Putinova alija. Ruští Židé se po tisících stěhují do Izraele

V sobotu pozdě večer stojí na rohu ulice Dizengoffa a Bar Giyora v Tel Avivu velký dav lidí. Skoro všichni mluví rusky.

Módně oblečení lidé přišli na otevření Table Talk Café. Je to podnik Dmitrije Borisova, slavného moskevského restauratéra, který už za hranicemi Ruska otevřel několik poboček. Najdete je i v Londýně a New Yorku, na místech, kde v posledním desetiletí vznikly velké komunity bohatých Rusů. Teď je na řadě Tel Aviv.

„Je tam hodně lidí, kteří jsou ochotní platit,“ říká Borisov, když vysvětluje zájem o nový podnik v Tel Avivu. „Byl bych radši, kdyby zůstali v Moskvě, protože to jsou fajn lidi a město bez nich bude šedivější. Ale co už.“

Ruské centrum v knihkupectví

Od druhé poloviny roku 2014 se alija, tedy imigrace Židů do Izraele, z Ruska prudce zvýšila. Současná vlna odchodu ruských Židů souvisí s anexí Krymu, tlakem ruských úřadů na opoziční strany a finanční krizí, doprovázenou pádem rublu.

Od loňského roku převyšuje počet Židů, kteří do Izraele přicházejí z Ruska, dokonce i počet příchozích z Francie a Ukrajiny. Podle statistiky Židovské agentury pro Izrael z Ruska loni přišlo 6 600 Židů, letos za první pololetí 3 314. Více než 30 % z nich je z Moskvy.

„Nové je to, že v této vlně je hodně lidí z Moskvy a Petrohradu. To se od devadesátých let nestalo,“ řekl Times of Israel Zeev Khanin, vedoucí vědecký pracovník ministerstva absorpce imigrantů.

Izrael, Jeruzalém. Židé se modlí u zdi nářků|foto: Štěpán Macháček

„Zdá se mi, jako bych každého, kdo během posledního roku nebo dvou přijel z Moskvy, znal. Když ne osobně, tak prostřednictvím přátel nebo přátel přátel,“ říká Miša Tripolskij, který do Izraele přišel před půl rokem.

V Moskvě si vydělával pořádáním eventů, teď pracuje jako číšník v baru na pláži v Tel Avivu a snaží se rozjet vlastní podnikání.

Když Tripolskij zrovna nepracuje, často tráví čas v Babelu, ruském knihkupectví, které v Tel Avivu loni otevřeli čerství imigranti Jevgenij Kogan a jeho žena Lena. Z obchodu se stalo populární místo pro setkávání lidí z poslední vlny ruských imigrantů. Konají se tam přednášky a literární večery, kde vystupují rusky mluvící Izraelci i hosté z Moskvy.

„Pár měsíců potom, co jsme otevřeli, se tu ukázal starosta Tel Avivu, sám a bez novinářů, jenom aby nám řekl, jak je dobře, že do města přinášíme ruskou kulturu,“ říká s nadšením Kogan. Celkově vypadá, že se mu jeho nový život v Izraeli líbí, i když to nemá jednoduché.

„Pro někoho, kdo se živí ruským jazykem, je emigrace těžká volba,“ říká Kogan, „ale mít knihkupectví vždycky byl můj sen, takže jsem se rozhodl zkusit to tady. Jsme rádi, že tu smíme dělat to, co máme rádi.“

„Konečně nemusím poslouchat státní televizi“

Kromě Babelu najdou příchozí z matičky Rusi i jiné podniky, které jim pomůžou, aby se cítili jako doma. Existuje třeba ruskojazyčná facebooková skupina „Rádi vás tu vidíme“ a blogová platforma Šakšuka, která si klade za cíl vysvětlovat imigrantům izraelské reálie. Mezi její zakladatele patří novinářka Alina Rebelová. Ta požádala o stálé izraelské vízum den poté, co ruský prezident Vladimir Putin v březnu 2014 označil Rusy, kteří nepodporují anexi Krymu, za „pátou kolonu“.

„Nejsem politický uprchlík, vždycky jsem chtěla žít v Izraeli. S ohledem na obtíže s uplatněním v mé profesi v Izraeli a na lákavé příležitosti, které jsem naopak měla v Moskvě, to ale bylo těžké rozhodnutí. Putin mi opravdu pomohl,“ říká Rebelová. „Když propagandu ze státní televize začali opakovat dokonce někteří mí přátelé, dostala jsem strach.“

Tel Aviv|foto: CC BY-SA 3.0, Amos Meron

Rebelová říká, že stránky Šakšuka jsou důležité proto, že dělají život ruskojazyčných Izraelců zajímavější a pomáhají jim zařadit se do společnosti.

„Během prvních měsíců v Izraeli jsem cítila, že potřebuju určitý druh společenského a kulturního prostoru, který by mi pomohl vybudovat mosty mezi mnou a izraelskou společností,“ vysvětluje. „Pak jsem si uvědomila, že ho můžu sama vytvořit. Doufám, že Šakšuka se takovým prostorem stane.“

Poslední vlna imigrantů z Ruska už dostala mnoho jmen: „Putinova alija,“ „sýrová alija“ – protože sýr byl jednou z prvních potravin, které zmizely z ruských obchodů po uvalení mezinárodních sankcí – a „alija aktivních“.

„Nejnovější vlna ruské aliji nebude mít na izraelskou společnost stejný dopad jako v devadesátých letech, protože čísla jsou přece jen menší,“ říká Zeev Khanin z ministerstva pro absorpci imigrantů. „Určitě ale oživí komunitní život ruskojazyčných Izraelců a posílí ruskojazyčné vzdělávací instituce.“

Navzdory tomu, že začít nový život je obtížné, mluví noví imigranti z Ruska o Izraeli a své budoucnosti v něm s nadšením. „V Moskvě jsem měl vyšší společenský a finanční status, to ale kompenzuje moře, slunce a to, že nemusím poslouchat zprávy ve státní televizi,“ říká na závěr reportáže Times of Israel Miša Tripolskij.