Průlom v jednání o řeckém dluhu: Atény a věřitelé se blíží k dohodě

Píše to agentura Reuters.

Tsipras očekává, že dohoda bude uzavřena v březnu. Atény by pak měly dostat půjčku ve výši 86 miliard eur. Revize řeckého pokroku v plnění podmínek zahraniční pomoci se vlekla několik měsíců kvůli neshodám Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Podle Tsiprase by měla skončit do 20. března.

Dohoda se opravdu blíží, potvrzuje americký analytický server Stratfor. K posunu došlo po schůzce ředitelky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle Lagardeové se Atény musí soustředit na daňovou a penzijní reformu. Nejdůležitější je však její prohlášení, že Řecko nepotřebuje odpis dluhů, ale jejich restrukturalizaci. Lagardeová o ní chce jednat v polovině příštího roku, až bude program končit.

Tento postoj Mezinárodního měnového fondu není nový. V minulosti už například navrhl, aby se na splácení řeckého dluhu uvalilo moratorium až do roku 2040, aby se datum jeho splatnosti odložilo až do osmdesátých let a aby splátky měly fixní úrok.

Volby nutí Merkelovou ke kompromisu

Fond se však dosud odmítal zapojit do třetího záchranného programu, dokud Atény nepředloží program reforem. Ochota Lagardeové odložit debatu na příští rok ale naznačuje, že její instituce se na půjčce podílet bude i bez konkrétního řeckého plánu. I tak ale bude zřejmě trvat na strukturálních reformách.

Řecku tento časový rozvrh vyhovuje. Německá vláda slíbila svému parlamentu, že Mezinárodní měnový fond se do řeckého programu zapojí. V Německu se budou v září konat parlamentní volby a Berlín do té doby nechce dělat žádné větší dluhové ústupky.

Logo|foto:Český rozhlas

Podle nedávného průzkumu deníku Bild si dluhové úlevy Řecku nepřeje polovina Němců, z jejichž kapes pochází největší část finanční výpomoci Aténám.

Angela Merkelová se však chce zároveň vyhnout vyhrocení řecké krize během předvolební kampaně, což naznačuje, že na prozatímní dohodě má zájem i Berlín.

Nejnovější vývoj znamená průlom v jednání Řecka s věřiteli, ale existuje i řada překážek. Atény musí zavést kontroverzní reformy daňového a penzijního systému a pracovních zákonů už v nadcházejících týdnech a věřitelé zase musí rozhodnout, kdy a jak Řecko dostane peníze z nové půjčky.

Další splátku ve výši sedmi miliard eur musí uhradit v červenci. Změna tónu posledních jednání teď vrátila další půjčku do hry. Bez politicky obtížných reforem, které musí Atény přijmout, však bude vždycky existovat prostor k neshodám a nejistotě, píše server Stratfor.

Věřitelé krizi neřeší

Hlavní příčinou řecké krize jsou věřitelé, soudí americký ekonom Jeffrey Sachs, ředitel Střediska udržitelného rozvoje na Kolumbijské univerzitě, jehož názor přináší řecký deník Kathimerini. Řecká hospodářská krize je mimořádně hluboká – hlubší, než byla velká hospodářská krize na přelomu dvacátých a třicátých let.

Důvodem je neochota věřitelů ji řešit. Řecká vláda je insolventní, ale věřitelé přihlížejí jen k vlastním krátkodobým politickým cílům, jako jsou volby, místo aby se skutečně snažili problém odstranit. A Tsiprasova vláda hraje jejich hru s nimi, aby se vyhnula jejich hněvu. Výsledkem je, že krize se neřeší, píše řecký deník a dodává:

I nedávná zpráva Mezinárodního měnového fondu přiznává, že „Řecko se nemůže z dluhových problémů vymanit ani s ambiciózní politikou a že potřebuje výrazné oddlužení, aby obnovilo udržitelnost dluhu“. Údaje zprávy jsou hrozivé – vnější zadluženost Řecka stoupla ze 188 % v roce 2011 na loňských skoro 246 %.

Logo|foto:Český rozhlas

Převis dluhu doprovází skoro nepřetržitá bankovní krize a omezování úvěrů a v červenci 2015 se připojila i krize finanční likvidity. Nutnost oddlužení připouštějí skoro všichni, ale dodnes k němu nedošlo. Řada evropských zemí nejspíš doufá, že Atény nakonec vystoupí z eurozóny.

Záhadou je i přístup Tsiprasovy vlády. Jakmile v červenci 2015 vyhrála referendum, v němž Řekové podpořili její odmítavý postoj k mezinárodnímu požadavku úsporných opatření, kapitulovala před věřiteli, jako by se všelidové hlasování nekonalo.

A přestože Mezinárodní měnový fond poukazuje na neudržitelnost řeckých dluhů, je to právě on, kdo Atény kritizuje a odvádí pozornost od neústupnosti věřitelů. Přitom politická a morální odpovědnost za současné stadium krize spočívá především na nich, a nikoli na insolventním dlužníkovi. Nastal čas, aby Řecko přestalo trpět, zdůrazňuje americký ekonom Jeffrey Sachs v řeckém deníku Kathimerini.