Proč je čím dál víc lidí „imunních vůči vědě“?

I v 21. století jsou lidé "imunní k vědě" - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

I v 21. století jsou lidé "imunní k vědě"Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

„Imunní vůči vědě“. Tak německý časopis pro politickou kulturu Cicero označuje lidi, kterých se zdá být právě dnes, v 21. století, čím dál víc a kteří se vyznačují sveřepou vírou ve věci nadpřirozené, esoterické, rozumem nevysvětlitelné.

„Jsou to například zastánci nejrůznějších spikleneckých teorií. Za vším, co podle jejich názoru vyžaduje vysvětlení, vidí temné síly: Mosad, CIA, banky, zbrojařskou lobby, farmaceutický průmysl. Nejlépe všechny vyjmenované najednou,“ konstatuje magazín. 

Ještě rozšířenější než víra v nekalé praktiky temných sil jsou podle Cicera pseudovědecké světonázory. Třeba přesvědčení, že dění na naší planetě ovlivňují mimozemšťané, že zážitky z klinické smrti potvrzují pokračování života i po smrti, že funguje telepatie. 

Také přírodní léčitelství, homeopatie a alternativní medicína se těší čím dál větší oblibě. 

Lidé jsou přesvědčeni o léčivé síle magnetů a léčivých kamenů, mají strach z elektrosmogu a zemského záření. Navenek seriózní koncerny pro své zaměstnance zařizují kanceláře podle zásad Feng Shui, aby tak těmito prostorami lépe proudila energie, vypočítává Cicero. 

Čtěte také: Podpisy slavných už netáhnou, ať žije selfie!

„A to všechno se odehrává v 21. století, 250 let po začátku osvícenství. Pozoruhodné přitom je, že těmto nesmyslům věří většinou příslušníci vzdělaných vrstev společnosti,“ konstatuje německý časopis a vypočítává: 

I v 21. století tu učitelka rozhoupe kyvadlo, tu manažer běží vyhledat svého guru, jindy počítačový odborník otevírá knihy o morfologických polích, nebo inženýr bojuje s rakovinou pomocí terapie jmelím - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

I v 21. století tu učitelka rozhoupe kyvadlo, tu manažer běží vyhledat svého guru, jindy počítačový odborník otevírá knihy o morfologických polích, nebo inženýr bojuje s rakovinou pomocí terapie jmelímFoto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

„Tu učitelka rozhoupe kyvadlo, tu manažer běží vyhledat svého guru, jindy počítačový odborník otevírá knihy o morfologických polích, nebo inženýr bojuje s rakovinou pomocí terapie jmelím.“ 

„Kde se berou tyto nesmysly? Jak je možné, že vzdělaní lidé berou tento humbuk vážně? A kde má kořeny tak rozšířená skepse, ba dokonce animozita vůči vědě?“ ptá se magazín Cicero. 

Odpověď je podle něj nasnadě: Touha po něčem vřelém, přívětivém, uklidňujícím. Realita, tak, jak ji popisuje věda, je totiž chladná a bez duše. Oč vřelejší je potom oduševnělý svět esoteriky, se svými energiemi, prouděním a bylinami! 

Je také možné, že samotná věda získala špatnou pověst. Řada studentů především společenskovědních oborů opouští univerzity s předsvědčením, že všechny diskurzy jsou koneckonců relativní a že nároky na „vědeckou pravdu“ jsou jen projevem egocentrické snahy získat moc. 

Čtěte také: Čtrnáct teorií o zmizení malajsijského letadla

Náš profesní svět se navíc čím dál víc diferencuje, každá pracovní oblast potřebuje své experty. A právě pocit řady lidí, že jsou na svém poli experty a že jejich práci nikdo jiný nemůže rozumět, v nich vyvolává skepsi vůči autoritám z jiných vědních oborů. Především potom vůči lékařům a odborníkům z oblasti přírodních věd. 

Odpůrce očkování navíc nepřesvědčí ani vědecké argumenty. O nic takového jim totiž ani nejde. Je zajímá obrana jejich světonázoru - Foto: Fotobanka RGBStock

Odpůrce očkování navíc nepřesvědčí ani vědecké argumenty. O nic takového jim totiž ani nejde. Je zajímá obrana jejich světonázoruFoto: Fotobanka RGBStock

Ale hlavním motivem moderních pověr je podle magazínu Cicero něco jiného. Je to něco, co se projevuje především v hluboce zakořeněné skepsi mnoha Němců vůči očkování – jak ukazuje už více než 600 případů onemocnění spalniček, které jsou za tuto zimu hlášeny z Berlína. 

Odpůrci očkování argumentují často tím, že na vakcinaci jen vydělávají farmaceutické firmy a že pro přirozený vývoj dítěte je důležité prodělat určité nemoci. Nejedná se tedy o žádnou vědeckou argumentaci, ale o určitý životní pocit, jakési náhradní náboženství. 

Ale ani zdánlivě vědecké argumenty proti očkování – tedy že vakcíny vyvolávají autismus a roztroušenou sklerózu – nemají podle německého časopisu pevný fundament. 

Odpůrce očkování navíc nepřesvědčí ani vědecké argumenty. O nic takového jim totiž ani nejde. Je zajímá obrana jejich světonázoru. 

 

Izraelské volby nabídly souboj dvou rivalů. Společná měna prý nepřinesla Evropě nic dobrého. Západ by měl připravit strategii exitu pro bojovníky tzv. Islámského státu. Proč se v 21.století vzdělaní lidé uchylují k ezoterice? Vybrala Šárka Daňková.

Vložit na svůj web  | Stáhnout

„A tento světonázor je zcela imunní vůči každé vědecké námitce. Jedná se totiž o víru, o náboženství. Protože náboženství nepotřebuje žádné důkazy.“ Tolik německý magazín Cicero. 

Zpracováno ze zahraničního tisku. 

Proč se v 21. století vzdělaní lidé uchylují k ezoterice? Poslechněte si audiozáznam od 14:20 minuty. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace