila na nohy hroutící se zdravotnictví a školství. „Žijeme, jak se dá. Měli bychom být americkým státem, ale nijak zvlášť brzy to nečekám,“ dodává.

Se snahami připojit se naplno k USA podle Timesů kontrastuje fakt, že Portoriko má poměrně silné vědomí vlastní identity a historie. Početná skupina obyvatel si myslí, že by Portoriko místo nadbíhání USA mělo vyhlásit nezávislost. „Od Ameriky se v mnohém lišíme,“ říká Fernando Martin , bývalý šéf portorické Strany za nezávislost. „Stačí projít se po ulicích a pochopíte, že jsme latinskoamerickou zemí,“ říká Martin v rozhovoru pro britské Timesy.