Proč se Švýcaři nechávají sledovat a odposlouchávat
Švýcarské referendum v neděli schválilo zvýšené zásahy do soukromí obyvatel země, třebaže to podle oponentů může ohrozit budoucí švýcarskou neutralitu. Všeobecná hlasování jsou v alpské republice nedílnou součástí demokratické praxe, a jedno z letošních referend právě posvětilo zákon, který bezpečnostním službám rozšiřuje pravomoci pro sledování Švýcarů.
Příslušný zákon schválil parlament už v roce 2015. Opoziční socialisté a Strana zelených ale poté sehnali 50 tisíc podpisů potřebných k tomu, aby se o legislativě ještě hlasovalo v referendu.
Jak podotýká zpravodajský portál německého veřejnoprávního rozhlasu Deutsche Welle, více než 65 procent hlasujících teď vládu podpořilo. Odsouhlasili, že při pátrání po hackerech, zahraničních špionech a teroristech budou moci agenti Federální zpravodajské služby odposlouchávat telefonické hovory, pročítat elektronickou poštu a sledovat internetové aktivity obyvatel.
A nejen to. Pokud získají policisté povolení Federálního soudu a příslušné komise, budou moci při zpravodajském rozpracování podezřelých používat i skryté kamery a audio nahrávání, uvádí portál Deutsche Welle.
Vláda tvrdí, že vzhledem k charakteru dnešní trestné činnosti a teroristických útoků je podobný postup nezbytný. Navíc ostatní země už ho používají a je třeba s nimi držet krok.
Ohrozí sledování neutralitu země?
Ministr obrany Guy Parmelin například prohlásil, že s novou legislativou vystoupilo Švýcarsko z přízemí do prvního patra mezinárodních standardů, a přitom mu podle něj nebude hrozit žádný radikální dohled nad občany ve stylu Spojených států nebo dalších velmocí.
Také místopředseda Křesťanských demokratů Jannick Buttet pro magazín Fortune uvádí, že nikdo neplánuje žádné všeobecné sledování všech obyvatel. Nová legislativa prý jen umožní zpravodajským službám řádně vykonávat jejich práci.
Oponenti ovšem tvrdí, že mnohem spíš než k odhalení teroristů povede novinka k ohrožení švýcarské neutrality. Právní expertka Strany zelených Lisa Mazzoneová například uvedla, že vláda jen využívá a podněcuje atmosféru strachu.
Vláda v Bernu však trvá na tom, že zmíněná sledování budou uplatňována jen v nejnutnějších případech a pro ilustraci odhaduje, že se jich vyskytne tak tucet ročně. Portál Deutsche Welle vysvětluje, že pro švýcarské voliče je monitorování citlivé téma, protože si ještě dobře pamatují skandál z roku 1989, kdy vyšlo najevo, že tajné služby si vedly záznamy na 900 tisíc lidí bez jejich vědomí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
