Prezident Putin se pyšní druhým vnukem, Rusko ale vymírá
Ruský prezident Vladimir Putin při nedávné tradiční debatě s občany přislíbil další „soubor opatření“ na podporu porodnosti. A při této příležitosti poodkryl roušku tajemství, halící jeho vlastní rodinu. „Nedávno se mi narodil druhý vnuk,“ řekl Putin, skoupý na jakékoli detaily ze svého soukromého života, během přímého televizního a rozhlasového přenosu.
Prezident zdůraznil, že státní intervence k podpoře porodnosti jsou nadále nutné, hlavně vzhledem k demografickému poklesu po rozpadu Sovětského svazu, který Putin přirovnal k válečným ztrátám. Až o třetinu také podle něho poklesl počet mladých žen, které by chtěly či mohly přivést na svět potomka.
„Musíme s tím bezpodmínečně něco udělat, abychom nespadli do propasti. Jednou z věcí je státní příspěvek, takzvaný mateřský kapitál, který dostalo už sedm milionů matek, další benefity jim poskytneme při narození třetího potomka,“ řekl Putin a dodal: „Naše opatření, byť velmi nákladná, mají výsledky. Musíme ale zavést celý soubor účinných kroků,“ ujistil spoluobčany ruský prezident. Je ovšem otázkou, zda to bude stačit.
Kreml není připraven
Matička Rus vymírá a Kreml není na tento vývoj vůbec připraven, podotýká Ilan Berman, místopředseda Americké rady pro americkou zahraniční politiku a expert na bezpečnostní problémy Blízkého východu, Střední Asie a Ruské federace. V komentáři pro server Moscow Times poukazuje na poslední dostupná demografická čísla. A ta se jeví velmi pochmurně.
Podle květnových údajů, které zveřejnila ruská státní statistická agentura Rosstat, se v zemi během prvních čtyř měsíců letošního roku narodilo o 70 tisíc dětí méně než loni za totéž období, uvádí Berman s tím, že tyto údaje ostře kontrastují se sebevědomými prohlášeními Kremlu.
Ten tvrdí, že energické vedení a promyšlené investice umožnily Rusku předchozí demografický propad rázně zvrátit. „Jsou to jen prázdné proklamace. Jak uvádějí relevantní a veřejně dostupné analýzy, vymírání obyvatelstva se zrychluje a nepříznivé demografické trendy nadále pokračují v neztenčené míře,“ čteme na serveru Moscow Times.
Putin pokles obyvatel předvídal
Tento vývoj přitom není žádnou novinkou. Úbytek obyvatelstva je dlouhodobý problém, se kterým se potýkali už sovětští vůdci. Důvodem jsou faktory, jako například vysoká úmrtnost, umělé potraty a krátká délka dožití. Neblahý vývoj pronásleduje i Putinovu éru. Koneckonců, Putin sám už v roce 2012 předvídal, že populace země, která má dnes zhruba 142 milionů obyvatel, poklesne do roku 2050 na pouhých 107 milionů. Pro ilustraci – jen letos se stav obyvatelstva ztenčí o dalších 300 tisíc lidí.
Dlužno uvést, že během posledních let se vláda pokoušela pokles zvrátit. Nejvýraznějším počinem byl už zmíněný „mateřský kapitál", státní příspěvek ve výši více než 450 tisíc rublů, v přepočtu asi 180 tisíc korun. Je pro ženy, které porodí dvě a více dětí. Kampaň zahájil v roce 2006 Vladimir Putin. "Dopad byl zanedbatelný," konstatuje Berman.
Ve skutečnosti se zdá, že se Rusko vydává opačným směrem. Kreml, tváří v tvář dopadům západních sankcí, přišel například s „optimalizací“ sociálních služeb a zdravotní péče. Krácení těchto výdajů ovšem zlikvidovalo skromný pokrok v této oblasti, který mohl mít příznivý vliv hlavně na zdravotní stav populace.
Moskva musí řešit zdraví populace
„Tento vývoj by měl přimět vedení země k velmi vážnému zamyšlení,“ soudí Berman a dodává: „Moskva musí akutně řešit národnostní identitu země, zdraví její populace a její místo ve světě.“ Navzdory chmurným prognózám však není tento scénář příliš pravděpodobný. Putin a jeho vláda totiž dlouhodobě preferují velmocenské ambice.
Jejich prioritou je posilování role Ruska coby silného světového hráče. To vede ke stálému zvyšování investic do armády a k nákladným dobrodružstvím, jako jsou anexe Krymu a intervence na Ukrajině a v Sýrii.
Schází podpora sociálních a zdravotních programů
Podle dostupných zahraničních zdrojů vzrostly ruské vojenské výdaje od doby, kdy se v roce 2000 stal Putin hlavou státu, dvacetinásobně. Náklady na obranu a bezpečnost dnes tvoří 34 % ruského státního rozpočtu. Investice do sociálních a zdravotních programů a rozvoj infrastruktury ve světle tohoto vývoje scházejí na úbytě.
Letos Rusko podle předběžných údajů utratí zhruba 11 % svého celkového rozpočtu za zdravotní péči a jen o půl procenta více za vzdělání, píše Berman. A srovnává situaci se Spojenými státy. Ty vynakládají na vojenské výdaje zhruba 19 %, stejně jako na zdravotní péči. Do vzdělání pak investují kolem 17 % federálního rozpočtu.
„Tato diskrepance může mít pro Ruskou federaci tragické důsledky. Nadále prohloubí nepříznivé demografické trendy, které ruskou společnost devastovaly dlouhá desetiletí a které ji dovedly na samu mez životaschopnosti,“ varuje Ilan Berman v analýze pro server Moscow Times.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
