Používání plastových láhví je pro Zemi stejně nebezpečné jako klimatické změny
Každou minutu si lidé na celém světě koupí jeden milion plastových láhví a toto číslo stoupne do roku 2021 o dalších 20%, píše evropský server Euractiv. Podle aktivistů tak vznikne ekologická krize stejně vážná jako klimatické změny. Podle nejnovějších odhadů se koncem této dekády prodá přes půl bilionu láhví ročně. Každou minutu si jich lidé koupí na 20 000, protože mají neukojitelnou touhu po balené vodě a ta se šíří ze Západu i do Číny a asijského Tichomoří. Loni se jí na světě prodalo 480 miliard láhví, zatímco před deseti lety „jen“ 300 miliard. A podle agentury Euromonitor International jich do roku 2021 může být až 583 miliard ročně.
Většina plastových nádob na nealkoholické nápoje a pitnou vodu se vyrábí z polyetylentereftalátu, zkráceně PET, který je vysoce recyklovatelný. Jak ale jejich užití celosvětově roste, snaha o jejich shromažďování a recyklování začíná selhávat. V roce 2016 bylo k recyklaci sebráno jen necelých 50 % zakoupených lahví a z pouhých 7 % z nich byly vyrobeny láhve nové. Většina ostatních končí na skládkách nebo v oceánech, píše server.
Ročně přibude až třináct milionu tun plastů v moři
Podle expertů pronikne každý rok do moře pět až třináct milionů tun plastů, které skončí v zažívacím traktu mořských ptáků, ryb a dalších organismů. Do roku 2050 tak bude v oceánech víc tun plastů než ryb, varuje Nadace Ellen MacArthurové.
Odborníci zdůrazňují, že plasty už dnes pronikají do lidského potravního řetězce. Vědci z univerzity v belgickém Gentu vypočítali, že lidé, kteří jedí plody moře, stráví ročně až 11 000 drobných částí plastu. A podle studie britské univerzity v Plymouthu byl plast zjištěn v celé třetině ryb ulovených ve Spojeném království.
Recyklační dokonalost
Známá jachtařka Ellen MacArthurová propaguje recyklační ekonomiku, která by plastové láhve stoprocentně využívala a žádná se nepoužila jen jednou. A britský pilot a ekolog Jeremy Rowsell nedávno přeletěl Austrálii v lehkém letounu na konvenční pohon smíchaný s palivem z plastického odpadu. Vědci v červnu objevili skoro 18 tun plastů i na jednom z nejodlehlejších ostrovů planety, neobydleném korálovém atolu v Jižním Pacifiku.
Jiná studie zase zjistila, že silně znečištěné plasty jsou i vzdálené pláže v Arktidě, přestože tam žije minimum obyvatel. A minulý týden badatelé varovali Brity, že plast zavaluje i nejkrásnější pláže a ohrožuje přírodu v Británii.
Většina celosvětově používaných plastových lahví je na pitnou vodu. Za dramatickým růstem jejich spotřeby stojí hlavně Čína, která představuje skoro čtvrtinu celosvětové poptávky. V roce 2015 si jich Číňané koupili přes 68 milionů a loni už skoro 74 milionů.
Neochota velkých světových firem
Nejvíc plastových lahví vyrábějí největší světové firmy jako například Coca-Cola. Ta jich však podle organizace Greenpeace produkuje více než 100 milionů jen na jediné použití. A šest největších výrobců recykluje PET láhve pouze z necelých sedmi procent. Přitom by všechny mohly být stoprocentně recyklovatelné, kdyby se vyráběly z materiálu známého jako RPET.
Aktivisté na výrobce tlačí, aby k jejich produkci přistoupili. Ti ale váhají z „kosmetických důvodů“, protože RPET láhve nejsou lesklé, průhledné a blýskavé. Některé svou neochotu také zdůvodňují nedostatečnou recyklační ekonomikou, píše Euractiv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
